Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Anna ze Zeleného domu série
1. díl >
Příběh dívenky Anny, sirotka, který nachází u dvou stárnoucích sourozenců, až doposud osaměle hospodařících na své venkovské farmě, svůj první opravdový domov, má na hony daleko k jakékoli sentimentalitě. Zato vtipu, humoru a životního optimismu má v sobě nadbytek. Hubená, pihovatá a hlavně neuvěřitelně upovídaná Anna s rezavými vlasy a nevyčerpatelnou fantazií si získá čtenáře od prvního okamžiku.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 1993 , Albatros (ČR)Originální název:
Anne of the Green Gables, 1908
více info...
Přidat komentář
Tak to je tak KOUZELNÁÁÁ kniha!!!
Já o ní dávno věděla, že existuje, ale vzhledem k jejímu stáří jsem si myslela, že je to jedna z kostnatých klasik… Jak jsem stará, tak jsem hlupá…
Když moje dcery objevily seriál, bezmezně se do něj zamilovaly a pak si přály všechny 4 díly knih, opravdu mě to nadšení a okouzlení překvapilo - a naprosto už vím, proč je to tak chytlo…
Je to prostě čistočistá ryzí nádhera a radost, která mě neustále dojímala :-)
Holky, díky za Annu!!!
Anička mi cizí není, jako dítě jsem měla moc ráda seriálové zpracování.
A jaké pocity mám z knížky? Popravdě jsem úplně okouzlená. Holčička, která to neměla úplně jednoduché, dokáže svou dobrosrdečnou povahou a laskavostí získat nejedno srdce a náklonnost lidí okolo sebe.
Miluju Aninu obrovskou fantazii, miluju jak vidí svět, jak se dokáže těšit z maličkostí i její neutuchající optimismus.
Co se mi také moc líbilo byl popis Avonlea a celkově přírody.
Při čtení jsem se musela usmívat i když velmi často mi vhrkávaly do očí slzy dojetí.
Nádherný příběh, který můžu doporučit všem, jak dětem tak i dospělým.
Moc krásná kniha a doporučuji rodičům, aby ji opatřili svým dětem. Anna byla taková zlatá a čistá duše, že ji ani bída ani utrpení nepoškodilo. Jenom škoda, že musela vyrůst a poznat smutek, ale zato našla přátelství a pučící lásku.
"Přečetla" jsem též jako audioknihu a vážně mě to bavilo. Až budu mít možnost, přečtu si knihu :)
Knihu mohu doporučit, je moc pěkně napsaná :)
(SPOILER)
Hodně mě to bavilo, i když je to až od deseti let. Objednala jsem si ji ve škole z Albatrosu.
Anna je ze začátku upovídaná, milá a statečná a má hodně fantazie. Přišlo mi docela vtipné, jak vyprávěla Marile, že omdlít není zas tak špatná věc. Že si už dlouho představovala, jaké to asi je.
Milá, oddechová kniha, která se mi moc líbila. Kniha se čte moc hezky a má povedené ilustrace.Těším se na druhý díl :-)
To bylo potěšení pro duši! Druhá přečtená v ramci skupiny klasikomilove. Knížka, která byla napsaná v roce 1908 a je nestárnoucí. Přestože je vedená jako dětská knížka, krásně se čte a užije si ji každý.
Od doby dospívání jedna mých nejmilejších knížek. Anna byla vždycky moje spřízněná duše a je to jedna z literárních postav, u které mě mrzí, že ji opravdu nemohu potkat. Navíc v knížce miluju i popisy Avonlea a přírody. Je pro mě kouzelná.
Z knížky přímo sálají "staré dobré časy", člověk má tak nějak pocit, že se všechno zpomalí a vrátí zpátky do dob dětství prozářeného sluncem.
Poprvé jsem knížku četla ještě na základní škole, kdy jsem byla cílovou skupinou. Ale vzhledem k tomu, že jsem si mimo scénu s obarvenými vlasy nic jiného nezapamatovala, mě tenkrát asi moc neoslovila. Tentokrát jsem ji četla pod vlivem nedávno shlédnutého seriálu, takže jsem věděla, do čeho jdu a co se tam asi tak bude dít. Přesto mě některé události překvapily, například závěr, který je oproti seriálu úplně jiný, ale dojemně krásný. Líbil se mi i proces Annina dospívání, patrný především v jejím uvažování a vyjadřování. Naopak mě příliš neoslovily popisy přírody. Nebyly sice nijak extrémně dlouhé, ale obecně je v knížkách nemusím mít.
4,5⭐️/5⭐️
Nejprve bych chtěla poděkovat xxxxxxxx , za to, že pořádala společné čtení na tuto knížku. Byla jsem hodně skeptická ohledně téhle knížky, protože přeci jen, je to klasika, ale moje obavy byly naprosto zbytečné. Knížka je psána krásně květnatým stylem a fakt ten styl psaní je velký plus této knížky. Prostředí je v této knížce krásně popisováno a strašně se mi líbilo. Postavy... hlavní hrdinka, zrzavá Anna, byla fakt úžasná, strašně vtipná, milá, nabitá pozitivní energií a myšlením a hlavně Anna má strašně moc fantazie a jelikož je hrdinka hodně upovídaná, tak jsme si jejího fantazírování užili až až.... Tato knížka se odehrává v průběhu asi 6 let, takže můžeme pozorovat jak se Anna vyvíjí a s ní i ostatní postavy. Matouš a Marilla... Matouše jsem si moc oblíbila a byl moc fajn. Marilla, jako měla jsem ji celkem ráda, ale prostě některé (většina) rozhodnutí, mi prostě nepřišla “správná”, ale chápu, že to pro ní bylo všechno nové a tak nevěděla co a jak. Diana a další Anniny kamarádky byly taky moc fajn. Gilbert... i když se v tomto díle moc neobjevoval i tak jsem si ho moc oblíbila a těším se, jak se bude on i jeho vztah s Annou vyvíjet. Děj se mi moc líbil, hodněkrát to tam bylo popisováno jako že, o prázdninách jsem dělala......., ale teď už je začátek školního roku, doufám, že chápete. Někdy podle mě byla škoda, že se děj odehrával v tak “dlouhém” časovém období, protože jsem chtěla některé pasáže nebo období více popsané. Tohle by bylo pro dnešní recenzi všechno, knížku vám můžu určitě doporučit a těším se na další díly.
Krásná knížka, ikdyz venku pršelo, měla jsem při čtení knihy pocit , že mi v pokoji svítí slunce, kvetou fialky a rozkvétají stromy... Anna místy hodně upovídaná, ale plná fantazie, nadšení... dojemný konec, jsem ráda, že jsem se rozhodla pro tuhle knihu ze čtenářské výzvy.
Další kniha přečtená s IG skupinou #klasikomilove.
Pamatovala jsem si, že tenhle dívčí román jsme mívali doma, tak jsem se na něj zeptala mamky. Ta mi ji půjčila a já ji četla s vědomím, že stejné stránky dělaly kdysi radost i mé mamince, po níž jsem zdědila lásku ke knihám.
Osiřelá Anna Shirleyová se pouhou náhodou dostane do Zeleného domu, kde má najít svůj nový domov. Dosud sice neměla zrovna šťastné dětství, přesto je to dívka plná lásky k životu, optimismu, nadějných vyhlídek a především fantazie. Hlavně ale neumí na chvíli zavřít pusu a o všechny své myšlenky a představy se musí podělit s Marií a Matějem Cuthbertovými, kteří se jí po (Mariině) krátkém váháni nakonec ujmou. Zrzavá Anna nakonec skutečně začne žít tak, jak by se od jedenáctiletého děvčete dalo očekávat – začne chodit do školy, najde si kamarády a především sní, mluví a fantazíruje.
Jde sice o román, ale jednotlivé kapitoly mají spíše povídkový ráz. Obvykle se totiž zaměřují na nějakou konkrétní událost v Annině životě a nějaké její další eskapády, jak by se totiž dalo čekat, Anna občas narazí na nesoulad reality a jejího vlastního světa fantazie. Je to milé, místy možná až sentimentální čtení. Kniha má sice pokračování a otvírá dokonce osmidílnou sérii, vím ale, že po dalších dílech už nesáhnu. Ne že by se mi Anna nelíbila, ba právě naopak! Líbí se mi poměrně otevřený závěr knihy a především si chci Annu v paměti uchovat takovou, jakou byla v prvních letech života v Zeleném domě – jako pihovatou vílu s vlasy plnými květů, která sice sem tam přehrává své prožitky a až moc fantazíruje, ale především je upřímná, milá a plná snů a nadějí.
Má to jiskru, řád, moudrost i vtip. Tom Sawyer je jasnou inspirací dívčího zrzavého protějšku. Anna mi připomněla nakažlivou radost ze života našeho Káji Maříka nebo Pipi Dlouhé punčochy.
Půl hvězdy dolů jen za na výsost TRAPNÉ úpravy v překladu Albatrosu, které přežily i do svobodných časů. (viz diskuze zde)
Tyhle léty prověřené dětské klenoty potěší vždy když dítě v nás strádá nepřízní či nedostatkem čehokoli a probudí zasuté zdroje radosti, laskavosti a naděje.
Jsou tak lehce a jemně výchovné, že jsou krom úsměvu stále povzbudivé.
4/5
Anna. To, čo som si mala prečítať ešte ako teenge som teraz dohnala a ľutujem trochu, že to neprišlo skôr. Nebudem vám tu Annu ospevovať-kto ju miluje ako ja, ten ju pozná a kto ju nepozná, toho asi neosloví. Aj keď...skús! Mňa navnadil aj seriál Anne with E, potom táto vyčačkaná "porcelánová" edícia a tiež taký ten vtieravý pocit, že som už stará a mamka. No ale Anna, zelený dom, Marilla a Mathew sa hodia v každom veku.
Tuhle knihu by měly děti mít jako povinnou četbu. Já ji poprvé četla ve třinácti letech na návštěvě přátel rodičů v Moskvě. Navždy ji mám spojenou s jarním povětřím, rozkvetlými stromy a takovým zvláštním světlem. Je to už hodně let, ale ke knize se stále vracím. Jako mnoho jiných, utrpěla při mém horlivém půjčování kamarádkám ztrátou obálky, takže je radost ji vidět takto zde.
Poutavý příběh osiřelé Anny, která umí v těžkých okamžicích života využít sílu fantazie a vidí krásu světa, kterou jiní nevnímají, mi změnil dospívání. Už jsem si nepřipadala tak divná.
Kde vlastně jsou takové báječné Anny, kromě bohaté fantazie spisovatelů??? Kéž by se rojily, zvala bych je na návštěvu.
Při čtení této nádherné knihy se mi vybavil citát:
"Zpomal a udělej si čas vychutnat si život !!!!!!!!"
Je jedno, jestli před 100 lety nebo teď v této náročné covidové době. Dospívající, trochu víc ukecaná zrzavá dívenka Anna, která konečně najde domov u Matěje a Marie mě při čtení zpomalila v mém životě. Trochu víc se zasním, fantazírováním si neuškodím, spíše se zasměju a když teď více chodím na procházky, vnímám krásu přírody, která se pomaličku začíná probouzet.
Děkuji Anno.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno kanadská literatura adopce pro dívky člověk a příroda sirotci dívčí romány přátelství z dětstvíAutorovy další knížky
1993 | Splněný sen |
2019 | Anna z Avonlea |
1995 | Annin vysněný domov |
1994 | Anna v Glene St. Mary |
1995 | Anniny lásky |
(Post)viktoriánský předobraz Pipi Dlouhé punčochy v překrásných kulisách kanadské přírody. Prostý příběh o holce, kterou by si musel zamilovat i ten největší cynik a realista. O holce, která má v sobě tolik citu, že by jím dokázala obejmout celý svět, a tolik fantazie, že by se zastyděli i největší básníci. O holce, která přijímá život se vším všudy a nenechá se ničím sejmout. To je prostě hrdinka. Chce se mi napsat, že je pro mě hrdinkou víc, než uměle vykonstruované charaktery feministických bojovnic. Pardon...
Původně to je určitě pro náctileté holky - lehce naivní a s perfektním vhledem do duše dospívajících holčin, ale způsob podání, humor a lehký sarkasmus uspokojí i starší ročníky. Čte se to krásně, dělá to dobře na duši. Ke konci knihy už jsem byla pořád tak dojatá, že i slza sem tam ukápla. Má to prostě všechno.
"Je hezké jíst občas v 11 v noci zmrzlinu v přepychové restauraci, ale jinak jsem v 11 v noci radši v posteli v Zeleném domě a i ve spánku vím, že nade mnou svítí hvězdy a že ve větvích jedlí za potokem hučí vítr."