Anima
Jaromír Vondra
Nolan May je umělec působící v Imaginativní organizaci, ve které posledních deset let procházel stovkami tisíc simulací vlastních představ, aby plně rozvinul svou Tvorbu. Cílem organizace je jednou přenést složitě sestavené představy do skutečného časoprostoru. Po celosvětovém mocenském převratu oznamuje Imaginativní organizace svou první oficiální misi, která dostává název Anima. Ta vedle svého rizika umožňuje prožít i nepopsatelnou krásu. Účast na misi však znamená nejen vystavení se kruté tváři propagandy, ale i vkročení na hlubokou cestu, jež může skončit na natolik odvrácených místech, kterých se děsí i ti nejzkušenější.... celý text
Přidat komentář
Knihy žánru sci-fi čtu spíše příležitostně a jsem moc ráda, že jsem se rozhodla knihu si přečíst, jelikož s tak osobitou knihou jsem se dlouho nesetkala.
Hned po přečtení první stránky vás kniha zaujme stylem jakým je psána. Věty psány vskutku pěknou češtinou a jsou velmi květnaté. Je pravda, že ze začátku se může celý příběh zdát poněkud abstraktní a komplikovaný. Ale postupně je vše velmi dobře vysvětleno. Je ovšem žádoucí při čtení mít nutnou dávku fantazie, jelikož některé věci se hůře představují.
Další věcí kterou můžu u příběhu vyzdvihnout jsou definitivně postavy. Do kterých se čtenář velmi lehce vcítí a má pocit, že jim rozumí. A v neposlední řadě kniha poukazuje, jaký vliv má na člověka totalitní režim a propaganda a jak ji umění může být zneužito.
Knihu řadím jednoznačně mezi nejzajímavější čtení, co jsem za poslední dobu četla. Doufám, že se od autora dočkáme dalších knížek. Jediné co bych knize vytkla je trochu pomalejší začátek příběhu, chvíli mi trvalo než jsem se do děje celého příběhu dostala.
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji autorovi knihy.
Vzhledem k anotaci a dosavadním recenzím jsem zpočátku přemýšlela, jestli se do knihy vůbec pouštět. Dalo by se říci, že Anima je celkem mimo mou komfortní zónu. Jsem nicméně moc ráda, že jsem se nenechala těmito faktory ovlivnit a knihu přečetla.
Autor si umí neuvěřitelně krásně pohrát s každým slovem. Každá věta má v příběhu svůj smysl, což jsem zjistila a dokázala docenit až na samém konci příběhu. Zpočátku mi trvalo si na styl psaní zvyknout, popisy zde jsou dlouhé a čtenář se musí opravdu plně soustředit. I proto mě mrzí, že jsem na knihu neměla nakonec tolik času, kolik bych potřebovala - doporučuji si čtení dávkovat, aby byla uměleckost textu plně doceněna.
Příběh mi atmosférou připomínal film Počátek. Zprvu jsem se bála, že se v příběhu a pojmech ztratím, avšak autor si dal záležet na tom, aby průběžně všechny další pojmy připomenul a dovysvětlil. Velkou roli v knize mimo umění hraje také propaganda, což je téma, jehož potenciál je zde plně využit - to jsem ale zjistila až po dočtení, když se vše perfektně propojilo.
Postavy jsem si rychle oblíbila. Hlavní protagonista Nolan je od začátku velmi sympatický, jeho kolegyně Amélia mi doslovně přirostla k srdci. Líbily se mi i vedlejší postavy, které v knize dostaly méně prostoru, nicméně měly jasně danou roli.
Konec pro mě byl lehce neuchopitelný, abstraktní. Asi bych potřebovala explicitnější zakončení, abych byla plně spokojena, nicméně kniha je opravdu skvělá, leč se nejedná o čtení, jež by bavilo každého. Autor má velký talent a já se těším, co dalšího nás čeká.
4,5/5*
Kniha s duší.....
Nikdy jsem nečetla nic tak abstraktního a neuchopitelného. Kniha vyžaduje bezpodmínečné ponoření se do čtení, snad i nadstandardní dávku fantazie. Je velmi popisná a autor k tomu využívá opravdu bohatý jazyk, méně používaná slovíčka, zdánlivě neslučitelná a ohromující slovní spojení. Občas mi přišlo, že forma zdaleka převyšuje obsah, párkrát jsem se vracela, některé odstavce pročítala dvakrát i třikrát, abych pochopila a hlavně ocenila tu úchvatnou hru s českým jazykem.
Děj samotný je o rozporu mezi svobodným procesem tvorby a krutou ideologií diktátorského režimu. Hlavní hrdina Nolan May se stává nuceným propagátorem toho režimu, a my sledujeme, jak tento okamžik, nesouhlas a vnitřní boj ovlivnil Nolanovu další tvorbu a snahu o dosažení Animy. Následky jsou nevyhnutelné a fatální. A cože je vlastně samotná Anima?
".....Místu takto hlubokého stavu podvědomí říkáme Anima. Dotyčný by svým tělem fyzicky setrval stále v naší realitě, ovšem paralelně by se svým vědomím ocital ve zcela novém světě. V těchto oblastech panují různé zákonitosti a odehrávají se v nich různé děje, vše je determinováno vaší sepsanou Tvorbu....."
Tempo knížky obzvlášť v první polovině je doslova rozvláčné, druhá půlka se mi četla mnohem příjemněji a Nolan byl bojovníkem až do úplného konce. Celkově má kniha skvěle vybudovanou atmosféru, docela ponurý podón, ale se špetkou naděje v samotném závěru....
Přiznávám, že tohle bylo nejnáročnější čtení za celý uplynulý rok. Tuhle knihu ocení především milovníci českého jazyka, ti, co už mají něco víc načteno, a také ti, co se rádi ponoří do nevšedního příběhu.
Kniha je natolik originální a zvláštní, prostě úplně jiná, strávila jsem s ní čtrnáct dní, pořád mi leží v hlavě a stýská se mi po ní. Nebýt toho opravdu pomalého začátku, dám jí plný počet.
Přestože nejsem velikým nadšencem žánru sci-fi, tahle knížka mě opravdu zaujala a určitě můžu doporučit si ji přečíst. Autor se dost svým stylem psaní odlišuje od knih, které běžně čtu. Využívá krásně český jazyk a rozvinuté věty a díky tomu jsou postavy, jejich myšlenky a pocity spolu s celým světem detailně popsány a vysvětleny. Musíte však dávat velký pozor, neboť všechny věty mají svůj hlubší význam. Jak sám autor udává hlavním bodem je ukázka dopadu propagandy a totalitního režimu na duševní podobu člověka. Upřímně tohle téma je i v dnešní době bohužel stále aktuální a jsem ráda, že vznikají díla, která se proti tomuto ohrazují. Jediné co bych možná knize vytkla jsou kapitoly, které na mě byly až moc dlouhé. Já osobně mám raději, když jsou v knihách kapitoly kratší.Nevím ani proč, ale lépe se mi pak celá kniha čte. Moc děkuji @jara_vondra za možnost ponořit se do příběhu umělce Nolan Maye.
Nové české sci-fi Anima svého čtenáře osloví a něco v něm zanechá. Velmi originální důraz na uměleckou duševní stránku, která je postavena před samotný totalitní režim. Na jednotlivých postavách a dokonce i na prostředí tak vidíme dramatický dopad toho, co se v takové situaci stane. 5/5
Nádherná kniha! Naprosto neobyčejně napsaná a velmi inspirující. Zápletka je neobyčejně vystavěná, a snad poprvé v životě se mi u knihy stalo, že jsem netušila, jak skončí. Děj je akční a hlavní hrdina moc sympatický.
Knihu doporučuji naprosto všem. Je to typ literatury, který není hned tak k vidění, a je to neuvěřitelná škoda. Hýčkejme si autora, ať nám přinese další krásné knihy :)
Přidávám i recenzi :)
Anima je knižním dítětem nadějného českého autora Jaromíra Vondry. Moc děkuji autorovi za nabídku spolupráce a poskytnutí recenzního výtisku.
Zatím se o knize moc neví. Doufám, že se to brzo změní.
Alespoň stručně vám nastíním důležitý kousek z děje. Anima se žánrově řadí mezi sci-fi a thriller. Na více než 600 stránkách se čtenáři odvíjí příběh umělce Nolana Maye, který se snaží rozvinout svou Tvorbu pomocí různých simulací. Simulace se stále vyvíjí, takže se nejedná úplně o nejbezpečnější místo, ale mají svůj význam. Díky nim se může dosáhnout Animy.
Podle popisu by se mohlo zdát, že je to hodně komplikované a čtenář se bude ztrácet. Opak je pravdou. Všechno je krásně vysvětleno.
Nejvíc mě zajímalo, co je ta Anima. Snad neprozradím moc s následující citací z knihy: "Místu takto hlubokého stavu podvědomí říkáme Anima. Dotyční by svým tělem fyzicky setrval stále v naší realitě, ovšem paralelně by se svým vědomím ocital ve zcela novém světě (str.32)."
Hlavním tématem je vztah autora k dílu, co ho ovlivňuje, jak vzniká atd. Jaromír Vondra zde promítl spousty svých úvah a myšlenek.
Jako sekundárním, ale stále důležitým, poselstvím příběhu je nebezpečí totality. Jak se umění může stát nebezpečným nástrojem režimu, a jak ovlivňuje nejen umělce.
Jaromír Vondra využívá krásy češtiny. Pomocí rozvinutých vět nám dopodrobna líčí přítomný svět. Poeticky vysvětluje a zpětně připomíná důležité události z průběhu děje. Každé slovo, každá věta má svůj význam, je potřeba se hodně soustředit. I přes to, jsem se několikrát vracela. Četla jsem téměř týden, možná jsem to moc uspěchala a měla číst pomaleji.
Čtení jsem si moc užila. S napětím jsem očekávala, co přijde. Když už jsem si byla nějakou domněnkou jistá, během chvilky přišel zvrat. Hodnotila bych na . Někdy v budoucnu se k Animě vrátím a věřím, že zde naleznu zase něco nového.
Anima je poctivé sci-fi „staré školy“. Co to znamená? Příběh je velice výpravný, detailně popisuje prostředí, ve kterém se hlavní hrdina nachází a pocity, které prožívá. Nejednou jsem se vrátil i o pár stran zpět, abych si přečetl stejnou pasáž a ještě se tak lépe vžil do prostředí, pocitů a myšlenek. Anima není knihou, kterou čtete, ale knihou, jež prožíváte. Nejednou zavřete oči a představíte si to, co Nolan sám zažívá.
Jednotlivé postavy mají hloubku, chápete jejich motivy, zjišťujete kým vlastně jsou a jaký mají cíl. Nemáte pocit, že se jedná o skupinu superhrdinů mající vše pevně pod kontrolou. Každá z postav má emoce, které ovlivňují její chování. Cítí radost, euforii, strach, beznaděj pokrývají celé spektrum lidských emocí. Um s jakým jsou stavy jejich mysli a momentálního rozpoložení popsány vám zcela přesně vykreslí emoce, které samy začnete cítit.
Samotná forma, kterou je kniha psaná, je velice čtivá a působí opět jako ze sterých časů, kdy knihy nebyly psány přímočaře, formou krátkých a stručných vět. Vymyká se díky tomu standardům dnešní doby. Nejvhodnější způsob, jakým knihu mohu vystihnout jsou slova autora samotného:
„Účelem umění nikdy nebylo cítit se za každou cenu blaze, na jeho poli se na sebe dívej vždy jen přirozeně. Ať je ale jeho konečná podoba jakákoli, její jediná opravdovost ti nikdy nedokáže svázat ruce“. - Amélie Solari
A přesně taková je Anima, schopnost autora popsat svět, pocity, niterné myšlenky, okamžiky, kdy se téměř zastaví dech Anima není sci-fi pro každého, není bezduchým putováním z jedné epické bitvy do druhé. Anima je „živoucí“ organismus, dýchající, toužící po tom být čtena. Jaromír Vondra je důkazem, že česká sci-fi nezemřela, nýbrž je živější než kdy dřív.
Anima
Z IG profilu:
Už po prvních stránkách Vám musí být jasné, že čtete trochu “jinou knihu. Knihu, která má unikátní styl psaní, barvitý popis, krásný slovosled a neobvyklá slovní spojení. Popis myšlenek zde autor rozebírá až do absolutního detailu. Některé věty si rozhodně budete muset přečíst víckrát, spoustu vět ani člověk nemusí pochopit, ale může se k nim vrátit později.
Anima je totiž přesně tou knihou, kterou můžete číst opakovaně, otevřít stránku kdekoliv a vždy Vám něco skrytého předá. Abych to shrnula - Anime je jednoduše specifická kniha, nemyslím si, že je pro každého, ale pro milovníky umění, sci-fi a badatele skrytých význam je tento kousek ideální.
V této knize je určitě poznat autorův rozhled, čtenář sám cítí, že si určitě autor musel zjistit hodně informací, například, co se “vesmírných lodí týče a tak dále. Jednoduše je vidět, že si autor dal záležet, nevynechal ani jednu informaci, která se v dané chvíli nabízela. Prostě tady máme všechno popsané od úplných základů.
V tomto případě jsou zde popisy hodně dlouhé, byly chvíle, kdy jsem s tím měla menší problém, ale zřejmě jsem si během čtení zvykla, aleeee stejně bych to někdy zkrátila pro svižnější tempo .
Nikdy bych si netroufla říct, že jsem pochopila každou část v knize, ani si nejsem jistá, zda je to daným cíle, ale spíš na mě příběh působí tak, že si to každý má vyložit po svém.
Věty mi někdy přišly až filozofické, hodilo se to, ale proto je tato kniha lehce subjektivní záležitostí.
I přes zdárnou složitost se čtenáři hlavní myšlenka předá dobře.
Abych se dostala k příběhu, začátek knihy byl hodně pestrý, co se popisu týče. Byla zde skvěle vybudována atmosféra.
Po pár kapitolách, už se děj dostával do pomalejšího a stálejšího tempa. Občas se ale skočilo do jiného světa, takže to čtenáře hned probudilo.
Tato kniha rozhodně není jen na jedno odpoledne, ale ani na týden, jednoduše si ji budeme muset dávkovat.
Postavy Nám autor vyšperkoval opět do detailu, známe lehce jejich minulost, ale hlavně jsme seznámeni s jejich sny a myšlenkami. Celkově psychologie postav je zde zvládnuta skvěle.
Miluju Am a Nolana, proto mě mrzelo, že tam zase tolik scén s nimi nebylo, ale je mi jasné, že na tuto linku se příběh nesoustředil. Užívala jsem si každou chvilku, co byli spolu .
Od 440 strany se děj zrychlil, objevilo se více akce a nové postavy. Od této části mě to nehorázně bavilo, bylo to čtivé a svižné.
Upřímně by se mi líbilo, kdyby tato část přišla dříve. Zkrátila bych začátek a více promakala tuto část. Pár věcí se zde dalo předvídat, ale i přesto mě to bavilo !
Také bych zkrátila kapitoly, díky více těžkému čtení to pak dalo zabrat.
Konec bych moc ráda s někým prodiskutovala, ale myslím, že hlavní myšlenka byla předána. Konec se mi celkově moc líbil .
Celkově si myslím, že tato kniha je spíš o Vás, jak vnitřně souhlasíte, nesouhlasíte a diskutujete s postavami. Prostředí je zde možná lehce irelevantní. Troufla bych si i říct, že jde o takový autorův “deník, do kterého Nám bylo dovoleno nahlédnout.
Díky této knize jsem mohla přidat pár fotek i svého "umění". Knihu doporučuju,ale jak píši u hodnocení - Je to jen na Vás.