Temné proroctví
Rick Riordan
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353137/bmid_temne-proroctvi-jZS-353137.jpg
4
302
302
Apollónův pád / Apolónov pád série
< 2. díl >
Apollón dál trčí v kůži Lestera Papadopoulose. Z jeho nadpřirozených schopností mu nezbyla ani jedna a tělo nemotorného teenagera, ve kterém se nachází, je jen pro zlost. Diovo odpuštění a místo na Olympu získá zpět, jen pokud najde starověké zdroje proroctví a osvobodí je. Naštěstí na to není sám – po boku má starého známého Lea Valdeze, jeho draka Festuse a bývalou nymfu Kalypsó. Cesta za dalším Orákulem vede na Středozápad!... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Fragment (ČR)Originální název:
The Dark Prophecy, 2016
více info...
Přidat komentář
Výborné pokračování série, líbí se mi vývoj myšlení Apollóna i mnoho připomínek a narážek na historické postavy a události, kulturní akce, hudbu, film apod.
Skvělé pokračování série o Apollónovi, kde se rozhodně nebudete nudit ani chvíli. Co mne velmi potěšilo byl návrat Groovera a Lea. Za mne mohu rozhodně doporučit ;). Hurá na další díl.
E-KNIHA: Druhý díl této série jsem asi četla v daleko lepší dobu. Chtěla jsem si odpočinout od náročných knih, a tak jsem zabrousila do světa polobohů. Sice je Meg ze všech postav, které kdy autor vymyslel, pro mě ta nejotravnější, na Apollóna si začínám zvykat a vlastně mě ty jeho úvahy celkem baví, tedy většinou. Navíc se tu objeví starý známý Leo a Kalypsó. A taky Artemidiny lovkyně. Takže příjemných setkání tu máme dost a nové postavy jsou také sympatické. Výprava i akce mě baví. A ačkoli mi ten konec přijde trochu jako Deus ex Machina, protože si Apollón najednou uvědomí, že udělá to, co udělá, a ono to jde najednou, celkový dojem to naštěstí tolik nekazí. Takže za mě tenhle díl dobrý a už se těším na další, abych zjistila, jaké staré postavy nám autor do cesty postaví tentokrát (když minule to byl například Percy).
Tak tohle mě bavilo víc než první díl! U prvního dílu jsem se bála, jaká další série bude, ale, no, tenhle díl mi to rozhodně vynahradil. Rick Riordan fakt dobře (tak jak jinak) vylíčil pocity bývalého boha shozeného z Olympu jako smrtelníka. Pořád jsem hrozně zvědavá, co bylo s Apollonem těch šest měsíců po válce s Gaiou. Jdu hned na další díl :).
Jsem obrovský fanda Riordana. Jeho knihy jsem objevila před třemi roky a když se vracím k jeho sériím, je to hlavně z nostalgie. Podobná díla už nevyhledávám, protože Percy Jackson je úžasný, ale pro děti. Když jsem si před třemi lety přečetla Apollónův pád, bylo to dost zklamání. Najednou to nebylo tak zábavné a nešlo to tak rychle, jako Percy Jackson, nebo Bohové Olympu. Teď jsem se k sérii vrátila a všimla si něčeho, co moje dětské já kvalitně přehlédlo. Apollónův pád obsahuje mnoho kulturních narážek, narážek z oboru hudby, filmu, zeměpisu, dějepisu atd. Zatímco v Percy Jacksonovi nebyla zmínka o politice, Apollónův pád má na ni mnoho narážek. Je tam zmíněno mnoho informací k Percy Jacksonovi, co se v předešlých sériích vůbec nevyskytovali. Proč? Protože se do dětského příběhu vůbec nehodili, děti by je neměli šanci pochopit.
Dávám této knize pět hvězd, ale z trochu jiných důvodů než předešlým sériím autora. Doporučuju spíše čtenářům s kulturním rozhledem, nebo těm, kterým nevadí trochu popřemýšlet - Apollónúv pád je pět knih, ale ne o bojování s monstry. Spíš o změně, vývoji a psychologii boha, co najednou zakusí smrtelnický život. Není lehké takovou situaci uvěřitelně napsat, ale Rick to dokázal.
Tak tahle kniha mě bavila snad ještě víc než první díl. Až tedy na to, ASI SPOILER že oni splní jedno proroctví, aby dostali další proroctví.
Na knihu jsem se po 1. dílu těšila. Ale po přečtení nějak nevím... Jediný zážitek který jsem z příběhu měla, byl Leův humor. Kniha nebyla tak napínavá jako předešlé autorovi série, a začínám si myslet, že je tato naprosto zbytečná.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Podle mě je lepší než první rozjezdový díl, ve kterém mě Apollón občas dost vytáčel. Tady už se pomalu, opravdu pomalu sžívá s lidskými problémy. Netrpělivě budu čekat až se mi do rukou dostane 3. díl.
Oproti prvnímu dílu menší zlepšení. Příběh se už tolik netáhne, je zde víc, velice dobře napsaných konfrontací a také postavy jsou více hmatatelnější. Apollón se pomalinku sžívá s lidskými problémy a začíná být více snesitelnější. Stejně tak Meg a další postavy okolo. Každopádně je druhý díl mnohem vtipnější a za mě např. scény se šípem z Dodóny patří k tomu nejlepšímu. Konec je klasicky našlapaný a opět končí pěkným cliffhangerem, který navnadí na věci budoucí.
Apollón mi teda dost často přijde otravný, ale je vtipný a nakonec si ho snad i oblíbím. I když je knížka super, nejvíc jsem si stejně užila návrat starých známých.
Četla jsem už před delší dobou a tak nejsem úplně schopná nějak opodstatněně vyvrátit všechnu tu kritiku pode mnou. Můžu jen říct, že já jsem knížku nemohla odložit. Leo a Kalypsó jsou dost možná můj nejoblíbenější pár v tomhle universu a já jsem moc ráda, že Apollóna na kus cesty doprovodili (jo, vidím, přesně o co se snažíš Riordane, a víš co? funguje to...). Knížka je zábavná, krásně jsem si u ní oddechla od školy, takže maximální spokojenost...
No tak to bylo zatím nejslabší čtení od RR.Leo už nebyl tak vtipný,Meg trochu protivná a Kalypsó docela zbytečná a Apollón to sám nevytrhne a na víc žádný Percy,žádný Nico:(:(
BYL JEDEN APOLLÓN Olympský,
do sluje vtrhl se hrdinsky,
ohniváč pro tři,
v jeskyni modři,
smrt musel spolykat nelidsky.
MILUJI MLUVÍCÍ ZBRANĚ.. A tak jistě chápete mé obrovské zklamání, když zelený mluvící šíp, objevšící se (ležel na zemi) na konci knihy první, zde, ve knize druhé, nedostal skoro žádný prostor. Jeho chytrost a nehynoucí Shakespearovské vyjadřování mohlo tomuto příběhu nadělit spousty humoru. Ano, jeho „vysunutí“ do děje vždy přineslo nějaké to moudro. Leč, byl vysunovám z toulce velmi sporadicky a nemnoho. Toť škoda. Tak nezbude nic než jen doufat, že v poslední knize bude jeho moudrost moudře využita více.
Malá ochutnávka:
SRDCE MI BUŠILO. Nohy se mi třísly. Nenáviděl jsem své smrtelné tělo. Zažil jsem v něm spoustu otravných věcí jako strach, chlad, nevolnost, nutkání kvílet PROSÍM, NEZABÍJEJTE MĚ!
JSEM ZKLAMÁN. Příběh opět působí tak nějak nedodělaně. Bitva o „Odpočívadlo“ vlastně není. Je odsunuta někam do pozadí a neodhalena. Je tu znova několik pasáží končící slovy: to nechtějte vědět, nebo to je jiný příběh. Spisovatel vždy něco načne a pak nedodělá. I létající kovový drak tu nemá mnoho prostoru a já bych mu to tak přál. Je tudíž jasné, že tento druhý příběh je pro mě větším zklamáním, že kniha první.
Citát: No jasně, pořád člověk. Nenávidím se.
Apollón se se svou partou kamarádů vypravuje hledat Orákulum, aby získal proroctví. Jeho kamarádka Meg ale není tak, jak se na první pohled může zdát. I ona si prošla peklem s jejím otcem a také se Zrůdou a Neronem. Apollón jí věřím a někdy se i on dostane do nepříjemných situací, kdy se ocitá na hranici života a smrti, jelikož je stále jako smrtelník na Zemi.
Série špatně začala a špatně i pokračuje. Leův smysl pro humor odjel někam na dovolenou, Kalypsó jako by tam ani nebyla a Apollón je k nesnení. Celkově velmi slabé...
Bylo milé opět mít zpět Lea, i když mu nebyl dán takový prostor, jako u Bohové Olympu, ale to je logické. Apollón coby Lester stále baví svými egoistickými myšlenkami i hláškami, stejně jako šíp z Dodóny. Kniha celkově bavila, ale některými místy se trochu táhla, takže mi zatím z knih Ricka Riodana trvalo nejdéle jí dočíst, přesto jedu dál a vrhám se na Zrádný labyrint. :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Prastarý meč |
| 2009 | Zloděj blesku |
| 2011 | Poslední z bohů |
| 2012 | Proroctví |
| 2010 | Moře nestvůr |
Knihu jsem si užila tak, jako když jsem ji četla poprvé. Nespočet narážek na hudbu, koncerty apod. děj oživuje, přijde mi, že si tak člověk líp uvědomí, že se to odehrává v podstatě tady a teď...