Antagonista
Sebastián Jahič (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431834/bmid_antagonista-JmI-431834.jpg
5
11
11
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“. Těžiště soudobé epiky se přenáší z protagonisty na antagonistu, neboť je to právě on, kdo určuje děj. Antagonista zosobňuje velkého člověka, zatímco protagonisté jsou vtělením masy. Nestačí zdůrazňovat, že moderní příběhy skrytě vyzdvihují průměrnost a pasivitu. Nestačí poukazovat, že pasivita se stala obvyklým módem bytí většiny našich současníků. Že člověk je otrokem procesů, jež sám rozpoutal; že maskuje svou závislost na technologické vykořeněnosti hesly „svobody“ a „pokroku“. To, čehož je zapotřebí, je k tomuto vývoji zaujmout vysloveně antagonistický postoj. Sebastián Jahič, autor transgresivní fikce, se na pozadí svých úvah o výstavbě výpravné literatury zabývá promítnutím celospolečenského vyrovnání s globalismem do „umění“ masové kultury. Odráží se od dějinného vývoje vnímání archetypu Antagonisty k rozboru směrování společnosti. Vyhodnocuje, že její proklamovaný pacifismus vede k homogenizaci a zprůměrování deteritorializovaného lidstva. Nakonec navrhuje politickou i duchovní „linii úniku“ z mechanizovaného světa simulaker a spektáklů; jinými slovy, plánuje útěk z ráje, v němž dějinám a všem velkým příběhům odzvonilo.... celý text
Přidat komentář
zaujalo mne originální téma, pojednání sice není vyvážené a mohlo by být dvěma samostatnými studiemi (první polovina je výklad literárněvědný, druhá sociologický a politologický, přičemž jejich spojení je spíše nahodilé, v závěru chybí syntéza), ale je velmi podnětné a nutí k promýšlení problematiky multikulturalismu, omnipluralismu, globalizace apod.
nesrovnávám se s názory autora zejména v tématu budoucnost technologií (člověk-stroj, umělá inteligence) a jeho argumenty k nastolení omnipluralitní Evropy mi přijdou dost utopické
KATASTROFÁLNÍ JAZYKOVÁ/TEXTOVÁ ÚROVEŇ KNIHY = od začátku až do konce jsem si nebyl jist, v jakém "jazyku" to vlastně čtu; nenašel jsem v tiráži překladatele, pouze korektora (co si to šlehnul?), chyby od diakritiky a interpunkce, pravopisu, po nesmyslné slovesné vazby, mnohdy komické (v nadpisu i v obsahu se opakuje "útek z ráje" = útěk), evidentně knihu před vydáním četl jen Google překladač a Word kontrola pravopisu
ZÁVĚREČNÁ TEZE
Člověk žádné hodnoty nemá a mít nechce; jediné, co žádá, je zbavit se zodpovědnosti a necítit žádné další utrpení.
Knížka, která rozhodně stojí za přečtení. Pro ty, kteří mají v "téhle oblasti" něčo načteno nepůjde o nic jiného než jakousi syntézu mnoha na první pohled protichůdných autorů a myslitelů. Místy na mě autor působil, že mu až moc jde o to, aby jeho text vypadal co nejvíce intelektuálně. Rozhodně lze vyzdvihnou pasáže, kde Jahić vysvětluje tzv. akceleracionismus (Nick Land). Intelektuálně zajímavé je i nastínění autorovy vize uspořádání společnosti v tzv. omnipluralismu, přestože to osobně nevidím jakkoli proveditelné a ani tak přitažlivé.
Za mě zajímavý počin sympatického nakladatelství Sol Noctis, které opět odvedlo nádhernou práci, co se provedení knihy týče a vůbec poprvé vydalo něco jiného než překlad.
Zaregistroval jsem se jen abych tu autorovi mohl složit poctu. Vynikající kniha na velmi zajímavé téma. Narazil jsem na ni náhodou, zaujal mě název a popis tak jsem ji koupil i když jsem si zprvu nebyl jistý o čem vlastně bude. A nemohu nic než ji doporučit! Pro někoho možná složitější čtení, pro mě jako milovníka přiběhu a zkoumání struktur a vzorců za nimi absolutní nirvána.
Antagonista
Zrozumiteľný, eklektický text, ktorý plynule prechádza z analýzy naratívu nielen obľúbených príbehov, ale aj dominantných spoločenských mýtov, do analýzy hodnôt spoločnosti a jej možnej dlhodobej trajektórie. Napriek zložitosti témy prístupné širokej verejnosti a väčšine čitateľov.