Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500436/bmid_anna-ze-zeleneho-domu-h8A-500436.jpg
5
1680
1680
Anna ze Zeleného domu série
1. díl >
Nesmrtelný příběh upovídané zrzky v novém ilustrovaném vydání. Jedenáctiletá Anna Shirleyová je sirotek. Po nepříjemných zkušenostech s životem u pěstounů přichází do Zeleného domu na ostrově prince Edwarda. Ačkoliv si přísná Marilla a její laskavý bratr Matouš původně přáli chlapce, rozpustilou Annu si brzy zamilují. A tak pihovatá dívenka konečně nachází pravý domov i první opravdovou kamarádku. Legendární kanadský příběh plný optimismu i laskavého humoru se vrací v nezkráceném vydání.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Anne of the Green Gables, 1908
více info...
Přidat komentář
O knize jsem vůbec neslyšela. Pustila jsem se do ní v rámci čtenářského klubu a moc se mi líbila. Jen ta Anna byla vážně hodně upovídaná a jelikož mám děti, občas jsem trpěla tou její ukecaností :-D
Ale příběh je moc pěkný, takový prostě roztomilý :)
Člověk by se měl častěji radovat z maličkostí, stejně jako Anna.
To bylo krásné!
Ani jsem nečekala, že se mi bude tato dětská kniha tak moc líbit! Ona ale zase není tak úplně dětská, mám pocit, že řadu věcí člověk chápe asi až s věkem.
Zábavné a milé příběhy ze života trochu nezbedné a velmi upovídané Anny jsou prodchnuty poetickým a barvitým líčením krajiny, přírody a vesnice v různých ročních obdobích.
Člověk jakoby se s Annou vracel sám do dětství, do dětského způsobu uvažování a nazírání na svět očima dítěte, a z té nostalgie vás až místy píchne u srdce, že ten čas už je pryč...
Anna, svérázná a pozitivní osůbka s dobrým srdcem, mi přirostla k srdci a mám chuť si o jejích dalších osudech ještě přečíst, ač jsem původně neměla další díly v plánu.
Zajímavý byl také náhled do tehdejšího způsobu výchovy dětí, z dnešního pohledu dosti přísný.
" Těšit se na něco, to je půlka radosti, kterou z toho máme. Nemusíme všeho dosáhnout, ale nikdo nás nemůže připravit o požitek z toho, na co se těšíme."
Jak je možné, že mě tato kniha v dětství minula? Asi proto, abych se teď aspoň na chvíli vrátila k těm pocitům a světu fantazie, který jsem kdysi také prožívala... A byl to návrat velice příjemný. Kniha je milá, miloučká. Je pro mě opravdovým odpočinutím od těžkých témat a náročných myšlenek. Doporučuji určitě nejen dětem. Krásně se čte a sní s otevřenýma očima a srdcem...
Prý jsem si to měla přečíst, protože jsem taky zrzka. Jsem ráda, že jsem to přečetla až v dospělosti, teprve teď totiž víc docením kontext knížky k době jejího vzniku. A také mám v rukou režimem nezkrouhnuté vydání.
Je to pohádka pro děti i pro dospělé. Věci mívají dobrý konec, má to mravní ponaučení, kapitoly jsou napříč spektrem, co by mohlo dospívající dítě zajímat. Krásný příběh snění a fantazie a popisy přírody mohou zase dospělého vytrhnout a přivést k zamyšlení.
Je to klasika a krásná kniha. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Ale musím přiznat, že mě čtení nebavilo a musela jsem se nutit.
Je to kniha pro děti a přesto se mi, jako dospělé osobě, moc líbila. Krásný příběh Anny, její bezprostřednosti a fantazie, lásky k přírodě a k lidem, vytrvalosti se něco naučit, a mnohem víc. Anna, která mě vzala za srdce a na kterou se těším v dalším díle.
A jen tak mimochodem, jako dítě jsem tuto knihu nečetla, vůbec jsem o ní nevěděla. Je možné, že v obci, kde jsem jako dítě žila, byl pouze jeden výtisk a byla neustále v oběhu. A já se ani nedivím.
Už budu patrně opakovat spoustu komentářů přede mnou...je to krásný příběh, který člověka vrátí zpět do dětství, vyvolá nejeden úsměv, připomene střípky vlastní , nejen , dětské fantazie, ale zároveň navodí jakousi myšlenku, že bychom sami měli občas přibrzdit a nahlížet na své děti jinak, než mnohdy nahlížíme... nebo celkově na život?
Hned se nořím do dalšího dílu....
Krásná kniha.Pro všechny věkové kategorie.Přečetli jsme ji s dětmi asi čtyřikrát zatím.Annu bychom rádi pribrali do naší velké rodiny.
Božínku, tohle jsem přesně potřebovala. Knížku, která mě příběhem přenese do doby, kdy jsem byla ještě dítě. To co Anna vidí, a jakým způsobem to líčí, mě dohnalo k uvědomění si, že v tomhle uspěchaném světě už není prostor na radost z maličkostí. Moc jsem se bavila a zároveň si beru něco sebou - je potřeba se občas zastavit a jen přemýšlet a snít <3.
Četla naše osmileťačka, knížka se jí líbila, protože si oblíbila Annu a její velkou fantazii, venkovské prostředí. Annina upovídanost se také líbila, dokonce i její průšvihy a pochopitelně její přátelství. Neoblíbené postavy byly baby Rachel a Marilla. Na konci je prý knížka doják a Anna se mění. Dává všechny hvězdičky, ilustrace Ivony Knechtlové jsou prý také krásné. :D
Přečetla jsem, protože mě nadchl seriál z roku 1985. K Vánocům jsem pak dostala čtvrtý díl série, ani nevím, kolikrát jsem ho přečetla. Skoro po třiceti letech jsem si poslechla první díl jako audioknihu. Ve slovenštině, takže poetický účinek textu tím dostal ještě větší grády. Až mě zaskočilo, jak se liší vztah k dětem tehdy a dnes, hlavně na začátku se Marilla chovala k Anně vyloženě krutě. I za její "průšvihy" většinou mohla ona. Ale potom mě s ní smířily její utajené myšlenkové pochody, jež jsou v knize detailně popsané. Jak tu spousta lidí poznamenává, i mně vadily Anniny nekončící monology, ale myslím si, že kdybych je četla v knize svým tempem, užila bych si je. Některé příběhy už na dnešní dobu působí naivně, a to, že je Anna, od počátku života znevýhodněná svým sirotkovstvím, mezi vrstevnicemi nejkrásnější (i když si to nemyslí), ve všem nejlepší, a až přehnaně ctižádostivá (což taky dost drhne, vzhledem k jejímu typu roztržitého snílka), mi dost lezlo na nervy. No, asi to má být výchovné. Způsob jejího vnímání přírody a vůbec světa, jakož i popis duševních pochodů a přerodů postav, ta intimita, ze které je člověk často na rozbrečení, a starosvětská pohoda, jež z knížky sálá, mi vynahrazují všechny nedostatky. Budu číst i další díly, kde je Anna uzavřenější, ale fantasie ji neopouští.
Dětská kniha která mě, dospělou osobu, rozbrečela. Dlouho mi tento titul unikal, i když se o něm tu a tam někdo z mých známých zmínil. Čas na něj přišel až teď a rozhodně nelituji času, který jsem audioknize věnovala. Myslím, že kdybych Annu ze zeleného domu četla jako dítě, zařadila by se vedle Dětí z Bullerbynu na druhé místo.
Anna je šprt i průšvihář, stejně jako Lisa. A to byla moje dětská hrdinka č.1! Anna by si tedy určitě s Lisou v mých dětských představách dobře rozuměla.
Kvalitní dětská literatura pro všechny věkové skupiny.
Tohle čtení jsem si moc užila. Odpočinkové a milé.
Annu prostě musí každý milovat. Jako fakt, ona je boží. :)
(SPOILER)
Na tohle jsem se tolik těšila! Celé dětství znám příběhy ze Zeleného domu - dívala jsem se na animovaný seriál, na staré filmy. Teď jsem konečně dostala do ruky knihu...
Skoro se stydím to napsat, ale postava Anny mě často tak rozčilovala (na rozdíl od té seriálové a filmové), že jsem to naprosto nezvládala... Přišlo mi, že neustále prováděla nějaké "průsery" (díky své zasněnosti, nerozvážnosti), ale vždy jí bylo ihned odpuštěno, i když viditelně emočně manipulovala okolí. ,,Mně je to tak líto Marillo, ale už mě osud vytrestal sám, a tak byste mi snad nemusela už vynadat vy." apod. Asi by mi to přišlo roztomilé u osmileté holčičky, ale třináctileté puberťačky? Nějak mi to zkrátka nepřišlo dvakrát roztomilé. Ale samotnou mě to popravdě štve a cítím se kvůli tomu jako zahořklý člověk, haha.
Co je ale nutno dodat, že knihu jsem si ale i tak strašně užila. Postavu Marilly jsem si zamilovala, zamilovala jsem si celé Avonlea. Už mám koupený druhý díl a budu doufat, že s přerodem Anny mi i přestane lézt tolik na nervy.
+ Prostředí
+ Marilla
+ Roztomilý příběh s dobrými konci
- Za mě trošku rychlý přerod na konci knihy, v jedné kapitole skáčeme časově velmi rychle dopředu
Knihu jsem četla v době, kdy toho na mě bylo docela dost, a proto pro mě byla balzámem na duši. Krásný příběh o přátelství, lásce a naději. Okamžitě jsem sáhla po dalším dílu, protože si mě všechny postavy získaly, a já se tak začala těšit, jak to s nimi bude dál!
Anna ze zeleného domu byla na poli literární klasiky jedním z mých velkých restů. Je to úžasný příběh inteligentní, romantické a odvážné (někdy trochu ztřeštěné) duše, která si i přes nepříznivý začátek života snaží najít své místo ve světě - příběh mi připadá jako taková lehká kombinace Jany Eyrové a Malých žen. Anička (nemůžu jí říkat jinak) je kouzelná bytost, která mi v mnoha ohledech připomínala mě samotnou (až na to neustálé povídání. :) Je to jedna z těch nesmrtelných klasik, která vás pobaví, poučí i dojme.
Krásná, čtivá a poetická knížka. Sirotek, který svou bezprostředností a chutí k životu změní život dvěma postarším sourozencům. Knížka rozhodně není jenom pro děti.
Krásné a dojemne, poslední část jsem obrečela. Na svou dobu dost "pokrokove", kdy šli proti morálce, predsukum, tvrde výchově. Dnes by se mohl leckdo učit od Marie, kt.ač nejprve ve vychove sirotka Anny přísná, záhy pochopila křehkou dětskou duši.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno kanadská literatura adopce pro dívky člověk a příroda sirotci dívčí romány přátelství z dětstvíAutorovy další knížky
| 1993 |  Splněný sen |
| 2019 | Anna z Avonlea |
| 1995 | Annin vysněný domov |
| 1994 | Anna v Glene St. Mary |
| 1995 | Anniny lásky |
90% - Naprostá záhada, že mi tahle knížka zůstávala tak dlouho utajená. A přitom to bylo tak příjemné čtení. Hlavní hrdinka Anna - jedenáctiletá osiřelá dívka, která přichází bydlet ke stárnoucím sourozencům Matějovi a Marii do Zeleného domu v městečku Avonlea - je nesmírně milá dívenka, upovídaná, ale s obrovskou fantazií, se kterou pozoruje svět kolem sebe a dokáže se s pomocí představ o lepším životě vypořádat i s nepřízněmi osudu. S čím se vypořádat nedokáže, to jsou urážky jejího vzhledu, zejména pak nenáviděných zrzavých vlasů. Do takového člověka se Anna opře se vší svojí vášní a je schopná ho nenávidět po dlouhá léta, Gilbert by mohl vyprávět.
Moc se mi to líbilo. Annin krásný vztah k přírodě, schopnost radovat se z maličkostí a především neskutečná intenzita všech jejích prožitků. Anna nic neumí dělat polovičatě a ze stránek se síla jejích emocí snadno přenese i na čtenáře. Klidné, pozitivní čtení mi občas rušily jen poměrně velké skoky v čase, nezřídka o celou řadu měsíců, kdy jsem měla vlezlý pocit, že o něco z jejího života přicházím. Což asi vyřeším tím, že se pustím i do dalších dílů jejích příběhů.