Ano, můj pane
František Niedl
Ondřej z Rohatce série
1. díl >
Ondřej z Rohatce se po několika letech, kdy se živil jako žoldnéř, rozhodne svou službu u vojska ukončit. Vrací se z Itálie, kde se zúčastnil tažení kralevice Karla Lucemburského a kde sice získal zlaté rytířské ostruhy, ale také o mnoho přišel. Nyní je zvědavý na dar, který na něho čeká v Čechách – malý hrad, spíše však hrádek na Křivoklátsku. To, že konečně nalezne klid, je ovšem jen zdání. Možná že ve vojsku, kdy přesně věděl, kde stojí on a kde nepřítel, bylo přece jen bezpečněji…... celý text
Literatura česká Historie Historické romány
Vydáno: 2022 , Audioteka , MOBA (Moravská bastei)Interpreti: Marek Holý
více info...
Přidat komentář
První knihu mám i jako audioknihu a tak jsem si ji poslechla. Nový příběh s čestným mladým pánem, pár postav z jiných sérií se také mihne a nakonec kralevic budoucí Karel IV. Hrad Jenčov si můžete i prohlédnout. Tedy už jen zříceninu.
Tak další série v rozjezdu.
Na autora je spolehnutí, že obsah bude o odvaze, věrnosti, nebezpečí a bitkách, o milostných konfliktech a fištrónu se šprťouchlaty.
Dušička v peří, povedlo se.
Jen nevím, proč oslovuje man svého sloužícího " můj pane"? (Asi přebrebt).
Citace:" Kampak, můj pane," oslovil ho zpoza jeho zad Ondřej. "Zdá se, že si potrpíš na nečekané a neohlášené odjezdy. Včera Beroun, dneska ... Kam tentokrát?"
"Končím tady s tebou. Takovému sloužit nebudu."
Celkem pěkné čtení, jednoduchý příběh. Pokud mohu srovnat Hynek Tas z Boru, byl asi lepší .
Audiokniha:
Oddechová knížka,poslech výborný...jak je vidět, železná ruda je fakt,, stará,, ...jdu na další díl Železná rukavice, abych věděla, jak to s tou rudou dopadne :-))
Jednoduchý příběh má slušný drive a pěkně odsýpá od začátku až do konce. Super kladný hrdina je výborně charakterizován, podobně i hrdinové záporní. Psáno jednoduše a výstižně, vše krásně spěje do happy endu. K tomu jsou přidány historické reálie, které vše poměrně přesně zasadí do středověkého světa. Chybou není ani zpracovaný místopis, takže pozornému čtenáři se celý příběh krásně line před očima, zvláště pokud širší okolí Křivoklátu někdy navštívil. U této knihy se skvěle relaxuje, a to nejen na lehátku u vody.
Zábavné čtení třeba na dovolenou. Místy mi to přišlo přece jen trochu amatérské, ale celkově mě to bavilo a přečetla jsem všechny tři díly.
František Niedl uvádí na scénu dalšího neochvějně nebojácného a až za hrob poctivého hrdinu. Řízením osudu, ale také díky osobní odvaze se Ondřej z Rohatce stává majitelem nevelkého hrádku. Opouští italské tažení markraběte a budoucího krále Karla IV. a po strastiplné cestě přes Alpy se ujímá svých statků. Zvelebuje hrádek a podhradí, začíná se dařit, i přes protivenství ze strany mocného souseda, křivoklátského purkrabího. Poddaní Ondřeje ctí a vše se jeví zalité sluncem Ano, tento scénář je dost podobný námětu jiných knih z pera pana Niedla. A vůbec mi to nevadí! Ostatně v knize vystupuje Čeněk z Vřesova a na moment se objeví i jeho bratr Beneš. Přímočarý příběh svižně odsýpá a jak jsme u autora zvyklí, se smyslem pro detail zručně navodí atmosféru a načrtne prostředí. Knížka zkrátka vtáhne do děje a nepustí, na konci se člověk těší na další díl.
Musím říci, že kniha mne mile překvapila, je to takové lehké čtení, které jde svižně vpřed a Ondřeje si musíte pro jeho povahu oblíbit, fajnové jsou dobové reálie pěkně zasazené do příběhu.
Příjemné odedchové čtení. Čekala jsem trochu více z historie, ne jenom děj zasazený do dob minulých. Sice se v knize objevují reálné historické postavy, ale nic nového se o nich nedovídáme.
Super kniha. Pohodové čtení jako u předešlých niedlovek. Líbí se mi lehká návaznost na sérii Rytířů z Vřesova. Doufám, že bude i nějaká návaznost na Platnéře.
Ondřejovi sice vše padá do klína děním štěstěny, ale neusněme na vavřínech.
Wolfram měl taky v jednu chvíly vše co si přál.. a pak...
Jsem opět nadšen. Krásné detailní popisy míst a událostí. Poutavě napsáno, zkrátka: niedlovské.
Pravda, určité dějové linky jsou totožné jak u Vřesovštích, někdo by řekl, že se možná autor sám vykrádá, ale za mě zase dobrý. Těším se na další.
Skvěle navazuje jak na rytíře, tak zvláštně i na Pavoučka (práce s železem). Výborně zasazené do doby a právě ten rozměr "usedlé" domácnosti dělá z Niedla v něčem zajímavější alternativu k Vondruškovi. Humor, středověk, poučení.
Máme zde novou sérii volně navazující na Rytíře z Vřesova.Uvidíme jak se příběh bude v dalších dílech vyvíjet.
Dobrý začátek nové série. Dost zemitých a veselých vtípků. Jen mi přišlo, že na temný středověk tam bylo až požehnaně mnoho šťastných náhod v přesně tu správnou chvíli. Takový český Lucky Luke.
Příjemné čtení, děj se rychle odvíjí a člověk se boji odložit knihu, aby o něco nepřišel. Moc se těším na další díly. Stejně jako " Rytíři z Vřesova", kteří jsou stejně čestní.
Vždycky jsem měla ráda hrdiny Dicka Francise - čestné, slušné, inteligentní. A třebaže historické romány tak často nečtu, od doby co jsem poznala díla Františka Niedla, jsou také jeho hrdinové moji oblíbenci a množství historických příběhů v mojí knihovně výrazně vzrostlo.
Kniha “Ano, můj pane” je velice povedený úvod do další série ze 14. století, kde je kromě čtivosti, humoru, dobývání hradů a bitev navíc velmi příjemná i lehká návaznost na sérii Rytíři z Vřesova.
Knihu jsem poslouchala jako audio a musím poznamenat, že kvality knihy umocňuje i profesionální přednes Marka Holého.
Dlouho jsem se tuzemských autorů stranil,vyjma pana Vondrušky.Až náhoda mi přihrála tuto pecku,doslova mě uchvátila.Vubec jsem netušil,že máme takového autora historických románů.Nebal bych se přirovnat s Cornwellem,ale tady tomu přidává půvab ta naše domovina.Navic je to nášlapané českou historií,škoda jen že je tak útlá a treti díl vyjde až v květnu.Zatim hurá k Vřesovským
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2006 | Čtvrtý králův pes |
2012 | Platnéř |
2012 | Útěk do pekel |
2013 | Čas vlků |
2016 | Rytíři z Vřesova |
Kniha je psaná čtivým stylem, ale dějově si mě to nedokázalo udržet. Přišlo mi, že se buď nic moc neděje a nebo hlavnímu hrdinovi všechno až moc snadno hraje do karet. Zkrátka to nemělo moc akce a dočítala jsem to spíš ze zvyku.