Anna Karenina
Lev Nikolajevič Tolstoj
Psychologický a společenský román, který zobrazil celou epochu v životě ruské společnosti i osobní tragédii ženy - Anny Kareninové, titulní postavy románu, uštvanou konflikty se světskou dvorní společností...
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Levné knihyOriginální název:
Анна Каренина (Anna Karenina), 1877
více info...
Přidat komentář


Tolstoj zkrátka UMĚL psát. Anna Karenina je komplexní dílo s obrovským rozsahem, díky kterému se ponoříte do světa vyšší ruské společnosti druhé poloviny 19. století.
Naprosto jsem si zamilovala postavu Levina (i přesto, že
pro jeho zálibu v kosení trávy jsem příliš pochopení neměla)


Realismus v ryzí podobě. Není třeba dech beroucího, strhujícího nebo přibarvovaného vršení a popisů událostí, když stačí psát o každodenním všedním životě, ve kterém se chtě-nechtě odehrávají veškeré lidské osudy. Uvěřitelná realita se přitom stává prioritou a neuvěřitelná krása ustupuje do pozadí - pro někoho možná ke škodě, pro jiného ku prospěchu věci.
Neuvěřitelně propracovaná detailní psychologie ansámblu hrdinů ve mně nejednou vyvolala otázky směřující k osobnosti samotného Tolstého, jelikož svou omezenou mozkovou kapacitou dost dobře nemohu pochopit, jak může jeden autor vytvořit tolik komplexních a živých postav.
Jelikož bych vychvaloval tolik, až by to čtenáře mé recenze nudilo, zmíním pouze dvě věci, které shledávám spíše negativními:
1. Počeštěný překlad názvu v mém vydání: Anna Kareninová, se kterým se prostě nemohu smířit.
2. Samotný závěr románu, kde mi Levinovo konečné uvědomění do románu jakožto celku vůbec nezapadlo a připadlo mi silně vykonstruované.
Románem jakožto celkem jsem však byl doopravdy nadšen. Jasných 5/5!


Román z doby, kdy Rusko bylo ještě jakžtakž normální zemí, než to tam zdecimovali bolševici a jejich dnešní kágébáčtí pohrobci. Tolstoj psát umí.

Nečekala jsem, že by se mi mohla knížka tolik líbit :) Už dlouho jsme měli tuhle knížku doma, a až teď jsem se konečně odhodlala a byla jsem opravdu moc příjemně překvapena :) moc se mi líbil příběh Anny Kareniny a ostatních osob :) opravdu povedená a propracovaná knížka.


Ústřední motiv románu - nešťastný jedinec na nesprávném místě v nepochopené společnosti - ten stojí nad dějinami a je nadčasový.
Že je Anna Karenina jedním z největších románů všech dob, mamutím dílem ruského realismu, klenotem světové literatury apod., o tom zde není třeba obšírně diskutovat.
Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.


jak to napsat jednoduše ... Ono se to dobře nedá. Carské Rusko, 19. století, zakázaná láska, porušení konvencí a morálních zásad. Lidé sešněrovaní etiketou, falešnou morálkou a okázalými zvyky. Nádherný popis prostředí a citů. Co víc? Prostě Anna Karenina se pro mě stala, stejně jako kdysi pro mou maminku, láskou na celý život.


Musím se uklonit autorovi, nečekala jsem od něj tak pěkné dílo ... krásně popsané scény, citově bohaté, zajímavá životní éra, společnost a konvence.


Skvělá kniha, mnohé odradí svou délkou, ale mne naprosto ohromila a nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Skvěle propracované dějové linie jednotlivých postav a jejich osudů. Mohu jen doporučit.


Tenhle Tolstého opus má jedinou chybu: jméno, které mu Lev propůjčil. Přečetl jsem anotace ke všem zdejším vydáním a ani jedna zmínka o Kosťovi a Kitty! Škoda, že Cimrman při svě návštěvě u Čechova nezaskočil také za Tolstým, aby mu poradil lepší název knihy a první větu: Kitty Ščerbacká - Všechny nešťastné rodiny jsou si podobné, každá šťastná rodina je šťastná po svém.
Čím jsou postavy Kosti a Kitty tak krásné a výjimečné je právě jejich obyčejnost. To, jak prožívají ty nejvšednější i nejvzácnější momenty. Ať už Kosťa kosí po boku mužiků obilí nebo se při porodu strachuje o Kitty. Ať už Kitty zavařuje kompot nebo se stará o Kosťovo umírajícího bratra. A hlavně to jsou postavy tápající a hledající. Se svými těžkostmi i radostí ze života...


Tak jsem to dočetl... :), skoro 900 stránek. SPOILER: No název Anna Karenina (či Anna Kareninová), je trochu zavádějící, protože se autor stejnou měrou věnuje i jiným postavám. Osobně jsem si oblíbil Levina a Kitty, byť každá z autorových postav měla své kouzlo. Z příkladu Anny jde velmi dobře vidět trpké ovoce nevěry a následné výčitky svědomí, které ji v kombinaci s opiáty dohnaly k sebevraždě. Kniha se celkem dobře četla a myslím, že to dobře dokresluje dané období Ruského carství.


Knížku jsem si vybrala ze seznamu povinné četby, co jsme dostali od profesorky na gymplu. Četla jsem ji téměř 2 měsíce. A musím říct, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla! Líbilo se mi perfektní zpracování, autorův popis venkova i charakterů...Nádhera. Moc doporučuji, kdo ještě nečetl.


Musím říct, že takhle dlouho jsem žádnou knihu snad nikdy nečetla. Částečně na tom sice mělo podíl to, že teď skoro nemám na čtení čas, ale stejně... Čtyři měsíce... Ze začátku jsem si knihu skutečně užívala, protože je napsána naprosto excelentním jazykem (za to ta čtvrtá hvězdička...), díky kterému jsem zapomínala, kde právě jsem a místo toho cestovala vlakem napříč zasněženým Ruskem. Problém byl, že čím déle jsem četla tím víc mi všechny postavy lezly na nervy. Na konci už jsem neměla ráda naprosto nikoho. Líbila se mi podrobná prokreslenost celého příběhu a proto mě trochu mrzelo ukončení, které sice ukončila Levinův, Kittin a Vroského příběh, ale vůbec se nevracel k Alexeji Alexandroviči, který mi ve výsledku začal připadat skoro nejzajímavější (ne, že bych ho měla ráda, ale na rozdíl od ostatních byl prostě jen hrozný trouba...). Musím přiznat, že jsem poněkud rozčarovaná, forma byla dokonalá obsah už mě tak neuspokojil.
edit 18.4.: Viděla jsem film(2012) a musím říct, že mě neskutečně pobavilo, jak moje emoce z něj byly téměř identické s knihou, začátek byl skvělý, některé moje oblíbené scény sice chyběly, ale ty zbylé jako by byly zhuštěné a utvářely přesně ten dojem, který to mělo mít. Bohužel potom přišla ta slabší část, kdy to dost radikálně proškrtali (což se není co divit) a najednou byl konec... Kitty s Annou byly perfektní, přesně tak jsem si je představovala. Mužské charaktery se mi ve výsledku také líbili, ale musím říct, že moje původní představa byla radikálně jiná (Vronský a blonďák?).


Dějová linka Anny a Vronského byla bez chyby, ostatní ušly, až na Kity a Levina. Levin mě štval od začátku do konce a jeho příběh mě bohužel příliš nebavil. Konec mi přišel jaksi navíc, to už bylo o ničem. Jinak ale doporučuji přečíst, protože příběh Anny a Vronského stojí za to překousat se slabšími pasážemi. Jejich příběh je za plný počet hvězd.


Bylo to náročné, ale dočteno. Hlavní příběh, příběh Anny a Vronského byl úžasný. Popisný realismus je holt popisný realismus, takže několikakapitolové popisování lovu sluk, politiky atd., s tím člověk musel počítat, ale občas mě to odvádělo od děje a musela jsem se často vracet. Postavy dokonale vykreslené. Každopádně je to veledílo a jsem ráda že jsem ho přečetla. Jen mi chyběly pocity Vronského po smrti Anny, tomu bylo věnováno málo.
Čtenářská výzva 2017: Kniha s jménem v názvu.


Je to klasika, která nikdy nezestárne a stojí za to si jí přečíst. Bohužel i mně se strašně těžko a dlouho četla, je tam mnoho informací, které nejdou tak snadno strávit. Ubrala bych tak půlku obsahu. I když pak by to zase asi nemělo takové kouzlo. :)


Malinko jsem se s tím prala, asi to bylo tím, že jsem úplně nedokázala přijmout styl života střední a vyšší vrstvy v té době. Jako výplní dní jsou zdvořilostní návštěvy, plkání většinou o ničem a řešení kdo si koho vezme a namluví. Anna mi svojí povahou štvala, nezájem o rodinu, velká láska kterou svým způsobem stále citově vydírala, nepřirostla mi prostě k srsti. Možná Levin, ten to trochu zachraňoval, venkovský život bral zodpovědně a pokud mu něco nedávalo smysl (náboženství a hospodářská politika) říkal to nahlas a nepřikyvoval všem, pokud mu to nedávalo logiku. Ale jsem ráda, že jsem si to přečetla, opět další poznání jednoho díla světové literatury.
Štítky knihy
nevěra historie, dějiny smrt 19. století Rusko zfilmováno ruská literatura manželství psychologické romány mezilidské vztahy rozhlasové zpracování ruské romány Lev Nikolajevič Tolstoj, 1828-1910Autorovy další knížky
1969 | ![]() |
2005 | ![]() |
2018 | ![]() |
1959 | ![]() |
1964 | ![]() |
Román Anna Karenina prostě musíte milovat.