Anglické listy - 4. vydání
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402052/bmid_anglicke-listy-5-vydani-B6R-402052.jpg
4
614
614
4. vydání Čapkových cestopisných sloupků, které napsal za svého dvuměsíčního pobytu v Británii pro Lidové noviny. Knihu rovněž sám ilustroval. Je to poutavě a nestanardně napsný "cestopis".
Přidat komentář
Naprosto se ztotožňuji s komentářem Alef- knihu jsem četla v nedělní zimní podvečer, zabořená v křesle s hrnkem bylinkového čaje, kdy jsem měla všechno hotovo a jen tak si vychutnávala večerní ,nedělní nicnedělání. A s Čapkovou knihou- co je lepšího. Venku začíná chumelit a vy si ve svém teplém a uklizeném 3+1 čtete o rozlehlých sídlech ( tam musela být zima a nevlídno) o parcích, kde by jeden zabloudil a vše vlastně psané s tak milým čapkovským přehledem , že to všechno člověk vidí před sebou a brouzdá parky, klepe se zimou ve studeném dešti , abyste se pak s hrdým anglickým lordem stavil na jeden drink v útulném klubu. Vše s anglickou přesností a přesto milé, pohodlné, nekonfliktní. A pořád aktuální. Jakoby to Čapek psal včera. Pokud hledáte odpočinkovou četbu, doporučuji.
Musím se ke knížce někdy vrátit, až narazím na její tištěnou podobu. Číst to na čtečce není ono, chybí tam obrázky (-:
Cesta na sever se mi líbila mnohem víc, ale Anglické listy také potěší nejen cestovatele.
Cože? Prvně vydáno bylo v roce 1924? Není možná, vždyť je to jako psáno včera.....
Myslím, že jsem do čtenářské výzvy potřebovala cestopis, tak jsem sáhla po Obrázcích z Holandska, které se mi tak líbily, že jsem se rozhodla pustil i do Anglických listů. A co na to říct? No prostě Čapek. Paráda.
Cestopisy mám ráda a Karel Čapek jim dodává svůj osobitý styl a pohled, a to nejen na památky a krajinu, ale i obyvatele.
Existuje mnoho na informace bohatých bedekrů, ale Anglické listy nabízí něco jiného. Autorův vhled do této země je velmi osobitý, emotivní a hravý. Ale o Čapkovi víme, že uměl psát a měl hluboký vztah ke kolébce moderní demokracie, protože je to logické vyústění jeho humanizmu a moudrosti.
U čtení jsem se často usmívala, jenom jeho poslední kapitola mě rozesmutnila. Určitě nejsem jediná, která má pocit, že se Bílé útesy doverské, ty skutečné i ty v nás, vzdalují... A to si Karel Čapek určitě nepřál.
Ačkoliv cestopisy nečtu příliš často, v případě Karla Čapka a jeho Anglických listů jsem udělal výjimku. Mohu říct, že jsem neprohloupil.
Autor poskládal barvitou mozaiku o Británii: poetickým jazykem popsal její reálie, včetně samotných Britů, jejich naturelu a způsobu života.
Jedním z mála pozitivních podnětů současné doby je (pokud chceme) návrat ke čtení knih, které máme doma pečlivě uložené, a které nás jako bonus ještě pohladí.
Díky K.Čapkovi jsem se vrátil skoro o jedno století zpět a zjistil, že jeho hlavní myšlenky a dojmy pořád platí. Třeba povídání o anglických trávnících a stromech je nadčasové: ..."jsou zelené a husté, jako žádné jiné trávníky na světě a smí se po nich chodit. Domnívám se, že Anglie měla v dějinách tak málo revolucí, protože tam bylo dovoleno šlapat po trávnících. A pak anglické stromy, jsou neobyčejně staré a veliké. Zdá se mi, že Angličané objevili tajemství jak stárnout krásně a důstojně. Stejně je tomu i u jejich nádherných a ušlechtilých stromů.
Jenou jsem dostal dotaz, která z navštívených zemí se mi nejvíce líbila.
Inu, pravil jsem, že nejkrásnější krajina je v Itálii, nejvíce radosti ze života jsem pozoroval ve Francii a nejlepší lidé, které jsem potkal jsou v Anglii. Ale žít mohu jen ve své zemi. Nemáme mořského břehu, ale teprve v tomto čase můžeme říci, že máme také Dover a naše hranice jsou útesy Západu ."
Poznámka: je s podivem, že posledních pět slov velkého člověka uniklo komunistické cenzuře (mám vydání z r.1970).
"Země, která dovedla vytvořit nejkrásnější dětství a nejsvěžejší stáří, má jistě něco nejlepšího v tomto slzavém údolí."
Díky Českému rozhlasu za zpřístupnění skvěle namluvené audio verze (čte Lukáš Hlavica)! Čapkovi dojmy ze sto let staré Anglie jsou velmi zajímavé, když budete porovnávat s dneškem - jak si láme hlavu nad komerčními ulicemi Londýna, ve kterých chybí sousedské potkávání a tlachání? To by mu soudobá Evropa moc nechutnala :) Ve všech zastávkách najdete nějaký zajímavý moment, třeba u Hyde Parku otření se o nerovnost žen z důvodu "nedostačujícího orgánu", za který označí příliš jemné hlasivky :))) (v kontextu doby mimochodem velice liberální přístup!) či zmínka o pochybnosti skutečné existence Williama Shakespeara.
Navštíví i Liverpool, Oxford, Cambridge a další, ale většinou do hloubky nejde, přesto je tam řádka pěkných spisovatelských obratů, které to povyšují nad běžnou cestopisnou reportáž. Výjimkou budiž úsměvná závěrečná polemika o národní povaze tiché, ale gentlemanské. Obdiv k Británii Čapek na mnoha místech neskrývá, dívá se na ni jako na staršího sourozence; vzor, o který se lze opřít (což mu vzhledem k Mnichovské dohodě muselo na sklonku života zlomit srdce), přesto nezapomíná vyjadřovat lásku k vlasti a dodat naší malé zemi patřičné povzbuzení. Moc příjemné!
Co dodat Karel Čapek psal kvalitně a tato kniha je tím příkladem.Napsal o Anglii jak ji viděl on,jací jsou tam lidé,jaká je vlastně země... .
Nemusíme se tu asi dlouho bavit, že kdyby se hodnotila čtivost a estetika napsaného, nemá prostě Čapek konkurenci. Je to nádherná čeština, která se dobře čte a i popis obyčejného parku se prostě dobře čte.
Proč ty 3 hvězdy? Inu asi to skutečně je nefér, ale prostě si nemůžu pomoci čekala bych něco víc. Chápu, hodně z toho dělá fakt, že návštěvu Anglie už mám za sebou a nejsem jako lidé v roce 47 omezena jen na Čapkův popis, abych si ji dokázala představit.
Velice se mi líbí shrnutí britské povahy.
Mohla by to pro mě být obyčejná, zapomenutelně milá knížka na tři hvězdy. Jenže i kdyby Karel Čapek popisoval kaluž, dokázal by tam dostat nějaký ten přesah. A pro tuhle dovednost se mi četba Anglických listů stala něčím víc než mile zapomenutelným tříhvězdičkovým potěšením.
Karel Čapek už dávno před mým narozením dokázal krásným jazykem a s úžasnou laskavostí popsat a vysvětlit, proč už patnáct let každý rok číhám na levné letenky, hotýlky a airbnb, pokaždé něco najdu a minimálně jednou za rok se do U.K. na pár dnů (jednou dokonce na měsíc) vracím. Je to tam tak příjemně jiné a tak úžasně tradiční, velkolepé, travnaté, kamenné a cihlové, a ani promíchání s asijskými, africkými a také evropskými přistěhovalci na tom zatím moc nezměnilo. Co autor napsal už skoro před sto lety, to až na drobné výjimky (třeba muzeum Sherlocka Holmese by už dnes na Baker Street našel) stále platí, pevná tradice a konzervatismus, vše promícháno s přiměřenou modernizací. A, řečeno s autorem, je tu nějaká jiná kouzelná angličtina, tou mojí se dá lámaně po světě nějak dorozumět, jen v Anglii ne.
100 % (zatím 439 hodnotících s průměrem 85 %).
Milé povídání o Anglii pohledem Čecha je stále tak aktuální a i po téměř sto letech od napsání je stále tak krásné něžné a laskavě vtipné. Doplněno Čapkovými ilustracemi jako třešničkou na dortu a jsem moc ráda že jsem na knihu v antikvariátu úplně náhodou narazila.❤
Příjemné čtení o Anglii a jejích krásách očima skvělého spisovatele pana Čapka. Ta slovní zásoba je úžasná, lehký humor a upřímnost - to vám dá tahle kniha o Čapkových zážitcích z Velké Británie.
Ten jazyk, můj bože, ten jazyk! Čapek používal naši mateřštinu s takovým citem, až srdce zaplesá.
Pravda, já osobně strašně nemám ráda detailní popisy v knihách, což je paradoxem, jelikož Anglické listy jsou převážně popisem, ale tak kouzelně napsaným, že jsem nemohla odolat.
Knihu jsem si užila ve formě audioknihy v aplikaci Radiožurnalu a snad i způsob, jímž byla namluvena, a který tak krásně seděl k atmosféře, mě tak okouzlil, že jsem si ji pustila znovu.
Pokud máte chuť strávit příjemné odpoledne ve společnosti Čapka a představ o Anglii, neváhejte, budete spokojeni.
Štítky knihy
Anglie Londýn Skotsko Wales cestopisy Edinburgh
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Na Karla Čapka vždy myslím s láskou a vděkem, protože jsem si jeho dílo vytáhla jako maturitní otázku. Byla to pro mě jedna z vytoužených lehkých otázek, už tehdy jsem totiž měla hodně jeho knih přečtených :-).
Anglické listy jsou tak trochu cestopis a zároveň je to pohled na Anglii 30. let minulého století. Je to sbírka krásných fejetonů, které autor psal při svém pobytu v Anglii. Popisuje tu například anglické parky, kluby, katedrály, přístavy. Vypráví o všedních událostech a někdy je srovnává se situací u nás. Je tu spousta trefných postřehů, z knihy dýchá dávná atmosféra Londýna a dalších míst, výstižně zachycuje mentalitu obyvatel Anglie a vše je navíc psáno bohatým malebným jazykem.
Tohle čtení je takové milé pohlazení, ráda si to někdy zopakuji.