Anna
Jostein Gaarder
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202578/bmid_anna-BoU-202578.jpg
4
128
128
Anně je 16 let, baví ji přírodovědný kroužek a moc by chtěla vědět, jak bude vypadat svět v budoucnosti. To se jí vyplní – po gaarderovsku – prostřednictvím snu. Dívka jménem Nova si 11. prosince 2082, tedy o sedmdesát let později, než je Annina přítomná chvíle, otevře počítač a najde tam dopis od prababičky z 11. prosince 2012. Svět budoucnosti vypadá docela jinak. V rodinném sadu stojí rodiče na žebříku a opylovávají štětečkem stromy, protože hmyz je vzácnost. Nova si přeje zažít svět, jak vypadal za prababiččina mládí. Kdyby se tak Nova mohla vrátit, mohla by něčemu zabránit, dělat něco jinak, vynasnažit se nějak, aby zvířata nevyhynula. (Některé vyhynulé druhy se podařilo udržet jen ve speciální zoologické zahradě.) Jako červená nit se knihou táhne téma: Každý by si měl uvědomit, že jeho odpovědností je, abychom zanechali zemi v takovém stavu, v jakém byla, když jsme na ní žili. Autor se nevyhýbá ani politickým tématům, jako je rozšiřující se poušť a z toho plynoucí agresivita tamních národů, přílišné spoléhání na těžbu ropy, obchodování s tzv. klimatickými kvótami. V knize najdou čtenáři řadu opakujících se motivů ze Sofiina světa. Místo filosofie a dějin myšlení se román zajímá o přírodu a ekologii.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Albatros (ČR)Originální název:
Anna. En fabel om klodens klima og miljø, 2013
více info...
Přidat komentář
Začala jsem číst dětem, ale nedočetla, vůbec nechápaly, neorientovaly se v knize ani ději a nebavilo je to - o mnoha věcech jsem se s nimi pobavila, něco vysvětlila a knihu si pak dočetla sama.
Téma moc důležité, ale uchopení a zpracování poněkud nešťastné. Pro děti je tam příliš mnoho složitých slov, nedořečených a nevysvětlených situací, institucí, pojmů, opravdu těžké, suchopárné "články" na pochopení. Autor navíc předpokládá že má čtenář nějaké povědomí o celospolečenských jevech. V takové míře to děti opravdu nemají a pokud budou knihu číst spíše náctiletí, tak pro ně je místy zase moc pohádková, nenapínavá, "bezdějová" a postavy jsou nezajímavé, či spíše neuvěřitelné....čtenáři se s nimi nedaří ztotožnit i když by si to přál. Výsledný dojem může být, že je jen Nova pořád nešťastná a naštvaná, že už není země jako bývala.
A inak myslím si, že tak ako relatívne detsky bolo poňaté to riešenie krízy v knihe, tak si myslím, že by to možno aj fungovalo. Lebo je v tom jedna veľká pravda - pri riešení problému takéhoto globálneho charakteru nesmieme vynechať aspekt ľudskej povahy, ktorý sa chce zároveň baviť, zároveň pomáhať, mať dobrý pocit, ale zároveň chce hrozbu tohto rozsahu zo strachu ignorovať. Takže ak by bolo riešenie "bezpečné" s prídavným aspektom zisku a zábavy, ľudia by sa na tom radi zúčastnili..už z princípu. Je to smutná pravda, ale akonáhle sa niečo stáva masovým, väčšinovým, stáva sa to bežným, in (ešte nebodaj ak to spraví aj niekto verejné známy) a ten kto to nerobí sa stáva niekým ako "a ty žiješ pod skalou?", tzn. dobre využitý sociálny tlak. A kto už by nechcel niečo vyhrať? ;)
Bolo to úžasné! Veľmi sa mi páčilo spracovanie týchto informácií (hrozieb) do príbehu, aby to bolo ľahšie spracovateľné pre deti. Táto kniha by mala byť v každej knižnici (detskej, odbornej, beletrii - hádam možno aj ako "rozprávky (nielen) pre deti; a v odbornej knižnici by mala byť medzi vedami aj kategória "klimatická kríza"). Týka sa nás to úplne všetkých. Prečo nechávať zodpovednosť iba na ďalšej generácii keď sme to začali my a tí pred nami. Túto knihu považujem za "emočné prebudenie" hlavne pre dospelých. Ide o to, že keď sa ich raz ich dieťa spýta čo má povedať svojmu dieťaťu keď sa dožaduje odpovede na otázky typu "prečo už nie sú zvieratká a rastlinky? Prečo sa toľko ľudí sťahuje? Prečo .. A prečo ste niečo nespravili?.." Počítam, že väčšina z nich by zostala ticho, hanbila sa "ako pes" a chcela by vrátiť čas.. Neviem však či by som to dala ako povinné čítanie (lebo viem, že čokoľvek bolo v tom zozname, považovala som to za nudné a nechcela som to čítať "už z princípu"..), takže skôr do "odporúčanej literatúry", "aktuálneho realizmu" :) .
Knihy Josteina Gaardera mám ráda, nutí nás k zamyšlení nad našimi životy i celým světem. Tentokrát si vybral ekologii a opět jsem byla spokojená, dozvěděla jsem se spoustu nového a vize jak bude svět vypadat v roce 2082, když se budeme chovat k naší planetě bezohledně, působila děsivě. Nejhorší je, že to všechno znělo logicky. Doufám, že se umoudříme a dalším generacím zachováme i něco jiného, než jen hologramy zvířat v ZOO.
Tak Gaardra mám moc rada, ale todle nebyl můj šálek kávy. Roman to není, bajka taky ne, dokumentární román taky ne.. Téma nepochybně zajimave, ale forma mi moc nesedla. Ocenila bych buď román bez tech všech radoby rozhovoru a dopisu nebo o naučnou knihu. Zrovna se mi to sešlo s dokumentem od Davida Attenborougha - Zivot na nasi planetě, takže ve finále dobrý, proto 3 hvězdy.
Možná by nebylo od věci, aby si to ti z mladší generace přečetli a alespoň na chvíli se nad tím zamysleli. Pohled na ekologii současnou i možnou budoucí podává autor čtivě, jednoduše, trefně.
Klidně bych takové knihy dávala jako povinnou četbu. Jsou aktuální a potřebné.
Kniha bola určená pre teenagerov, ale mala veľmi silné a hlboké enviromentálne myšlienky, avšak dej pokryvkával a nedá sa povedať, že by som si knihu užila. Každopádne posolstvo a revolta, ktorá z knihy vykukuje, môže niektorých z budúcej generácie nabudiť.
Na začiatku mi kniha prišla trochu zvláštna (teda najmä preto, že ju máme v knižnici v škôlke;), ale stojí za to si ju prečítať, lebo nás upozoňuje na to, čo v podstate všetci vieme, len s tým nejako nič nerobíme :( Určite však pre deti nad 10 rokov a povinné čítanie pre dospelých! :)
Tak jako mě nudil Sofiin svět, nudila mě i Anna. Akorát místo filozofie píše tentokrát autor o ekologii. Již podruhé se autor snaží suchopárné informační pasáže nezdařile vyvážit rádoby chytlavým příběhem. Označit tento způsob psaní za román je značnou nadsázkou, v němž je nečtivá didaktizující složka jen chabě zamaskována. Zmate každého, kdo se těší na poctivý literární příběh. Přesto je téma ohrožení přírody a vymírání druhů určitě velice naléhavé a stálo by zato, aby si ho čtenář mohl skutečně prožít a identifikovat se s hrdiny bojujícími za záchranu planety. Tak snad někdy příště.
Důležité téma, které je třeba šířit. Každopádně postavy nejsou příliš uvěřitelné, fungují spíše jako figurky, jejichž cílem je předat čtenáři poselství - ostatně stejně jako v Sofiině světě. Kniha je spíše pro starší děti, ale mám strach, aby pro ně výkladové části nebyly příliš únavné a zdlouhavé.
Také mi kniha částmi přijde příliš agresivní, co se týče klimatických změn. Ale nápad s automaty je velmi zajímavý.
"Od konca 18. storočia nás zásoby fosílnych palív lákajú, ako Aladina lákal duch lampy. ,,Pusti nás von z lampy," šepkal oxid uhličitý. A my sme podľahli pokušeniu. Teraz sa pokúšame donútiť ducha, aby sa vrátil do lampy."
"Pesimizmus je iba slovo pre lenivosť. Môžem byť znepokojená, to je niečo celkom iné, ale pesimisti sa vzdali."
"Čo ak máme na výber až príliš zábavných atrakcií a nebudeme schopní sústrediť sa na takéto veľké a spoločné ľudské ciele? Máme spoločnú planétu, ale nie všetci sú schopní rozmýšľať v planetárnom meradle. VO svete je príliš veľa slobody, príliš veľa práv pre jednotlivcov, príliš veľká kúpna sila pre bohatých, príliš veľa barelov ropy a prúdových motorov, ktoré majú k dispozícii tá najbohatší, a príliš málo zodpovednosti za planétu, na ktorej žijeme, a za spravodlivé rozdelenie prírodných zdrojov. Existujú tisíce ďalších stránok života, ktoré ľudí zaujímajú a až na poslednom mieste rozmýšľajú o tom, čo je najlepšie pre prírodu a planétu."
Zajímavý nápad, poučný a povzbuzující obsah, ale tak nějak tomu chyběla jiskra. Dala bych 3,5 *.
Aktuální téma dneška, které autor ztvárnil v této knize je určitě zajímavé. Také tím, jak se prolíná současnost a budoucnost je kniha zajímavá.Jonasovo řešení problému sympatické a asi ne úplně nereálné.
Zdálo se mi ale, že autor až moc tlačí na pilu a při slovu klimatické a jemu podobná slova, čtenář tak kolem strany 100 už skřípe zuby.Rozhodně nelituji přečtení knihy!
Četla jsem v únoru 2016. Podle mých poznámek:
Pro větší děti.
Hezké, výchovné a smutné - kam se svět řítí.
Příběh začíná o silvestrovsko-novoroční noci a přišlo mi příhodné si ho přesně touto dobou přečíst. Přenést se s ním ze starého do nového roku. Ještě nevím, jestli to byl dobrý nápad. Planeta má na kahánku a Anna, která zrovna žije dny mezi patnáctým a šestnáctým rokem, tedy také na přelomu, je z toho špatnější, než ostatní. Trápí ji znečištění světa a vymírání druhů a kořistnictví lidstva a ona chce svět zachránit. Což o to, k věku to patří, jen by to mohlo probíhat nějakým snesitelnějším způsobem. Příběh se odehrává v přítomnosti i v budoucnosti zároveň a po celou dobu jsem nebyla schopná si najít k Anně/Nově/babičce nějaký vřelý vztah. Lezla mi na nervy samotná i trojjediná a kouzelný prsten Aladinův fungoval zřejmě jako zesilovač věčného otravného rozumování a každého peskování. K věku to sice také patří, ale snad šla vynechat alespoň ta psychoterapie stísněného psychiatra. Všechna místa, která působí na rozum (a není v nich Anna), jsou zajímavá a Jonasův nápad na záchranu tisíce a jednoho druhu originální a určitě může fungovat, nicméně kdyby v knize bylo ještě jednou použito slovní spojení „klimatické změny“, dovedlo by mě bývalo spolehlivě s novým rokem rovnou do cvokhausu. Touha zachránit svět se na mě z knihy nepřenesla, což může být tím, že nejsem cílová skupina, takže se žádné emoce, kromě podrážděnosti nedostavily, ovšem rozumově text fungoval.
Jsem trochu zklamaná. Samozřejmě, že jsem pochopila o co autorovi šlo, ale v knize si v některých chvílích protiřečí. Velmi mi vadí protichůdné jednání. Anna velmi kritizuje řidiče "párkaře", že nechají zapnutý motor a běží si pro hot dog (kolik zplodin, že jde tím do vzduchu) ale ona sama si přála nejnovější chytrý telefon, je z něj happy a využívá super aplikace (o internetu na svém domácím PC nemluvě). Navíc se v příběhu objevují časové nesrovnalosti. Četla jsem to pozpátku, větu od věty a pokud se nad tím člověk zamyslí, tak zjistí že se v časové linii autor trochu nejednou sekl. No nic. Nápad dobrý, ale zrovna tohle by dětem moc nedoporučila. Znám na toto téma lepší knihy.
Je mi jasné o co Gaarderovi šlo, sám sdílím podobné obavy. Jen jsem se při čtení sám sebe pořád ptal, zdali je tohle zrovna nejvhodnější metoda, jak dětem situaci objasnit. Kdyby aspoň Annu dosadil do nějakého zajímavějšího příběhu. Takhle je to jen kniha psaná účelově a na efekt.
Gaarder se drží svého oblíbeného vzorce, kde se protíná minulost současnost a budoucnost. Nemohu říci, že mě děj vyloženě nebavil, ale chvílemi mi přišel dost prvoplánový. Už jsem od autora četl propracovanější kousky.
Co se týče ožehavého tématu globální ekologické krize, vzpomněl jsem na scénu ze Sedmi statečných, kde se vypráví příběh o chlápkovi co vypadl z mrakodrapu a jak padá, tak v každém patře si říká - ,, ještě pořád je to dobrý…“
60%
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Sofiin svět |
| 2004 | Dívka s pomeranči |
| 2002 | Kouzelný kalendář |
| 1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
| 2017 |  Loutkář |
Asi zatím nejhorší dílko od Gaardera, co jsem četla . Hodně myšlenek o klimatické krizi a zároveň v něm příběh, ve kterém se špatně orientovano. Přeskakovaní jako u Sofie, ale nedotčené kontury přišlo mi to jako text pro dospělé ne pro děti.