Anna z Avonlea
Lucy Maud Montgomery
Anna ze Zeleného domu série
< 2. díl >
Druhá časť. Výborná študentka Anna navštevuje ďalšie dva ročníky na Kráľovninej akadémii. Sú plné študijného zápalu a rivality medzi spolužiakmi, spomedzi ktorých je Gilbert Blythe tým najväčším súperom. Nielenže mu Anna odpustí staré hriechy, ale stávajú sa z nich aj dobrí priatelia, aj keď ešte netušia, čo im všetko život v budúcnosti prinesie.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 1994 , Mladé letáOriginální název:
Anne of Avonlea, 1909
více info...
Přidat komentář
Anna povyrostla a zmoudřela, i když sny a dětinské nadšení jí zůstalo. V tomto pokračování s Annou prožíváme dva roky, kdy je velmi oblíbenou paní učitelkou. Zasmějeme se nad kousky malého Davyho, zabrnká se na romantickou notu a Annu čeká nová vysněná cesta.
Jen poznámka k obálce knihy - Proboha proč je zde vyobrazena naprosto neodpovídající brunetka.
Viděla jsem krásné vydání z Albatrosu pod jiným názvem se zrzavou dívkou na obálce.
Anna je zrzavá, velmi se tím dřív trápila a ani teď poznámky na barvu svých vlasů ráda nemá.
I když primárně jsou určené jiné věkové kategorii, vůbec mi nevadí se ke knihám o Anně vracet, jak už tu několikrát zaznělo, je to vždy pohlazení pro duši.
"Na tomhle světě musí člověk prostě doufat v to nejlepší, připravit se na to nejhorší a přijmout to, co mu pánbůh sešle."
Překrásné čtení, které dokáže pohladit po duši, přinést radost, pohrát si s představami, nabádat ke snění a ozvláštnit všední den.
Krásně klidné a milé čtení. Jednoduše pohlazení po duši :) Do pokracování se určitě pustím.
Čtení mě bavilo ale není to zrovna můj „šálek kávy ". Spíš bych to doporučila začínajícím čtenářům. Knize se však musí nechat její krásné prostředí a okouzlující obálka (kvůli ní jsem knihu potřebovala do své knihovny). Za mě se kniha hodí na cesty, vejde se všude, a proto hodnotím třemi hvězdičkami.
Anna z Avonlea je trochu jiná než Anna ze Zeleného domu. Je to spíš příběh Avonlea a jeho obyvatel, příběh o dětech a o jejich vnímání světa, o ideálech, přírodě, o drobných osudech skrytých i obecně známých... Prostě není to už jen Anna a její příběh. Nápady se trochu opakuji, ale pořád je to moc příjemné čtení.
Čtení jemné, laskavé, zábavné, zasněné, láskyplnné… takové, jako Anna sama… Moc se mi tento díl líbil - jako učitelku mě hladilo po duši Annino zapálení pro toto povolání - pro které musíte mít mimo vzdělání především vlohy - a ty Anna bezesporu má :-)
Pokračovania úspešných kníh často vyznejú ako slabých odvar pôvodných diel. Inak to, žiaľ, nie je ani s Annou z Avonlea. Motívy a charaktery postáv sa nápadne opakujú, čím strácajú údernosť a postupne aj uveriteľnosť. Napriek tomu fantázia autorky, hoci už citeľne ochudobnená, ešte nie je vyčerpaná do dna. Stvorila čitateľné dielko pre všetkých, ktorých Annin osud veľmi zaujal a chcú vedieť, ako to s ňou bolo ďalej. Pretože sa však Anna v prvom dieli vyvinula na pokojnejšiu a rozumnejšiu osôbku, už svoje omyly tak strašne neprežíva a nemajú preto až také grády. Navyše si nemožno nevšimnúť, že všetko dopadá až podozrivo idylicky.
Kladom je, že 16-18 ročná Anna je v porovnaní s inými 16-18 ročnými hrdinkami úplne netypická. Kým dievčatá tohto veku zo súčastnosti sú v knihách zákonite bláznivé pubertiačky zmietané konskou dávkou hormónov, Anna už v šestnástich vystupuje ako mladá žena, ktorej by sme podľa správania hádali prinajmenšom dvadsať. Je zodpovednou učiteľkou, svedomite sa stará o svoju adoptívnu tetu a adoptívne deti, chce pomáhať a zlepšovať. Na druhej strane si cení detské rojčenie a detské spôsoby, v istom ohľade nechce dospieť. Pre mňa Anna predstavuje vysnený prototyp dospievajúceho dievčaťa.
Mně se druhý díl líbíl rozhodně víc než první. Asi mi víc sedí vyzrálejší, ale přesto ne úplně dospělá Anna stále plná své fantazie a nadšení ze všeho kolem. Je to prostě milé, pohodové čtení plné obyčejných každodenních problémů dospívající dívky před sto lety.
Tak a už mám za sebou ďalší diel Anny zo Zeleného domu a opäť sa mi veľmi páčil.
Najprv musím vyzdvihnúť grafické spracovanie, ktoré je dokonalé a tieto nové vydania sú nádherné. Kniha bola neskutočná čtivá a nevedela som sa od nej odtrhnúť, akurát škoda, že som mala teraz menej času, keďže by som ju čítala stále. Kniha ma veľmi bavila, i keď trošku menej ako jednotka. Anna je v tejto knihe o trošku staršia, preto rieši iné problémy ako v prvom diely, ktorú boli pre mňa zaujímavé. V príbehu sledujeme približne dva roky Anninho života. Kniha obsahuje veľa humorných situácii, ale aj niektoré dojemnejšie scény.
Anna mi už ako v prvom diely prirástla k srdcu a ako hlavnú postavu ju mám veľmi rada. Ostatné postavy sú taktiež veľmi úžasné. Veľmi som si aj nové postavy napríklad dvojčatá, či Gilbertra, ktorý mi bol v prvej časti menej sympatický. Chýbal mi tu však Matej. Koniec bol úžasný a veľmi ma navnadil na tretí diel, ktorý bude určite dokonalý. Autorka má úžasný štýl písania a príbehom som priam aj vďaka čtivosti, ktorú som spominala, preletela.
Určite vám knižku odporúčam. Aj keď je klasika, tak si myslím, že sa môže veľa ľuďom páčiť, keďže je to jedna z tých lepších klasík a hlavne sa netiahne a je zaujímavá. 5/5
První pokračování Anny ze Zeleného domu. Anna se stává učitelkou ve své staré škole v Avonlea. Navíc do Zeleného domu přibudou dva sirotci, dvojčata. Skoro dokonalá holčička a kluk plný příšerných nápadů. Takže o další zábavné příběhy je postaráno.
Druhý díl (sudý - dle mé teorie méně záživná polovina série) se vrací do Avonlea za naši milovanou Annou. Příběh se opravdu zaměřuje na městečko a jeho obyvatele, z druhé části na Zelený dům a rodinu, která v něm žije.
Já beru Annu a Gilberta za jeden z nejlepších literárních párů, které kdy byly sepsány. Proto mi Gilbertova absence (párkrát se tam mihne) dost vadí. Ne, že by Anna příběh neutáhla, ale to, co na knize miluji nejvíc, je právě jejich vztah.
Nicméně do knihy jsem se nenutila, přesto však liché díly jsou mnohem lepší.
Úprimne, pokračovania Anny nie sú také strhujúce a hrajúce "na city" ako prvý diel, lebo veď v prvej knihe bolo všetko také prekvapujúce, milé, smutno-trpké a tiež dievčenské. Pokračovanie sa číta dobre a stále je príbeh pútavý, no Anna už nerobí neplechy, vie toho viac ako polovica Avonlea a už v sebe neživý detské traumy o červených vlasoch a volánivých šatách. Je to stále milé čítanie, na toto domasedavé obdobie ideálne.
Anna o něco zestárla a zmoudřela, ale stále je tím snílkem z prvního dílu a fantazii má také bohatou. V neposlední řadě se stále dostává do prekérních situací, ze kterých ale vždy vybruslí. Spolu s ní se vrací jak známé postavy z prvního dílu, také se seznamujeme s novými. Pro mě byl druhý díl o malý chloupek horší než první, ale těším se na další dva.
Podruhé se vracím k Anně a nemůžu si pomoct. Když jsem totiž knihu četla, pragmatik ve mně se pral se snílkem, a to dost často. Zjistila jsem, že zase moře času trávím s vlastními představami. A jéje! Každopádně, druhý díl je stejně líbezný jako ten předešlý a je plný radosti a lásky lidí k lidem i přírodě. Anna jako slečna učitelka může působit trošku zvláštně, ale je to osoba na správném místě. A těším se, co ji potká dál.
Ve druhém díle se z Anny stává mladá slečna, která pozbyla většinu své dětské ztřeštěnosti, fantazie a dobré srdce ji ale zůstává. Autorka přichází s několika zajímavý náměty a opět nechává Annu, aby je opředla svými vzletnými názvy a čtenářům představila prostřednictvím svých barvitých popisů. Anna balancuje mezi světem dětí a dospělých, ztrácí tak část své dětské bezprostřednosti, která dělala první díl tak kouzelným, stále je to ale pokračování, které pohladí na duši.
Anna se stává učitelkou v Avonlea. Úsměvné, romantické, krásné. Pořád mě velmi baví barvité popisy krajiny nebo Anniny poetické myšlenky. Jako bych příběh prožívala spolu s ní. Nemůžu se dočkat, až si přečtu pokračování. Jinak i když Anna dospívá, pořád je ještě průšvihářka a snílek. A to je na tom to nejzábavnější. :-D
Štítky knihy
přátelství zfilmováno příroda kanadská literatura adopce Kanada pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
1993 | Splněný sen |
2019 | Anna z Avonlea |
1995 | Annin vysněný domov |
1994 | Anna v Glene St. Mary |
1995 | Anniny lásky |
Zase mě Anna pobavila, dojala, rozněžnila, zasnila a utvrdila v tom, že lepší je mít ideály, láskyplné srdce a poetické představy než ve všem a všech vidět to nejhorší. Anna je krásně napsaná postava, reálná a pohádková zároveň.
Anna po jednom velkém zklamání:
"Marillo, podívejte se na tu velkou hvězdu nad javorovým hájem u pana Harrisona, jak svítí na vznešeně stříbřitém nebi. Mám z toho pocit jako při modlitbě. Když si uvědomíte, že člověk dokáže vidět takové nebe a hvězdy, drobná zklamání a nehody nejsou proti tomu nic, viďte? "
A z konce knihy:
Slečna Levandule si stěžovala, že ji nic moc nezajímá, ale nad krásnými šaty ji v očích přeci jen zajiskřilo. "Co jsem to za pošetilou, marnivou ženskou," povzdechla si. "Hluboce se stydím, že mě dokázaly nové šaty... i když jsou z pomněnkového organtýnu... takhle rozjařit, když se to nepovedlo mému čistému svědomí a štědrému příspěvku na zahraniční dobročinné misie." To jsme holt my ženy :-)