Anna z Avonlea
Lucy Maud Montgomery
Anna ze Zeleného domu série
< 2. díl >
Ve druhé knize z řady o Anně naše milá rusovláska přijme místo učitelky v avonleaské škole. Také se rozhodne založit v Avonlea okrašlovací spolek. Anna dospěla, není už tolik ztřeštěná, ale nějaký ten průšvih si ji čas od času přesto najde… Obzvlášť když se její představy a ideály střetnou s realitou. Ani tak ale neztrácí svůj pověstný optimismus a odhodlání, kterými si získala srdce čtenářů po celém světě!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Anne of Avonlea, 1909
více info...
Přidat komentář
To bola nádhera prečítať si ju znova, zbožňovala som Annu od malička a veľmi som sa vždy stotožňovala s jej poetickou dušou, videla som sa v nej a často mi tie knižky (prečítala som celú sériu asi 3x a teraz znova ako dospelá) doslova pomohli prežiť a ostať sama sebou :) Skoro ľutujem, že v rovnako nádherných a lyrických filmoch nedostali priestor dvojčatá, ostatné vedľajšie postavy (mnohé ma chytili za srdce) a prekrásna príroda na Ostrove Princa Edwarda. Človeka to tak strašne láka vycestovať a vidieť tie miesta, možno aj Anninými očami, možno sa ani tak veľmi nezmenili, veď samotná Anna okúzľuje aj po sto rokoch :)
Nádherná kniha, líbila se mi úplně stejně jako první díl, přestože jsem od něj měla odstup hned několika let ;-). Anna i její přítelkyně Diana jsou starší, také Matthew již nežije, ale jsou zde další zážitky, které jsou zajímavé - a některé z nich vážné, jiné zase úsměvné, jak už to tak v životě bývá. Úplně nejvíc mne pobavily příběhy s malými dvojčaty, kterých se ujala Marilla, ty opravdu neměly chybu! ;-) Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině a ze začátku jsem si chvíli musela zvykat, než jsem se dokázala na poslech dobře soustředit. Ale ve finále jsem byla navýsost spokojená, kniha jako taková je vynikající a i navzdory době vzniku dobře napsaná. Proto ode mne dostává všech pět hvězdiček a také její pokračování si určitě ujít nenechám ;-).
Lucy Maud Montgomeryová měla jedinečné pochopení pro ty nejmenší záchvěvy dívčí duše a dovedla ho pozoruhodně vyjádřit. V tomto případě vůbec nezáleží na tom, jestli je rok 1909 nebo 2024. Trochu mě štvaly jen výchovné pasáže. Čteno ve slovenštině, takže o to větší požitek.
Člověk se musí jenom odevzdat tomu, že není kam spěchat. Děj je totiž úplně předvídatelný, ale i tak kouzelný, romantický a krásný. Stejně tak čtenáře hladí a šimrají všechny lyrické kudrlinky.
Někdy jsem na sebe tu ryzí pohádku nechala jen tak působit, jindy jsem hledala střípky výpovědi o době - Kanada v roce 1909. Ale v tomhle směru bych se chtěla před dalším dílem připravit líp.
Škoda byla toho konce. Konečně jsem zpomalila do tempa snění a události naopak nabraly zrychlený spád. Na posledních 20 stranách se událo tolik velkých milníků v životech hrdinů, že by to vystačilo na další samostatný román
Poslední přečtenou knihou tohoto roku je zcela neplánovaně Anna z Avonlea.
Konec prosince byl náročný, celé Vánoce jsem byla nemocná a společenská situace byla neveselá, a tak jsem vůbec neměla náladu na to, pokračovat v rozečtených knihách, které byly všechny povětšinou docela depresivní... I díky tomu, že jsem si na YouTube poslechla rozhlasovou hru Anna ze Zeleného domu, jsem nakonec sáhla po druhém dílu série s tím, že to bude sázka na jistotu, a byla!
Anna je snílek, romantická duše, která má své ideály a hledá spřízněné duše. Ačkoli v této knize už je jí sedmnáct a působí jako paní učitelka v Avonlea, což bere nanejvýš zodpovědně, snění ji neopustilo, a to je jedině dobře. I když se tu a tam vyskytne vážnější problém, ocitneme se v "pohádkovém" světě, v němž je důležité, že má Davy na chlebu namazáno málo povidel, že papoušku Zrzkovi vytrhal péra z ocasu, že hlavní společenský sál získal zvenku ošklivou modrou barvu, jíž se přece natírají jen kočáry, a že Anně přibyla nějaká ta piha. Navíc se společně s Annou procházíme po malebném Avonlea a jeho okolí...
Tahle knížka je zkrátka pohlazení po duši a já jsem ráda, že mě další čtyři díly série ještě čekají. Trochu mě mrzí, že v tomto díle oproti tomu prvnímu chybí barevné ilustrace, na druhou stranu oceňuju, že už v něm není tolik chyb a překlepů jako v tom prvním, tam mě to opravdu dost štvalo...
Hodnocení: 5 * z 5 *
Návrat k Anně mi poukázal její další životní odhodlání, ve kterém už ji víceméně jako dospívající dívku pohlcuje život plného rozhodování a starostí, kde na dětskou fantazii není tolik místa.... přesto to byl opět krásný příběh. Moc pěkné čtení! :-)
(SPOILER) Annu ze Zeleného domu jsem četla před dvěma lety v důležitém období svého života. Proto když můj tehdejší zahraniční výlet teď vyústil do dalších zajímavých událostí, zase jsem si vzpomněla na Annu, vždyť má vlastně víc dílů. Viděla jsem mezitím seriál na Netflixu a musím přiznat, že mě bavil víc, protože je prostě živější a úměrnější dospělému věku. I když druhý díl knižní série ukazuje už skoro dospělou Annu, která má zaměstnání (v šestnácti je učitelka?), kniha je pořád napsaná tak, aby neřekla nic osobního, jen neškodně předkládala události ve vesnici na kanadském Ostrově Prince Edwarda. Překvapující nicméně bylo, že když jde Anna z domu na univerzitu, její adoptivní matka Marilla si dá druhé kolo a tentokrát přijme za svá rovnou dvojčata. Jsem zvědavá, jak se bude Anně studovat a jak budou děti růst, zdá se, že chlapec je ještě větší číslo, než byla ona. Zato holčička je chudák hodná a způsobná a Anně s Marillou se na tom pořád něco nezdá, že je nudná a podobně. Pfff, mají bejt rády.
Nečítala som ju hneď po Anne zo zeleného domu. Jej čas prišiel neskôr a knižku som si dokonale užila. Prostredie, v ktorom sa dej odohráva je čarovné a ja som sa tam videla hneď, ako som sa do knihy začítala. V knihe som našl veľmi veľa pekných myšlienok. Teším sa, keď si časom prečítam ďalší diel.
(SPOILER) V mnoha ohledech příjemné pokračování Anny ze Zeleného domu. Přece jenom tam ale bylo několik věcí, kterým jsem nerozuměla. Proč má Anna s Marillou radši Davyho? Jak může být Davy tak cynický? Proč Anna "pohrdá" lidmi, kteří nemají takovou fantazii (doporučila bych jí přečíst si Rozum a cit)? Z jakého důvodu si troufá posuzovat Freda Wrighta, když je to budoucí muž její nejlepší kamarádky, která má skvělý úsudek? Na druhou stranu tam byly krásné a barvité popisy přírody a hezké postřehy. Kniha mě bavila, Anna jako učitelka byla úžasná a jsem ráda, že se začíná rozvíjet i její vztah s Gilbertem.
První díl byl o drobek lepší, jak to u prvních dílů bývá. Nicméně jsem asi našla další komfortní čtení. Nevím jak to autorka udělala, ale při čtení mám vždy jen tu nejlepšá náladu, starosti ustoupí do pozadí a já si nadmíru užívám každodenní dobrodružství Anny!
Taky velmi pěkná kniha až na to že první díl byl podle mě lepší. Taky mě pobavila (hlavně na začátku) ale chyběla mi stará Anna. Přesto se mi knížka líbila a ráda si ji přečtu znovu.
Druhý díl mě nadchnul snad ještě víc, než ten předchozí. Vzhledem k tomu, že se první díl trochu podobá tomu seriálovému, tak nějak jsem tušila, kam kniha směřuje. Tady jsem dostala ale úplně něco jiného a přece se mi to líbilo. Znovu musím vyzdvihnout tu krásnou atmosféru, která na vás z příběhu přímo dýchá. Celý Zelený dům a Avonlea je opravdu moc hezky popsané, a ráda si to tam představuji jako malý ráj na zemi. Anna, jakožto hlavní hrdinka je přímo úžasná, jsem ráda, že je zde vidět vývoj postavy, ale není zde úplná změna, což naprosto sedí, vzhledem k tomu, že je tady Anně sedmnáct let. Opravdu je to kouzelná série a už se moc těším na další díl. Vřele doporučuji.
Co jiného si přečíst na podzim než Annu ze Zeleného domu? A jelikož tu už mám přečtenou, sáhla jsem po druhém dílu. Nejprve jsem se začala dívat, už počtvrté, na seriál na Netflixu. Už je to takové moje podzimní tradice. Miluju ho s každým zhlédnutím víc a víc. A tím jsem se vlastně nalákala na knižní verzi.
.
Jak už tomu tak bývá, když zkonzumujete jednu verzi, ta druhá se vám už nepozdává. Zvykla jsem si na seriálové postavy, jejich vzhled a charakteristiku. V knize mi přijde většina postav, až na Annu, jiná. Vlastně jsem si k žádné z nich nevytvořila žádný vztah. Nemůžu říct, že by mi byly nesympatické, ale takové… nijaké. Navíc se příběh ubírá úplně jiným směrem, což se mi taky moc nepozdává. Určitě tuto sérii dočtu, protože chci vědět, co se s Annou bude dít dál, ale v tomto případě vítězí seriál na plné čáře.
Kniha je moc hezká, určitě doporučuji, i když Anna že Zeleného domu byla lepší. Ale podle mě moc hezké čtení.
Úžasné! Zase moja milovaná Anna, teraz trochu vážnejšia, ale stále pohromy priťahujúca. Vďaka dvojčatám a hlavne Davymu som sa poriadne nasmiala. Aj druhá časť sa mi hrozne páčila. Myslím že si Annu, teraz v dospelosti, užívam viac, ako keď som ju čítala ako mladé dievča.
Ilustrácie v novom vydaní knihe dali ešte väčší šmrnc.
Teším sa na ďalší diel, na Gilberta a Annu.
Musím říct, že jsem trochu zklamaná. O prvním dílu jsem sem psala, jako o krásné knize, ale druhý už se mi nelíbil. Příběh by byl hezký, kdyby se netáhl. Každý den jsem byla ráda za jednu přečtenou dvoustranu. Neříkám že je kniha tak špatná, jen kdyby se děj pohyboval trochu rychleji.
Třeba se k ní časem vrátím.
Anna.
Toto jemné, vznešené jméno ve mně už navždy bude vyvolávat představy prvních jarních paprsků slunce, hustých lesů plných ptačího cvrlikání a dlouhých, horkých lét plných malin, čerstvě upečených koláčů a nocí provoněných rozkvétajícími stromy.
Anna z Avonlea je knihou mistrně popisující jemný, a přece náhlý přechod z dívky v mladou ženu. Jde o inspirující čtení s neméně inspirující hrdinkou. Příště si musím konečně dělat vlastní anotace, protože tolik fascinujících (a nebo jen krásných) myšlenek už jsem dlouho neviděla.
"Stránka dívčích let se obrátila, jako by ji otočil neviditelný prst, a teď před ní ležela stránka ženství, plná tajemství a kouzel, bolesti a radosti."
(PS: Ilustrace Ivony Knechtové pozdvihují albatrosovské vydání Anny na novou úroveň. Děkuji.)
První díl jsem četla asi před rokem a trochu jsem se obávala, že bude těžké vrátit se zpět do děje, ale po pár stránkách jsem si už byla jistá, že to zvládnu levou zadní.
Anna mě moc bavila, to ano, jen mě trochu nudili, že se v průběhu neděje skoro nic ,, špatného". Ale i přesto, že vyprávění je prostě jedna šťastná příhoda za druhou, příběh mi rychle uběhl a určitě si přečtu další díly.
Vřele doporučuji.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno příroda kanadská literatura adopce Kanada pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
1993 | Splněný sen |
2019 | Anna z Avonlea |
1995 | Annin vysněný domov |
1994 | Anna v Glene St. Mary |
1995 | Anniny lásky |
Zamilovala jsem si Annu ze Zeleného domu, a proto jsem si přečetla i volné pokračování Anna z Avonlea. Opět velká spokojenost. Příjemné, pohodové čtení, místy vtipné, jindy smutné, plné velkých myšlenek, které vás nutí k zamyšlení. Kniha je určena pro děti od 9 let, ale dle mého názoru má velké kouzlo i pro dospělé.