Antarktida: Můj životní sen
Mike Horn
Strhující cestopis napříč nepřístupným terénem Antarktidy 5 100 kilometrů za 57 dní nepřístupným terénem Antarktidy, přes jižní pól, úplně sám bez jakékoli pomoci. Takovou cestu vymyslel a uskutečnil explorátor Mike Horn, kterému by daleko spíš sedělo přízvisko dobrodruh. O podobném projektu dlouho snil a realizoval jej na počest své zemřelé ženy Cathy v období mezi 13. prosincem 2016 a 7. únorem 2017. A právě o tom je tento strhující cestopis, v němž chronologický popis událostí střídají stránky, v nichž rozmlouvá se svou ženou. Horn vyrazil z Kapského Města spolu se svou nadšenou posádkou na vlastní lodi Pangea na sever tohoto nejméně známého kontinentu, odkud pokračoval úplně sám, zapřažený do dvouapůlmetrákových saní, v nichž za sebou táhl to nejnutnější. Necestoval na lyžích po cestách, které před ním projely pásové stroje, ale absolvoval prvovýstupy pohořím královny Maud i masou Dómu C v nadmořské výšce přes 3 000 m s pomocí kitů, tažných draků. Přitom musel překonávat nesčetné nástrahy, antarktický chlad, bezvětří, zející průrvy a bezpočet jiných nebezpečí ohrožujících jeho život. Ještě nebyl u cíle a už se těšil na další dobrodružství – výpravu kolem světa nazvanou Pol2Pol. Takový už prostě je Mike Horn.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
L’Antarctique, le rêve d'une vie, 2018
více info...
Přidat komentář
Viac ako cestopis to bola spoveď neobyčajného človeka. Pár vecí bolo pre mňa nových a nepochopiteľných, ako NoGo zóna uprostred Antraktídy, a zákulisné ťahanice so sponzormi a byrokratmi, ale samotný popis cesty doplatil na nudný charakter krajiny. Takže ak nie ste Inuit a nerozoznávate 50 odtieňov bielej, budete sa po chvíli nudiť.
[audiokniha]
Je to asi hlavně tím, že i ze stylu četby Luboše Ondráčka je znát Mikeho nadšení z překonávání sama sebe a Antarktidy. Stejně tak ze stylu psaní stříká adrenalin, nadšení, odhodlání a až trochu chorobně pevná vůle.
Vlastně jsem dobře polovinu příběhu sotva trochu tušila o čem je řeč, ale přesto mě to vlastně bavilo a vydržela jsem to až do konce.
Kniha není nejen o Antarktidě, ale ani o čemkoli jiném než o nadšení autora z vlastních schopností (joo a schopností přátel, a vděčnosti, to ano).
Pár fajn myšlenek mě tam zaujalo protože jsem asi lidsky přesně opačný typ člověka než Mike, ale na plný počet je to všechno žalostně málo.
Jo a děcka - příklad si z něho úplně moc neberte, životní nadšení a energii investuje do vyšších cílů :o)
P.S. Ovšem pravda je i to, že "život je dlouhý, když kráčíme jen po značených cestách" a maminky jsou ve svých modlitbách blízko andělů :o) to je zcela jistě taky pravda!
Za poslech to jistě stálo!
3/3
Jak zmiňuje čtenářka "tami1" , nejedná se o cestopis. Je to o vůli a velkém odhodlání Mika Horna přejet Antarktidu přes pól v rekordním času. Opravdu ho žene jen silná vůle přes všechny omrzliny a jiné nezdary. Už jen rok se dostával ze všech neduch a velkém zhubnutí.
Anonce je podle mě dost zavádějící, tohle není cestopis.
O Antarktidě se toho kromě teploty a větru nedozvíte mnoho, zato se ponoříte do myšlenek a pocitů Mike Horna a spolu sním budete překonávat nepřekonatelné.
Ano je to sobec a občas jde přes mrtvoly, ale kdo z dobrodruhů, kteří něco dokázali, nebyl sobec a hlavně blázen. Na své cestě dennodenně riskuje život a zdraví, ke konci už bojuje jen ze setrvačnosti. Jeho vůle je obdivuhodná.
Tak tohle ne! Nelíbilo se mi to. Nechci hodnotit Mikea a jeho užívání si života – to mu můžu jen závidět. Antarktida je i můj životní sen, i kdyby jen s cestovkou. Ale literárně vzato je celá knížka napsaná hrozně. I jako cestopis, i jako výsek života, i jako vhled do duše cestovatele. Celé špatně. A to, že o Antarktidě tato knížka de facto ani moc není, tak dávám trpké 2 hvězdičky! Omlouvám se. :(
Úžasný příběh, který vás vtáhne do děje, drží v napětí od začátku až do konce a mate pocit, že jste jeho součástí.
Na to, jak je kniha útlá, tak anotace je moc zdlouhavá. Tento typ literatury vyloženě vyhledávám, ale tahle byla velkým zklamáním. Polovina knihy jsou vzpomínky, které se střídají se současností. Sám autor mi nebyl moc sympatický, na výpravu vyrazil bez povolení a cesta byla útrpná, to až hraničilo se sebepoškozováním. Kniha kupodivu neobsahuje vůbec žádné fotografie, což je u tohoto tématu udivující.
Štítky knihy
AntarktidaAutorovy další knížky
2019 | Antarktida: Můj životní sen |
2019 | Dotknout se nebes |
2010 | Pokořil jsem ledové království |
Mike Horn nepochybně patří k největším dobrodruhům naší doby. Sice jako sportovní antitalent a posera nedokážu pochopit, co někoho k takovým nápadům a obdivuhodným výkonům pudí, ale jsem za ty bílé vrány vděčná. Smekám před železnou sebekázní a nezměrným úsilím vstát a jít dál, když by bylo pohodlnější jen o trochu déle zavřít oči.