Angelika v Quebeku 2
Anne Golon (p) , Serge Golon (p)
Angelika s manželem a svými nejbližšími prožívá dlouhou kanadskou zimu v zajetí sněhových bouří a krutých mrazů ve zdánlivé pohodě napohled bezpečného města Quebec. Také tady postupně odhaluje nejrůznější nástrahy přichystané pro hraběcí pár závistivci, zločinci, žárlivými ženami, znesvářenými Indiány a nesmiřitelnými náboženskými fanatiky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1995 , Český spisovatelOriginální název:
Angélique á Quebec 2, 1989
více info...
Přidat komentář
No a to už tu máme jiné kafe, všechno vrcholí a díky pomalému úvodu v prvním dílu, tak druhý přečtu skoro přes noc. Líbí se mi i jak se obě postavy koukají na své stíny z minulosti až se sami sobě vzájemně ztratí. I to jak nad tím vlastně oba mávnou je pro mě sic nepochopitelné, ale i díky tomu to na mě celé působí realisticky akorát mě to utvrzuje v tom, že i kdyby Joffreye nezatkli také by k něčemu takovému došlo. Spád jednotlivých události mě velmi baví. :)
Pozor spoilery !!!!
Pro mě je to jedna z nejlepších knih. Má velké kvality a může konkurovat prvním pěti knihám série. Žádnou stránku knihy jsem se nenudila. Konečně jsem nadšená nějakou knihou, která se odehrává v Americe a určitě se k ní s radostí ještě vrátím. Méně přírody a indiánů a více intrik a civilizace mě zcela vyhovuje. Výskyt postavy Molinese byl překvapivý. Strašně mě dojalo, že přivezli Angelice obraz jejích synů a krabičku pokladů, která ji provázela po celou dobu kdy byla ve Francii. Cit, který král chová k Angelice je okouzlující. Stále na ni nedokáže zapomenout a díky tomu konečně dostali milost, kterou si zasloužili. Celkově postava krále z této knihy dýchá téměř ze všech stran díla. Taktéž jsem četla s úsměvem každou stranku o Desgrezovi. Byla jsem zklamaná stejně jako Angelika, že neodplul z Francie do Quebecu. Nedokážu se vyrovnat s tím,že Cantor s Florimondem jsou již dospělý. Stále je vidím jako děti. Celkem mě mrzelo, že nevyšla najevo nevěra mezi manžely. Angelika se hroutila z nevěry Joffrey, ale neřekla mu ani slovo. Vůbec mi nevadí chvilková slabost Angeliky k panu de Bardagne. Myslím, že si svou odměnu zasloužil ????. Chyběl mi v knize pan de Lomenie poté co odešel do kláštera. Vztah s Angelikou se úžasně vyvíjel a bylo by zábavné a originální kdyby nějak pokračoval. Piksaret i Uttake knihu oživují. Byla jsem nadšená o každé zmínce o Praze, jen mu unikal důvod proč tam nejezdit. Konec byl naprosto famózní a ta poslední věta mě naplňuje velkou nadějí.
!!! POZOR SPOILERY !!!
Na tomto díle (i v předchozím) mne štvalo jediné - dvojí morálka, s níž Angelika pohlíží na své a Joffreyovy poklesky. Bezostyšně se líbá se svými ctiteli a považuje to za galantní flirtování, a když nakonec Joffreye podvede, nebere to jako nevěru, protože jí na panovi de Bardagne nezáleží, zatímco když zjistí jeho aférku se Sabine, zhroutí se jí svět a topí se v slzách, takže jí nejen ostatní ženy, ale i církev včetně uršulinek, musí promlouvat do duše, ať nedělá z komára velblouda. Nicméně ke konci svazku příběh graduje a na konci, po útoku Irokézů a převzetí dopisu od krále a od starého přítele, je to opravdu mazec. A poslední věta knihy naznačuje mnohé, přestože čarodějnice Vilemína Angelice prorokovala, že toho, po čem touží, nedosáhne... Jen by mne sakra zajímalo, proč nemá Joffrey jezdit do Prahy!
Milujem Angeliku, neznášam ľudí, ktorí nevedia, že romány o Angelike nie sú červená knižnica, ale diela plné historických faktov a morálnych ponaučení, a odsudzujú toto dielo.
Všetky knihy o Angelike sú krásne a budem ich čítať celý život.