Anna, Hanna a Johanna
Marianne Fredriksson
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78825/anna-hana-a-johana-78825.jpg
4
36
36
Anna přichází pravidelně navštěvovat matku do nemocnice, její matka Johanna je však uzavřena do své vnitřní choroby, kterou přineslo stáří a s nikým už nekomunikuje. Anna je žena kolem padesátky a má už dospělé dcery. Píše knihu a ve fiktivním rozhovoru s matkou se snaží dobrat toho, jaké byly osudy žen v jejich rodině. Navrací se daleko do minulosti, do mládí své babičky Hanny u níž vše začalo. Osudy několika žen, kde jsou mezníky tři ženy - Hanna, která prožila život na švédském venkově, Johanna, která už se dokázala odpoutat od tradičního ženského údělu, a Anna, která patří k moderní generaci - mapují vývoj samotného Švédska. Za všech časů se ovšem žádná nevyhne prastarým lidským trápením, ochromujícím i strhujícím láskám, smutku i štěstí rodinného života, hledání smyslu vlastní existence. Anna by se toho tolik chtěla od své matky dovědět, začíná se však ptát teprve tehdy, když už žádná odpověď přijít nemůže. A tak musí sama hledat smysl vztahů a souvislosti a tím poznat i sebe tak, jak by se jí to nikdy nepodařilo.... celý text
Přidat komentář
Kniha byla skvělá. Osud babičky, matky a spisovatelky v jedné knize.... takové podbrdské ženy na švédský způsob. Je velmi zajímavé sledovat jak se v průběhu času měnil život lidí (žen) nároky na ně apod. Moc doporučuji
Tuhle knížku o třech ženách, jejichž životní propojení symbolicky vyjadřují i jejich jména, bych možná za jiných okolností vnímala jen jako příběh. Kdyby se v mých rukách neocitla zákonitě v době, kdy i já pátrám po tom, kdo vlastně byli mí předci, jaké příběhy a tajemství nesli a co to vypovídá o mně. A to s vědomím, že stejně jako postavy této knížky nedokážu skutečně poznat ani své rodiče, ačkoli je znám celý život.
Přidávám úryvek z Johannina příběhu:
"Četla jsem mnohé memoáry a vždy mi připadaly nepravděpodobné. Velmi brzy jsem při čtení nabyla dojmu, že vím, jak pisatel volil mezi všemi vzpomínkami. Jaké světlo přidal a proč zrovna tam. Když tohle člověk zjistí, může si domyslet, co asi nechal zmizet v temnotě.
Jak jsem si počínala já? Nemyslím, že bych vybírala, ne vědomě. To moje paměť zasáhla tu i onde, jako by rozhodovala sama.
Myslím, že jsem si uchovala ještě mnohá tajemství. Ale pořádně už nevím, která to jsou. Týkají se asi toho, co bylo tak těžké, že se na to ani neodvažuji pamatovat."
Líbí se mi symbolický poklad ze starých šperků, který se v rodině předává z matky na dceru a který v sobě v materiální podobě nese rodovou minulost.
Velmi dobrá kniha.
Obdivuji Hannu. Musela to být neuvěřitelně silná žena. Z toho, co zažila, se ale vyvinul i určitý chlad a odstup. Forma obrany, kterou lze pochopit, ale která vás při čtení kvůli Hanniným dětem i muži mrzí. Johanna i Anna jsou obě Hanniným odkazem, do určité míry kopírují její zkušenosti, názory a postoj k mužům. Nemají ale její sílu.
Každopádně Hannin příběh by si zasloužil vlastní knihu, zajímala by mě podrobněji.
Je to asi kniha pro ženy. Ráda ji čtu, líbí se mi generační rozdíly, popisy rozdílného způsobu života a myšlení. Akorát mě moc neuspokojil konec, přišlo mi to takové divně otevřené.
Příběh Hanny byl natolik silný, že by vydal na samostatnou a naprosto dechberoucí knihu. Hanna, která poznala jen dřinu a výsměch byla žena , která se poprala s osudem a vyhrála. Stala se zakladatelkou rodu , ale její děti už neměli tu sílu přežít všechno co ona . S ní, jako bych znovu procházela Heřmánkovým údolím .Další osudy už byly spíš smutné a slabé než silné s ohromnou vůlí, která je silnější a přetrvá . Zajímavá kniha s nepovedenou obálkou.
Století a čtyři generace žen v jedné rodině. Nakolik si jsou podobné, v čem se liší? Co jsou základní stavební kameny jejich povahy? Nakolik se na jejich jednání i myšlení podíleli milovaní muži, v jaké míře společenské zvyklosti? Co se měnilo rychleji?
Je zajímavé si to přečíst a podobně se zamyslet nad svou vlastní rodinou.
Drsná četba, kdysi jsem si ji půjčila z knihovny, ale potom zapomněla název a jméno autorky. Hledala jsem ji dlouho, pak na ni náhodou narazila a mám ji doma.
Zaujímavá spleť príbehov troch žien a ich vzájomne súvisiacich osudov. Veľmi dobré čítanie skôr pre ženy...
Autorovy další knížky
| 1999 |  Anna, Hanna a Johanna |
| 1999 | Šimon a duby |
| 2003 |  Když se Bůh smál |
| 1998 | Potopa |
| 1996 | Říman Marcus Scipio: Příběh Ježíšova stínu |
Spoločenský román, generačný román, román pre ženy - kniha nám na pozadí osudov 3 žien a ich rodín odhaľuje, ako sa v priebehu dvoch storočí menilo postavenie žien, ich vnímanie vlastnej životnej roly, a to všetko na pozadí spoločenských udalostí vo Švédsku 19. a 20. storočia. Okrem troch hlavných hrdiniek tu vystupuje mnoho iných postáv, na 100% si tu každý nájde paralely z vlastnej rodiny! Švédi istotne viac dokážu precítiť aj historickú vrstvu o národnej identite. Tu mi musela pomôcť wikipédia. V knihe ma zaujal aj autorkin štýl, ktorý bol na jednej strane nekompromisný a priamočiary, na druhej strane poetický a plný metafor, ktoré zrejme vychádzajú zo švédskeho jazyka. Začiatok knihy bol síce svojou atmosférou demotivujúci a záver knihy tak nejak neurčitý, ale všetko, čo sa stalo medzitým je skvelé!