Anglická lekcia
Natasha Boyd
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541072/bmid_anglicka-lekcia.png
4
175
175
Středomořská série série
< 2. díl
Andrea roky pracovala na luxusnej jachte ako hlavná stevardka. Bol to jej úkryt pred nebezpečným manželom. Lenže už sa viac nechce skrývať. Túži zažiť pravú lásku a spaľujúcu vášeň. Avšak žiadosť o rozvod prináša hrozbu... Čo keď ju kvôli tomu nájde jej násilný manžel? Napriek nebezpečenstvu je odhodlaná podstúpiť všetky riziká, len aby sa oslobodila. Znovu chce nájsť samu seba a otvoriť srdce láske. Evan dohliada na bezpečnosť majiteľa a zamestnancov firmy Pascale odnepamäti. Andreinu ochranu má medzi najvyššími prioritami. Je pre neho výnimočná a za žiadnych okolností nedovolí, aby sa jej niečo stalo. Keď sa však dozvie o riziku, ktoré jej hrozí, je ochotný urobiť možné aj nemožné, aby sa jej nič nestalo. Dokonca sa nasťahovať hneď vedľa nej, hoci vie, že ju to rozzúri... Lenže čo ak je jej nenávisť len prezlečená príťažlivosť?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , MetaforaOriginální název:
Stolen English, 2022
více info...
Přidat komentář
Po francouzské lekci sem se na tuhle dost těšila, ale bohužel mě to zklamalo. Oproti jedničce, kdy mě tak pohltila, že než sem se nadála byl konec, tak tenhle díl mě občas nudil.
Čekala sem nějakou pořádnou zápletku, kór když se dozvíme proč se Andrea ocitla tam kde je.
Andrea utíká před násilnickým manželem a ukrývá se v cizí zemi.
Evan je sexy bodyguard a pro Andreu už udělal plno věcí.
Oni jsou pro sebe stvoření, ale chodí tak dlouho kolem horké kaše, že mě to prostě nebavilo tak jako jednička
Chyběla mi pořádná akce, chemie mezi hlavními hrdiny byla nijaká.
No suma sumárum......nenadchne,ale ani neurazí.
Bála jsem se, že zápletka bude příliš jednoduchá, ale nakonec se to neskutečně zamotalo :)
A oba byli zlatíčka, četli se to samo :)
Nemuzu dat vic nez prumer. Bohuzel dvojka nedosahuje kvalit jednicky.
Porad kolem sebe jen krouzili a tipovali, kdo co jak rekl nebo myslel. Nebo jak se kdo podival nebo nepodival. Nebo jak toho a onoho lituje nebo nelituje a proste aaaaaaa porad dokola.
Zkratka ja mam rada primocarost a nechodit kolem horke kase. Dokazu pochopit, ze si nekdo neveri nebo si vystavi urcite hradby, ale 10 let si drzet takovy odstup a nepochopit, ze mate pred sebou lasku sveho zivota?
Jo a po majakove scene jsem to uz tezce dolitla ocima. Celou knihu samy chlad a domnenky a odstupy a hradby a pak takovej dojak? Achjo, jaka skoda.
Kurňa já se tak těšila na příběh plaché, nesmělé Andrei, která si prošla v minulosti peklem v podobě krutého, násilnického manžela. Evan, sexy bodygárd pro kterého Andrea byla vším od prvního momentu. Udělal by pro ni cokoli!
Po přečtení knihy, jsem lehce zklamaná. Čekala jsem prostě víc :-) víc akce, vášně, náboje. Čekala jsem i větší zápletku s manželem. Asi mám prostě bujnou fantazii no :-D Za mě to bylo takové ploché, i když tihle dva si určo svůj příběh se šťastným koncem zasloužili .-)
První díl se mi líbil o dost více.
(SPOILER) O poznání slabší než úvodní díl. V pozadí příběhu je sice silné téma domácího násilí a z toho plynoucí neustálé Andreiny obavy a její život v permanentním stresu. Trochu mi vadilo Evanovo hlemýždí tempo ve sbližování s Andreou. Jenže v závěru se ozřejmil způsob, jakým před lety Andrea unikla z toxického vztahu. A to mi přišlo značně překombinované, což muselo snížit hodnocení.
Andrea se tak trochu schovává před životem, především před životem se svým násilnickým manželem. Práce na jachtě k tomu vytváří ideální příležitost a zároveň jí přináší tolik potřebné bezpečí. Po letech se konečně odhodlá změnit svůj život, rozvést se, dát výpověď a zjistit, co od života vlastně chce. Ne všechny tyhle body se ale líbí šéfovi ochranky Evanovi. Je to pro něj jen práce a zvyk všechny ochraňovat nebo je to s Andreou jiné? I on toho musí o sobě hodně zjistit a obzvlášť obtížná je komunikace pro takového muže činu.
Parádní příběh, ve kterém se řeší vážná témata násilí a komunikace ve vztahu, ale také strachu a sebevědomí.
Příběh plný hlubokých dlouholetých emocí, nepochopení, strachu a naděje. Bylo to pěkné a ráda jsem se vrátila do jižní Francie, nicméně musím přiznat, že první díl se mi líbil více.
Tenhle knížka byla tak úžasně napsaná.
Moc se mi příběh o Andree a Evanovi líbil. Hltala jsem stránku za stránkou a celou knihu přečetla za dvě hodiny.
Knihu si přidávám mezi mé oblíbené.
První díl sem četla už před nějakou dobou, takže přiznávám, že ne všechno jsem si pamatovala, snad jen ten pocit. A ten byl u prvního dílu jaksi lepší, asi tady chyběla Dauphine.. ;-) Každopádně i když jsem možná od knížky čekala trochu víc, líbilo se mi to. Celé to téma domácího násilí prolínající se příběhem bylo zajímavé, i když uchopené poněkud zvláštně. Tu ochranitelskou část jsem Evanovi věřila, přeci jen bodyguard, ale že by dokázali tak dlouho kolem sebe kroužit a nic? A pak najednou bum? Ta rádoby zdrženlivost a chození kolem horké kaše, to mi trochu vadilo.
Každopádně letní čtení fajn a i návrat na jih Francie, užila jsem si to.
Tohle bylo dechberoucí, jiskřivé, vášnivé, bolestné, radostné. Bože tolik emocí se mnou už dlouho necloumalo. Kniha se nedala odložit, jakmile jsem se ponořila do stránek nešlo vypnout. Tohle jsem už dávno nezažila. Od Boyd si přečtu i jídelní lístek a její knihy musí zdobit mou knihovnu. Chtěla bych začít od začátku a znovu se ponořit do příběhu Andreji a Evana. Útěk z reality je tak slastný a opojný.
,, Chci pro tebe život, Slunečnice, "pokračoval.,, Musíš toho ještě tolik prožít. A abys mohla, musíš být svobodná".
,, Proč mi tak vlastně říkáš? "
Odmlčel se. Pak se ke mně přitiskl. Neobjímal mě, jen vedle mě neškodně ležel.,, Je to moje oblíbená květina. Skládá se z tisíců maličkých květů. Tisíc krásných drobností, které tvoří celek. Máš v sobě tolik života. Vždycky jsi měla. Každý den záříš o něco víc. A nemůžu se dočkat, až se otočíš ke slunci".
Díky takovým knihám mám pocit, že je svět ještě v pořádku. Děkuji ze srdce za tyhle okamžiky.
,,Násilí nezná pohlaví,adresu,rasu,národnost a výši příjmu".
Příběh je plný bolesti,citů a emocí.
Andrea dlouhé roky utíká před svým těžkým životem, který vedla s tyranským mužem.
Evan je bezpečnostní ochranka ve společnosti kde oba pracují.Stáva se jejím bodigárdem,stalkerem,mužem který po ní touží,ale...drží se zpátky.
Andrea je příliš zlomená a boji se dotyků, intimity...nikoho si nepouští k tělu. Cestu, kterou si k sobě nachází je velmi dlouhá, bolestivá a plná strachů z minulosti.
Postupem k sobě objevují lásku...ta ovšem nevězní,ale osvobozuje.Lásku,která nevyvolává strach,ale euforii.Lásku,která nezanechává modřiny,ale je tichá a radostná.
Francouzská lekce byla boží, pěkně šarmantní a vášnivá po francouzsku.
Anglická lekce je jako svěží letní deštík, který máte rádi, ale když ho je moc, je to už otrava...
Mohla to být pěkná novelka,nicméně na konci už se mi zdálo že autorka čtenáře mučí natahováním příběhu. Číst po sté o tom, že on se jí přece nemůže dotknout protože je zatraceně ctnostný chlápek
a naopak ona nemůže oslovit jeho, protože je zatraceně ctnostnej chlápek co určitě nemá zájem, je po sto první už vážně těžký.
Ale i tak to bylo fajn oddechové čtení plné středomořského sluníčka :)
bylo to boží!
Čtení jsem si fakt strašně užila :)
Romantiku jsem teď četla po delší době a nemohla jsem vybrat lépe :) většinu knihy jsem si myslela, že tato předčí Francouzskou lekci.. nakonec drobnost rozhodla a nestalo se tak, ale je v těsném závěsu.
Pravdou je, že jednička nějak byla lepší,
ale moc se mi líbila ta soudržnost kamarádů a pěkný konec.
Popravdě mě to zasáhlo víc, než jsem čekala. Jako bych se ztratila uprostřed
moře a někdo zhasil světlo majáku a nechal mě napospas ledové vodě.
Majáky přece nezhasínají.
Je krásné být Angličan a být tak dlouho pryč, protože
spatřit znovu ty bílé útesy je téměř nábožný zážitek.
„Jaké jsou tvoje oblíbené nesexuální věci?“ zeptala jsem se.
„Začni ty.“
„Hmm. Knihovny. Knihy. Deštivé dny. Západy slunce. Vánoční stromky. Kamenné domy. Sprostý majáky.“
Otřásla se mu hruď. „To mám být já? Jsem sprostej maják?“
S úsměvem jsem přikývla.
„No, jsem rád, že jsem se dostal do tvojí top desítky.“
„Bylo to v náhodném pořadí.“
„Díky, že jsi mě vzal domů.“
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Oheň, který začínal postupně prohřívat
místnost, mě příjemně hřál do zad. Za chvilku se vrátil Evan se
dvěma kouřícími šálky čaje. Jeden mi podal.
„Nemáš zač, Slunečnice.“
„Myslím tím zpátky do Anglie. A zpátky k tobě.
A k tvojí rodině. A sem, samozřejmě.“
„Co tak miluješ na čtení?“
Klekla jsem si do středu místnosti.
„Zachránilo mi život,“ řekla jsem. „Ve svých nejtemnějších chvílích jsem
vždycky mohla na chvíli uniknout do jiného světa.
„Na co si připijeme?“ zeptala se Meg.
„Na lásku,“ řekl Rod popuzeně. „Na co jiného.“
„Na lásku,“ souhlasila Meg.
„Na lásku,“ přidal se Evan.
Kuchař zvedl malou lahev minerálky. „Na lásku,“ zopakoval a věnoval mi úsměv.
Lásku, která nevězní, ale osvobozuje. Lásku, která nevyvolává strach, ale euforii.
Lásku, která nezanechává modřiny, ale je tichá a radostná.
„Na lásku,“
ÚŽASNÉ LETNÍ ČTENÍ. Tahle STŘEDOMOŘSKÁ SÉRIE se opravdu povedla. Pokud nevíte co si vzít na dovolenou, klidně si tuhle krásku přihoďte do kufru – nebudete litovat. Nejde jen o prvoplánovou romantiku. Natasha Boyd do svých knih vždycky propašuje něco navíc a tady to bylo opravdu velké.
Hlavní hrdinka Andrea se 9 let skrývá před svým manželem. Neuvěřitelné! Chce se, ale už posunout dál, takže vyleze ze své ulity a jde pro to něco dělat. To se mi líbilo hodně, že už si Andrea dokázala říct dost a zkusit žít normálně svobodně. Docela hodně prozrazuje anotace, já už bych raději nic víc dalšího nepřidávala, ať z toho čtení taky něco máte.
Nesmírně jsem si čtení užila, a kdyby Natasha chtěla napsat nějakou další romantiku z tohoto prostředí, vůbec bych se nezlobila.
Tak poslušně hlásím:-), že se jednoznačně řadím do týmu Francouzská lekce. Ta "anglická" byla po všech stránkách slabší, opravdu ji chyběla ta přímořská lehkost, rozmělnění klišé příběhu více dějovými linkami a taky ,pro mě, to tak mezi Andreou a Evanem nejiskřilo jako mezi hrdiny první knihy. A potom ten překlad, hned jsem se koukala jestli se nezměnila překladatelka a ono jo. No, těch hrdelních zvuků, mručení a bručení tam bylo víc jak dost:-), na druhou stranu, tentokrát jsem já pár pasáží ( kdy jsem se nestyděla:-)) četla dceři a nasmály jsme se :-). Ale dočetla jsem , N. Boyd psát umí, to je jasné, a v rámci romantických příběhů mi její styl bude vždy sympatičtější než třeba styl D. Steel. Knížka tak na tři a půl* , k celkově čtyřem jí pomohlo místo, kde jsem ji četla. K moři, na dovolenou, je jako stvořená. Ale neodpustím si...nechce autorka zase , místo naznačeného pokračování této serie, napsat nějaký historický příběh? Jde jí to skvěle:-).
Pokud si chcete přečíst skvělý letní příběh ze slunečné Francie, plný napětí, vášně, lásky, a přátelství, určitě neváhejte a knihu pořiďte. Mně se moc líbila a náramně jsem si ji užila. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách :)
(SPOILER) "Na lásku. Lásku, která nevězní, ale osvobozuje. Lásku, která nevyvolává strach, ale euforii. Lásku, která nezanechává modřiny, ale je tichá a radostná. Na lásku."
Slunečnice a maják .....Evan se zařadil na můj seznam potencionálních knižních manželů a celá jeho osmiletá láska, je tak strašně - ano nereálná, ale taky no vždyť víte - nutí se holky culit, jako trubky. Nejsem zklamaná, jako většina čtenářek, protože já jsem nic neočekávala a dostala jsem příběh, který není jen o lásce, ale i o nalezení důstojnosti a způsobu, jak žít dál.
"Je to moje oblíbená květina. Skládá se z tisíc maličkých květů. Tisíc krásných drobností, které tvoří celek. Máš v sobě tolik života. Vždycky jsi měla. Každý den záříš o něco víc. A nemůžu se dočkat, až se otočíš ke slunci."