Ano
Margarita Karapanou
Román současné řecké autorky. Svět Margarity Karapanou v románu Ano je výbušný. Skládá se z materiálů psychické nemoci, noří se do hloubky bytí, ztrácí se v pohybu tekutých písků pocitů, strachů a erotických fantazií, které se prokazují jako silnější než jakákoli skutečnost. Nicméně svět Margarity Karapanou není zoufalý, protože tam, v pádu, nachází svoje spasení, ono "ano", které je slyšet tak magicky, jako i psaní oceněné spisovatelky. Kniha Margarity Karapanou čerpá z autorčiných vlastních zkušeností s manio-depresivní psychózou, v knize vystupuje její alter-ego, padesátiletá spisovatelka Lora. Psychická nemoc jí vyplňuje každý den, stává se jejím jediným denním programem a přelévá se až na stránky knihy, která je pravděpodobně složená z vybraných textů z jejího terapeutického deníku. Diskuze o tom, zda je terapeutický deník literaturou, či ne, hoďte v tomto případě za hlavu. „Ano“ je totiž čistou poezií, intenzivním básnickým textem, je literaturou, která už z principu vylučuje přítomnost jakýchkoliv klišé. Až nad touto knihou jsem si uvědomil, co to znamená vyprávěním čelit vlastní smrti.... celý text
Přidat komentář
Mám depresi...
Když mám depresi, nenávidím Boha a nosím kanady...
Když mám depresi, nenosím boty na vysokém podpatku, ty jsou pro mánie...
Když mám depresi, motám se němě městem jako ryba v akváriu...
Velice poutavé čtení, které umožní čtenáři nahlédnout do duše psychicky nemocné ženy. Nic pro slabší povahy, ale pro milovníky zvráceného nitra to pravé.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny deprese poruchy spánku, nespavost bipolární afektivní porucha duševní poruchy, duševní nemoci halucinaceAutorovy další knížky
| 2007 |  Ano |
| 2012 |  Máma |
| 2018 | Kassandra a vlk |
| 2022 | Náměsíčník |
Nádherný, originální, emoční a vypjatý čtení. Hrozně se mi líbí autorčin styl psaní, ta dechberoucí lyrika.
Čtenářovi se naskytne vhled do bipolární poruchy a nestačí zírat, jak moc to nemocnému ovlivní život.
I zpracování knížky (černé listy v kontrastu s bílými, útržky pocitů a myšlenek) je osobité a sympatické. Jediné, co bych vytkla, je otevřený konec a málo vysvětlení, člověk se občas ztrácí v realitě a fantazii, ale třeba je to tak schválně, abychom se dokázali vžít do takto nemocné ženy, která vlastně také neví, co je skutečnost a co ne. Trošku mi to hraničí se schizofrenií, ale ok. Knihu jsem zhltla za jeden den a jsem hrozně ráda, že jsem na ni narazila, je boží, moc doporučuju.