Utajené Orákulum
Rick Riordan
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324401/mid_apollonuv-pad-utajene-orakulum-6W7-324401.png
4
476
476
Apollónův pád / Apolónov pád série
1. díl >
Jak nejlíp potrestat boha? Tím, že z něj uděláte smrtelníka! Přesně tak dopadl Apollón, patron světla, slunce, léčitelství, umění, lukostřelby, poezie, tance a také proroctví. LUP! – a z víc než čtyři a půl tisíce let starého boha je šestnáctiletý kluk. Místo luxusu a nádhery na hoře Olympu se válí ve smradlavé newyorské popelnici. Bez božských schopností se v obyčejném světě těžko přežívá, zvlášť když je spousta těch, kdo by se ho rádi zbavili nadobro. Pokud chce z téhle bryndy vyváznout se zdravou kůží a dostat se zpět mezi bohy, musí přesvědčit Dia a získat jeho ztracenou přízeň. Existuje jen jediné místo, kde může hledat pomoc: základna moderních polobohů známá jako Tábor polokrevných!... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2016
,
Fragment (ČR)
Originální název:
The Hidden Oracle, 2016
více info...
Přidat komentář
Komentuji dost zpětně, takže tentokrát žádný elaborát...
Popravdě mě už spíš trochu děsilo, že se autor chce zase vrátit do "stejného příběhu" - jakože jasně, že ne úplně, jiný vypravěč a tak, ale... no rozumíte... Nicméně musím říct, že vytěžování mu jde líp než Johnu Flanaganovi, ten se opakuje daleko víc... Vůbec by tomu neublížilo, kdyby na začátek dal drobné shrnutí děje minulých knih, něco si pamatuju, ale nejsem Mnémosyné, a rozpoznat některé postavy mi chvilku trvalo... Ocenila jsem malé nahlédnutí do Nicova života...
Apollón jako hlavní postava byl brilantní nápad, chápu, že to nesedne každému, ale v kolika knížkách máte hlavní postavu, která je skutečně nesympatická? Plusové body za Apollónovo setkání s jeho dětmi a vývoj jejich vztahu, to se mi vážně líbilo. Celkově uspokojivé a zábavné.
Skvělé pokračování Bohové Olympu, je to zas něco jiného, když to vypráví bývalí bůh...
jinak si myslím že tahle kniha je spíše pro dospělí, protože ty písničky a postavy co jsou tam zmíněné, mládež moc nezná...
Bylo to pro mě takové poslední navrácení do Tábora polokrevných a jako takové nezklamalo. Po určité pauze jsem svět bohů zase ocenila a Apollo byl sympatický vypravěč, navíc zbožňuju Nica. Ale už jsem se Riordanových knih trochu přejedla a ačkoliv mě fascinuje, co všechno je ještě schopný z tématu "vytřískat", první knihy podle mě byly nejlepší a vzhledem k tomu, že mi Percy přišel do cesty příliš pozdě, asi už ho teď opustím. Ale tenhle díl určitě není špatný, takový průměr vhodný na odreagování.
Naprosto dokonalé!!!Další skvělý hrdinové.Moc mě potěšilo že tam vystupuje i Nico♥️.Také se mi líbila zmíňka o předešlých hrdinech jako aby sme se o ně nebáli že jsou v pořádku.SKVĚLÉ.Za víkend přečteno.
VĚNOVÁNO MŮZE
Kalliopé
Měl jsem to udělat
už dávno
Neubližuj mi, prosím.
MUSÍM KONSTATOVAT, že Maghnus Chase bylo lepší počtení. Víc zábavy i akce. Apollón alias Lester Papadopoulos mi moc neseděl. Jeho ICH forma a trapné vtípky jsou spíš …...inu trapné. Jen málo jsem se zasmál a příběh mnohdy spadal do nudných pasáží a podivných nedořešených situací. Většinou to končí slovy: to nechtějte vědět, nebo: to je jiný příběh. Bohužel, promiň Apollóne, slabej průměr.
Malá ochutnávka:
PROHLÉDL JSEM SI ČERNÉ TRIČKO, které mi dal Percy. Vpředu mělo logo z turné Led Zeppelin z roku 1977, okřídleného Ikara padajícího z nebe. Led Zeppelini mi vůbec nevadili. Inspiroval jsem je ke všem nejlepším písním. Ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že mi Percy to tričko dal jako vtip – pád z nebe......
ANO, O TOM MLUVÍM. Přesně jak je v malé ochutnávce, tak mluví Apollón skoro furt. A ono vás to po několika opakování přejde, a bude vás to nudit. Smát se přestanete někdy u třetího opakovaného vtipu a pak zjistíte, že je konec knihy a že v ní nebylo skoro žádné vzrůšo.
Slyšte mé proroctví: Za tři.
Citát: JSI BŮH PROROCTVÍ, Apollóne. Jak jsi mohl NEVĚDĚT, že se to stane?
První díl z další série od Ricka Riordana, tentokrát s Apollónem. Od Riordana jsem četla komplet s Percy Jacksonem a taky s Magnusem Chasem. Nejvíc se mi líbily knížky s Percym, protože byly i dva díly zfilmované a tak jsem aspoň mohla vidět, jak postavy vypadají doopravdy. Magnus Chase taky nebyl špatný, ale už to nebylo jako s Percym. Proto, když jsem viděla další Riordanovy knížky, musela jsem si hned koupit tento díl (první) s Apollónem. Apollón je Bůh slunce, ale v knížce je svým otcem Diem svrhnut na Zemi jako smrtelník za to, že způsobil válku. Ze začátku byla knížka nic moc, ale pak to bylo zajímavější, i když některé pasáže byly nudnější a nic moc se tam nedělo. Přesto Riordan nezklamal tím, že jeho díla mají napínavé pasáže a taky člověk nemůže knížku jen tak odložit, protože musí číst dál. Hlavně jsem byla zvědavá, jak dopadne "rozhodující" bitva, aby Apollón zachránil Tábor polokrevných. Kniha má další dva díly, hned jsem se pustila do druhého. Díly na sebe navazují, takže je lepší číst je hned po sobě, aby pak čtenář nezapomněl, co bylo v tom předchozím. Jsem zvědavá na pokračování.
Jediné, co už poslední dobou Riordanovi pravidelně vytýkám je jeho stereotyp, kterého se nezbavil ani u Apollóna. Bohužel, je to pořád jedno a to samé, a už to přestává stačit (neustále čekám na ty méně známé, slíbené mytologie).
Ale jinak je to typický Rick. Neskutečné množství jeho typického humoru prostě baví od začátku do konce. Vykouzlit úsměv nebo přímo záchvat smíchu pro něj není problém. Jednoduchý styl psaní s mořem akce jdou hezky na ruku dynamice. Za pojení nového se starým má autor prostě palce nahoru, protože zrovna toto skvěle nahrává jeho vtípkům. A co víc, nenásilným stylem prostě učí a vzdělává. V tomto jsou jeho knihy nejhodnotnější.
A Apollón? I sebestředné postavy jdou autorovi na jedničku. Sobeckost a vysoké sebevědomí jsou vlastnosti, se kterými by si tato postava rozhodně vystačila. No a nezapomínejme na provázanost s Magnusem Chasem a úžasným návratem do Tábora polokrevných.
Mám ráda Rioradnovy knihy i řeckou mytologii, ale Apollónův pád je podle mě propadák. Nudné, neoriginální, rozvláčné... Příšerné... Meg se chová příšerně, Apollón zrovna tak a děj je na nic... Vážně ne.
Zdá se mi, že řecká mytologie sedí Riordanovi více než ta egyptská. Nám ostatně také, tato kniha je pro nás po Kronice Cartera Kanea zábavnější a nějak lehčí. Apollónova sebestřednost v těle puberťáka je vtipná a zápletka je zajímavá. A Meg je tajemná a milá. Jen jsme nečetli předchozí sérii a v knize jsou odkazy na nějaký předchozí děj, ve kterém se neorientujeme. S tím je třeba se smířit, pokud přeskakujete mezi sériemi.
Autor píše tak, jako by si s vámi povídal a tak je tahle kniha (stejně jako ostatní) tolik čtivá. Baví mě, že si Apollon nechal něco ze své božské domýšlivosti. Má to vtip a ironii. A nápad s "padouchy" je moc dobrý, tak snad to autor později nepřekombinuje s dalšími.
Ale jedno minus. Četla jsem předchozí série, ale i tak jsem se dost jsem se ztrácela v postavách a odkazech na události. Což je na prd, když na ně Apollonův pád navazuje.
Vtip ani při téhle knize Riodan neopomněl zahrnout. A že si o něj přímo tenhle příběh říká, když hlavní postavou je sebestředný Apollón. O Meg mám zatím smíšené pocity, ale byla jsem moc ráda za setkání se starými známými. Will a Nico hodně bavili a zděšený Percy... no prostě top. :D
Musím říci, že nápad udělat z boha smrtelníka, mě nadchlo, tak jsem byl zvědaví jak se s tím Autor vypořádá, musím ale přiznat mírné zklamání. Už při předposledního dílu Bohové Olympu, jsem si musel dát pauzu, abych tu sérii vůbec dočetl. Skrze hluchá místa v knize. Bohužel v této nové knize mi to přišlo stejné. K sérii se chci určitě vrátit, ale nebude to v brzké budoucnosti.
Další skvělá počínající série? Ó můj Bože! Fanouškům knížek od Ricka Riordana srdíčka plesají radostí.
Říkala jsem si, jak Rick zvládne napsat knížku z pohledu boha. Ještě takhle sebestředného boha (a to už je u řeckých bohů co říct!), ale Rickovi se to povedlo a já se prosmála celou první polovinu knihy. Apollónovo naprosté zděšení z toho, že on, BŮH SLUNCE, není pro polobohy naprostým středem vesmíru, bylo úžasné. Jeho pohled byl všechno, co jsem od téhle knihy očekávala.
I Meg a jejího Broskvíka jsem si ihned oblíbila. Rozhodně jsou ti tři skvělá parta.
Hodně mě potěšilo cameo Percyho (a jeho zničené "Proč?" :D ) a taky scény Willa a Nica, kteří jsou spolu úžasní.
Dávám čtyři hvězdy. Hlavně proto, že očekávám hodně od dalších dílů a chci si pět hvězd schovat pro ně.
No, že se vůbec divím. Další naprostá pecka od Riordana! Musím říct, že jsem se toho "pohledu z pohledu" boha trochu bála, ale je to super. Apollón nezklamal a jeho namyšlené a sebestředné myšlenky se mi vážně líbí. Jsem skoro na konci a klepu se už na pokračování! Prostě super!
Přečetla jsem jedním dechem. Kniha se mi líbí díky tomu, že se autor vrací ke stylu "Percyho jacksona". Apollón je vylíčen vtipně a navazuje na své chování z předchozích knih. Těším se na další díl, až budu jeho hrdým majitelem. Autor prostě ví, jak čtenáře upoutat a zůstat mu věrný v dalších dílech.
Veľmi podarená kniha. Chytrá a vtipná. Hlavný hrdina ušiel kopu cesty. Moc sa mi páčila.
Štítky knihy
bohové pro mládež řecká mytologie příšery, monstra superschopnosti pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Prastarý meč |
| 2009 | Zloděj blesku |
| 2011 | Poslední z bohů |
| 2012 | Proroctví |
| 2010 | Moře nestvůr |
Ďalšie dielo jedného z mojich oblíbených spisovatelov,ktorý sa svojským ale úžasným spôsobom zahráva s gréckou mytológiou.Tentokrát sa však dej príbehu týka priamo jedného z Olympských bohov....a to samotného Apolóna.
Znova nechýba krásny smysel pre humor,trefné narážky a v neposlednom rade zaujímavý príbeh ktorý na stránkach knihy oživuje samotného Apolóna ako puberťáka s akné,brušnými tukami a poslaním zachrániť orákulum.