Angelika Pintířová - Padá mi to z nebe
Jan Paulas , Angelika Pintířová , Tomáš Kutil
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/348231/bmid_angelika-pintirova-pada-mi-to-z-neb-inQ-348231.jpg
4
111
111
Sestra mezi divadlem, médii a pasťákem. Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci? Tyto a mnoho další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!... celý text
Přidat komentář
Asi raději poslouchám sestru Angeliku "v přímém přenosu". Kniha byla zajímavá, dočetla jsem do konce a hlavní protagonistka má můj obdiv. Ale už se k této knize už se vracet nebudu.
Rozhovor se sestrou Angelikou je velmi čtivý a inspirativní, přesto mi k úplné spokojenosti něco scházelo. Snad to, že se autoři nepouštějí do kontroverznějších témat. Některé otázky by také zasloužili obsáhlejší odpověď. Dozvíme se o historii řádu milosrdných sester a několika aktivitách, které nebývají v souvislosti s klášterní představenou běžné, ale o sestře samotné, jejích osobních názorech a bohatém duševním životě se v knize zase tak mnoho nepíše. Čím déle jsem četla tento rozhovor, tím více jsem postrádala osobitost.
Žij a nech žít! Takový logický, prospěšný imperativ by měl být v každém z nás, a život by byl o tolik snazší. Po nekonečné sérii jobovek je to první pozitivní zpráva o katolické církvi, pochopitelně ze života pěšáků či spíše pěšaček církve. Od "věrchušky" a středního kléru se moc dobrých zpráv už asi nikdy nedočkáme, neboť i ten historicky tristně řídký pramínek zcela vysychá. Pro mne nejsilnější byla první, dojemná část, popisující nesnadný - a pro většinu české populace dodnes nepochopitelný - život tajných řeholních sester za socialismu. Cítím velké zadostiučinění, že alespoň v jejich případě pravda a láska zvítězily, že se pokřivené narovnalo, a že mohou otevřeně žít, mluvit, oblékat se, a modlit podle svého. A potřebným jedincům a celé společnosti opět pomáhat tak, jak samy uznají za vhodné, a to s pokorou, obětavostí a nezištností. Jak nezvyklé, zastaralé a osvěžující v době, kdy poslední dvě věty platí povětšinou spíše opačně...
Rozhovor se sestrou Angelikou je nesmírně pozitivní, plný energie, života, touhy poznávat nové věci… Naprosto chápu, že nemusí jít pod nos bigotním vyznavačům jediné pravdy. Pro mne naopak je důkazem, že lidé v církvi mohou být živí, empatičtí a naplnění radostí. Vzpomínky na Václava Havla mne dojaly.
Před několika lety ležel náš syn v nemocnici Pod Petřínem. O sestrách boromejkách mluvil s takovou úctou a uznáním, že tahle kniha pro mne byla jasná volba. Chtěla jsem se dozvědět něco o těchto řeholnicích. Dozvěděla jsem se však mnohem víc. Nikdy by mne nenapadlo, že rozhovor se sestrou Angelikou bude tak zajímavý, že knihu přečtu za jedno odpoledne a večer. Co se týká církví a náboženství, to je mně dost vzdálené a neznámé. Ovšem vyprávění Angeliky Pintířové je tak bezprostřední a živé, že lituji toho, že už mám přečteno.
Tahle kniha ve mně vzbudila touhu dozvědět se ještě víc o historii i současném životě boromejek a sestry Angeliky. A kvůli sestře Angelice si snad založím i Facebook. A to mne k tomu nedokázal přesvědčit ani syn s vnučkou.
Prostě mi to nedá a musím srovnávat s knihou Postel, hospoda, kostel, kterou jsem četla před nedávnem. Obě dvě jsou formou rozhovoru s osobností a dotýkají se víry, křesťanství, duchovna..., ale tato je nějak víc spjatá se životem. I u Czendlika jsou otázky a odpovědi z jeho osobního života, ale také velká část je spíš filozofická. Tady, i když je otázka filozofického rázu, téměř vždy na ni sestra Angelika dokáže najít konkrétní životní příběh či vlastní zkušenost. Díky tomu se rozhovor velice dobře čte a já jsem jej přečetla prakticky na jeden zátah. Moc obdivuji sestru Angeliku, kterou jsem dříve neznala a tuto knihu jsem si v knihovně vypůjčila na základě komentářů zde na Databázi.
"Bůh po mně nechce víc, než čeho jsem schopna." Kdyby tohle byla jediná věta, která byla z povídání se sestrou Angelikou zapsána, stačilo by to... A chovám tiché podezření, že této dámě rostou andělská křídla - mimo jiné proto, aby mohla těm výzvám, které jí padají z nebe, letět naproti...
Krásná osobní zpověď. Moc děkuji, že jsem mohla nahlédnout pod pokličku církvi, která je pro me stále malou neznámou a které se snažím porozumět. Pani Angelika je úžasná tím, jak vše vysvětluje s lehkostí i pro běžné smrtelníky.
U duchovních osobností, které vystupují ze své komunity – a promlouvají do světa jazykem, kterému svět rozumí -, je vždy trochu riziko, že cenou za sympatie veřejnosti a srozumitelnost bude ztráta náboženské hloubky. Mám tento pocit třeba u jinak sympatického otce Czendlika. Sestra Angelika se této hrozbě dokáže vyhnout, nepodbízí se, nerelativizuje svou víru. Navíc je schopna upoutat nejen svým charismatem a být zajímavá svým životním příběhem i poučeným nadhledem tolerantního a laskavého člověka, ale také je výborná vypravěčka a může nám tak snáze zprostředkovat informace, které nejsou příliš známé – já jsem například až do přečtení rozhovoru s ní mnoho nevěděl o tajném životě řeholnic za totality.
Jedinou drobnou výhradu mám k výběru témat a kladeným otázkám, uvítal bych víc teologie a méně sportu :-). Rozumím tomu, že kniha je určena širšímu publiku a nijak to autorům nevyčítám, ale stejně mi to bylo trochu líto. Proto jedna hvězda chybí. Ale je to hvězdička dolů pro knihu, ne pro sestru Angeliku – ta je v mých očích bez debat pětihvězdičkovou dámou!
Opravdu pěkné čtení o neobyčejné a vzdělané ženě, která žije téměř obyčejný život jako řádová sestra.
Jsem vděčná za to že vyšel rozhovor s touto velmi inspirativní ženou-že je to řeholnice a její vyprávění není sladce zbožné je přidaná hodnota ☺
Velmi pěkné, pozitivní čtení. Sestra Angelika je nesmírně inspirující osobnost, ať už z pohledu duchovního, či lidského. Pokud si chcete přečíst něco příjemného, motivujícího a laskavého, ideální četba :-)
Knižní rozhovor s neobyčejnou a velmi vzdělanou ženou, který byl pro mě zajímavý, i když nejsem věřící. Na druhou stranu díky tomu, že se neorientuju v církevní terminologii, tak bych uvítala poznámky pod čarou.
Tím, jak sestra Angelika přemýšlí o smyslu všeho, co dělá, by mohla být inspirací pro nejednoho z nás. Její schopnost uvědomění přítomného okamžiku a vlastního prožívání je neuvěřitelná.
Díky za přiblížení krásné ženy - vychovatelky, pečovatelky, každodenní bojovnice s překážkami.
Kniha určitě stojí za přečtení. Už jen pro inspiraci, že je fajn překonávat své strachy a věřit.
Sestra Angelika se prezentuje jako obyčejný člověk, i když zvládá věci možná tak za tři lidi. Je velmi sympatická svým postojem k Bohu. Nepřesvědčuje, ukazuje. Jde svým chováním všem příkladem. Má v sobě sílu a pokoru. Není to přehnaně zbožné a myslím, že zaujme i nevěřícího člověka. Je to inspirující povídání o nejrůznějších výzvách, které padají z nebe. Stačí je jen zvednout!
Sestra Angelika je úžasná a obdivuhodná, to je bez debat. V knize mi trochu chyběla hlubší duchovní témata, ale chápu, že takto je kniha zase přístupnější širšímu čtenářstvu. Každopádně jde o velmi příjemné a zajímavé čtení, hodně mě zaujaly třeba vzpomínky na Václava Havla.