Anna z Avonlea
Lucy Maud Montgomery
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33331/bmid_anna-z-avonlea-r9t-33331.png
4
471
471
Anna ze Zeleného domu série
< 2. díl >
Druhá časť. Výborná študentka Anna navštevuje ďalšie dva ročníky na Kráľovninej akadémii. Sú plné študijného zápalu a rivality medzi spolužiakmi, spomedzi ktorých je Gilbert Blythe tým najväčším súperom. Nielenže mu Anna odpustí staré hriechy, ale stávajú sa z nich aj dobrí priatelia, aj keď ešte netušia, čo im všetko život v budúcnosti prinesie.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 1994 , Mladé letáOriginální název:
Anne of Avonlea, 1909
více info...
Přidat komentář
„[...] Příští den skutečně vyrazily Alejí milenců k zadní části Cuthbertovy farmy a odtud pokračovaly cestou vedoucí přímo do srdce rozlehlých bukových a javorových lesů. Byla to nádherná procházka ohnivými barvami a zlatem, tichým purpurovým krajem klidu a míru. „Připadá mi, jako by rok klečel a modlil se ve veliké katedrále plné barevných světel, a zdá se mi téměř znesvěcením, že tudy jdeme,“ [řekla Anna].“
Druhý díl působí, jako by ho napsal někdo jiný. Vzpomněla jsem si několikrát na Petra Bezruče, který exceloval „Slezskými písněmi“, a pak (prý) do konce života tvořil už jen nevalně. Opravdu zvláštní, že první díl se zařadil do klasické kanadské literatury a získal si obdiv (mimo jiné) britského ministerského předsedy, zatímco druhý díl poklesl na úroveň růžové knihovny.
Některé pasáže překypují kýčem a naivitou. Přesto autorka asi píše o něco lépe, než je v daném žánru zvykem (soudím podle jejích ironických narážek na soudobé dívčí romány). Život sice vidí naivně a romanticky, přesto se tu a tam vzpamatuje a vyváží hrdinčino nadšení nějakou střízlivou replikou. I tak je knížka „hloupoučká“. A plná nevěrohodných postav. Annin malý přítel, Paul Irving, není uvěřitelný ani z půlky. Sirotek Davy na mě nepůsobil jako roztomilý rošťák, nýbrž prostě jako lump. Slečna Levandule až příliš prozrazuje sebeprojekci autorky. A Marilla! Vůbec se nechová jako Marilla z prvního dílu (jak pak to, že už zase vyrábí rybízové víno?), což sice lze vysvětlit osobním vývojem, ale přesto... ne, není to už ono. Alespoň že paní Allanová, manželka pastora, zůstala okouzlující. I Charlotta Čtvrtá je zbožňováníhodná.
Navzdory vší té kritice neodnáším „Annu“ do antikvariátu ani si s ní nepodkládám stůl. Kupodivu totiž obsahuje pár nádherných pasáží, které by klidně mohly být v prvním dílu. Tu a tam zajiskří humorem. A hlavně představuje docela zajímavý průhled do života kanadského venkova a do učitelské praxe počátku 20. století. (Z tehdejší tmářské pobožnosti a posedlosti sňatkem mi běhal mráz po zádech.) Je zajímavé sledovat autorčiny myšlenkové pochody, ukazující, jak uvažovala universitně vzdělaná kanadská žena té doby. A hlavně nepopírám, že jsem si při čtení moc ráda odpočinula od složitější literatury.
Tato kniha, v pořadí druhá, mě opět bavila, i přesto, že jsem již dospělý člověk. V porovnání s knihou první mě však tolik nenadchla a ztratila na pár okamžiků jakési kouzlo. Nicméně i tak doporučuji. A nejen dětem, ale i lidem, kteří se v dospělosti rádi nechají občas unést do světa snů.
Jako ano, je to naivní, dětská, pohádková, romantická knížka (každá zaručeně šťastná žena musí mít manžela, jak se na rok 1909 sluší a patří), ale když mně bylo v malebné vesničce Avonlea na kanadském ostrově prince Edwarda obklopené jedlovými lesy a rozkvetlými sady tááák dobře.
Někdy je prostě moc fajn se začíst do optimismu a fantazie.
Pokračování Anny ze Zeleného domu. Podle mého názoru byl 1.díl zdařilejší, trošku mi vadilo že už Anna nebyla tak zbrklá, ale i přesto se to bez maléru neobešlo a já jsem si čtení moc užila.
Závan pozitivity do světa plného obav. Pro mne je Anna a její příběhy náhrada prášku na uklidnění před spaním. Doporučuji!
Konečně jsem se dostala k pokračování o Anně a nutno dodat... první díl je srdcovka a vždycky bude, ale... tohle byla taky krása. Anna je zkrátka skvělá, poklidný život v Avonlea není tak úplně poklidný, ne všechno tak úplně vychází a Davy je naprosto nepřekonatelný. A pak je tu samozřejmě Gilbert... No, dočetla jsem to už před trochu delší dobou, tak nebudu dál plácat, pokud se vám líbil první díl, rozhodně se pusťte i do dalšího.
Zmíněné problémy s jazykem jsem neměla, protože jsem četla v angličtině. (Což mimochodem moc doporučuju, není to tak těžký a původní vydání je tuším trochu proškrtané - první díl určitě u dalších nevím - a to současné necenzurované mě zkrátka pekelně rozčiluje překladem jmen... zkrátka Marilla, ne Marie... - to má teda i to staré vydání, ale... no prostě v angličtině si to užívám daleko víc...)
Pokračování Anny ze zeleného domu mě zaujalo. Musím však říct že 1,díl byl rozhodně lepší...
Velmi zdařilé pokračování Anny ze Zeleného domu. Jsem skalní fanynka ságy o Anně, takže mé nadšené hodnocení není objektivní. Jsem si vědoma občas toporného a nerealistického jednání postav, ale pro mě v pubertě neexistovalo lepší čtení. Oceňuji krásný, bohatý jazyk i hodnoty jako přátelství, velkorysost, cílevědomost a obětavost, které jsou v knize velmi vkusně tematizovány.
Četla jsem nové vydání z r. 2019 pod názvem "Anna z Avonlea". Strašně jsem se těšila na pokračování příběhu o Anně, tak, že má očekávání byla asi až příliš velká. Její představy, myšlenky, fantazie a nadšení nad krásami přírody na mě působily nepřirozeně a nepřesvědčivě. Ale i přes toto mírné zklamání je četba pohlazením na duši a přečtu si i další díl.
Zhruba první polovinu jsem protrpěla, nebavilo mě to i přesto, že tento druh literatury čas od času vyhledávám pro její milost, nekonfliktnost, pohlazení po duši a časům dávno minulým... druhá polovina - asi tak od slečny Levandule - mě už bavila o mnoho více.
Podle mě je tato kniha pro všechny věkové kategorie. Občas mám problémy s hlavními postavami v knihách, ale u Anny tento problém mít nebudete. Jsem ráda, že jsem sáhla po tomto příběhu. Pokud jste nečetli, určitě do toho jděte. Krásné čtení. :D
Celá kniha je nabitá barevnými střípky z Annina života, které dávají dohromady obrázek laskavosti, upřímné lidskosti a kouzelné fantazie. To mi přináší ze čtení ještě větší radost. A jsem šťastná, že takové nádherné knihy jsou a vydávají se i u nás.
Není už tolik "heart touching" jako první díl. Přesto je to milá kniha, kterou nelze číst jinak než s úsměvem na rtech. Dospělejší Anna mi je sympatičtější. Musím si přečíst další díly, protože opravdu moc doufám, že se budou více věnovat Gilbertovi.
s Annou treba pokračovať ďalej...i keď dvojka ma nebavila až tak ako jednička, predsa len bolo veľmi zaujímavé (a miestami aj zábavné sledovať Annin ďalší život a okolie...)vzťah Anny a Gilberta by som popohnala !!! ale teda poriadne :D toľko náznakov a nechápania....
mimochodom, veľmi pekný a doležitý je i vývoj Marilly... a osvieženie v podove Davyho a Dory - najviac mi utkvelo ich zahradkárčenie a kontrola korienkov :D
Knihu jsem si přečetla, protože po ní toužila moje vnučka. Dočetla jsem ji, ale kniha o Gabře a Málinka je proti ní úplný klenot. Tak nesmyslně pozitivní a dokonalé chování od sedmnáctileté dívky je absurdní.
Hvězdičku musím ubrat za těch prvních cca 100 stran. To nebyla Anna, na kterou jsem se těšila. Také ten překlad sem tam klopýtal, jako by překladatelka neznala první knihu a obálka knihy je naprosto příšerná, vůbec se ke knize nehodí a myslím, že spíš čtenáře odradí. Moc se mi líbilo setkání se slečnou Levandulí.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno příroda kanadská literatura adopce Kanada pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
| 1993 |  Splněný sen |
| 2019 | Anna z Avonlea |
| 1995 | Annin vysněný domov |
| 1994 | Anna v Glene St. Mary |
| 1995 | Anniny lásky |
Anna nám vyrostla a už to není ta malá a extrémně upovídaná holčička, naopak se z ní stává žena, ale o úsměvné situace není nouze. Pořád mě baví, jak si Anna svými omyly dokáže pod sebou podřezat větev, ale nakonec z toho dokáže vždy vybruslit. A nemůžu se dočkat, kam se bude její příběh ubírat dál.