Anglické listí aneb Coolturní šok
Alena Damijo
Hlavní hrdinka odjíždí pracovat jako au pair do Londýna a už tam zůstane. Ve svých fejetonech popisuje svůj každodenní život v cizím prostředí. Mění rodiny, kde hlídá, najde si přítele, vdá se, přichází děti, stěhování. Nakonec se autorka stává se učitelkou na plný úvazek… Vše je prošpikováno nesmírně vtipným komentováním britského způsobu života a zvyků od pití čaje po úctu, které se těší bájný tenisový Wimbledon. S úctou i rebelským stěžováním, autorčin styl připomíná Roberta Fulghuma.... celý text
Přidat komentář
Coby bývála au-pair v UK jsem si tuhle knížku prostě musela přečíst. Bylo příjemné zavzpomínat na moje au-pairská léta a připomenout si britské tradice a zvláštnosti, kterými vás autorka vtipně provede. Octové brambůrky, kouhoutky v koupelně, cider, cupoftea... Prostě krásné déjávu :-) Jenom jsem možná čekala trošku víc au-pair zážitků místo učitelských postřehů, ale i tak mě knížka hodně bavila. A ta krásná obálka!
Od srdce jsem se opravdu zasmála. Příjemná kniha. Dokonce i můj přítel si ji chce přečíst. Ženy hrdě vystavujme svůj Mischelin:-DDD
Bylo to milé a svěží setkání s Anglií, spousta užitečných informací a postřehů a patřičná dávka humoru nechyběla snad v žádné kapitole.Užívala jsem si tento krátký výlet za malou louži se vším, co autorka nabídla.
Mimořádně vydařená obálka byla velké lákadlo - nezklamalo.
Původně jsem čekala kapku něco jiného (nečetla jsem předem názory, moje chyba), ale kniha se mi četla moc hezky a líbila se mi.
Autorka v knize komentuje různá témata, s níž některá mi nesedla, ale v celku je kniha příjemná na čtení a člověk se u ní občas od srdce zasměje.
Já ji četla částečně i v čekárně u lékaře a občas jsem měla dost velké problémy nesmát se nahlas :)
Už dlouho jsem se tak nenasmála (i nahlas) jako u této knížky. Možná je to tím, že paní je moje vrstevnice a máme podobný pohled na svět i vzpomínky na dětství. Krátké příběhy plné příjemného humoru a zajímavostí z Anglie. Určitě doporučuji.
Zážitky jsou poučné a výmluvně popsané - a vtip ocením vždy. :) Jen ta první půlka knihy kdyby byla ucelenější; měla jsem pocit, že jde o kolísavý výběr příhod několika lidí, než se ustálil přechod autorky od au-pair přes manželku k učitelce s trvalým pobytem... Díky té druhé si ale ráda přečtu i pokračování.
Jako bývalou au-pair mě knížka přivedla ke vzpomínkám na svoje zážitky. Doporučila bych ji lidem, co chtějí takhle vyjet do Anglie - dozvěděla jsem se tu navíc i spoustu informací, kterým jsem tam tehdy nerozuměla..
Knížka složená z několika krátkých kapitolek na různá témata. Autorka vtipně vypráví nejen své osobní zážitky z pobytu v Anglii, ale nabídla nám i mnoho poučných informací, situací, ať už typických pro Angličany, nebo netypických pro Čechy. Vše je popsáno s vtipem. :-) Příjemné čtení.
Anglie je mi blízká, a tak jsem sáhla po této knížce. Za sebe musím říct, že se jedná o skvělou kombinaci - humorné příhody a poučné části. Všechno se tak nějak přirozeně střídá a ve výsledku má kniha také střízlivou délku. Pokud by někdy vyšlo pokračování, tak do toho určitě půjdu.
Knihu jsem dočetla jen proto, že nemám ráda nedočtené a rozečtené knížky..Chtěla jsem ji odložit už u druhé kapitoly..Vůbec mi nesedl styl psaní, slovní spojení a obraty, skákání z jednoho tématu na druhé, nic mi to nedalo, nepřišla mi ničím zajímavá a opravdu bych ji doporučila jen těm, co nechtějí při čtení moc přemýšlet a chtějí si odpočinout u tenké knížky, kde je jedna kapitola na stránku a půl..
Je to příjemné čtení a dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí. Jenom jak už zde bylo zmíněno, chyběla tam nějaká pasáž o seznámení s manželem, od aupair k svatbě a porodu tam byl trochu náhlý přechod.
Bohužel patřím k těm, kdož ani v dnešní době neumí anglicky :-( Takže moje jediná výhrada ke knize je, že chybí překlady anglických vět ... Není jich v knize příliš, ale přesto mě to mrzelo. Vysvětlení UHO v knize je a osobně si myslím, že ani my, co jsme nikdy na žádném školním obědě nebyli, ho nepotřebujeme, ale překlad by bodnul ... Přesto dávám knize plný počet hvězdiček, protože neznalost angličtiny je zcela a jen můj osobní problém a nedostatek. Kniha je vtipná, zajímavá, místy dojemná a celkově báječná :-) , rozhodně stojí za přečtení! :-)
Tak za mě toto byla skvělá knížka. Humornou formou jsem se toho hodně dozvěděla o Londýně a Anglii, o běžném životě v této zemi. Od srdce a nahlas jsem se u knížky zasmála , za to autorce moc děkuji, protože to se mně osobně stává jen velice zřídka.
Ze začátku mě kniha moc nezaujala, ale začetla jsem se do ní a líbila se mi. Autorka hezky popisovala jak to chodí v Anglii ve srovnání s ČR. Bavila mě.
Očekávala jsem víc…knížka mě nijak zvlášť nezaujala…zpočátku se autorka snaží psát o typických anglických specifikách, pak sklouzne ke svému těhotenství a výchově dítěte…Poslední lekci „Kde domov můj“ musím však dát palec nahoru, ta se podařila…
Rychlé a pohodové čtení, oceňuji, že si autorka dala práci s tím, že hledala i původ určitých jevů (svátků) - takovou učitelku bych přála svým dětem :) Zajímala by mě i anglická verze, pokud někdy vyjde.
Je to zábavné, zajímavé i čtivé. Musím ocenit zejména, bohatost slovní zásoby autorky (nu bodejť - psala to vystudovaná bohemistka). Zdá se mi ale, že si nějak příliš oblíbila slůvko "zánovní" (podle mě jej užívá i tam, kde se příliš nehodí). Nicméně vliv na obsah, kvalitu a spád knihy to samozřejmě nemá.
Co se mi líbilo: sonda do anglického vzdělávacího systému, popis svátků a významných dnů, zevrubné vylíčení britských kulinářských delikates, realistický pohled na "téměř dokonalý Západ"
Co mi vadilo: netušíme, jak se z au-pair najednou stala snoubenka, celkově málo informací o manželovi (tedy kromě toho, že jednou přišel domů vážně pozdě) (dobrá, dobrá; chápu, že jsou tu hranice soukromí, ale když píšete knížku o svém životě...?)
Mimochodem, po přečtení kapitoly "Zdraví nemocní" jsem fakt ráda za české zdravotnictví!
Po zběžném googlení jsem narazila i na v knize zmiňovaný internetový blog Aleny Damijo. Myslím, že si v nejbližší době vymezím jedno odpoledne a pár kafí na bližší prohlídku těchto stránek.
Knihu jsem nedočetla. Musela jsem se do čtení nutit a nakonec jsem ani nevěděla o čem čtu.