Arabské jaro

04.04.2023

Od pana Mendela jsem kdysi četla knihu Islámská výzva a odnesla jsem si z ní mnoho poznatků a vědomostí. Tentokrát jsem se však neubránila pocitu, že autor už se vzdálil od objektivity a kope tzv. za svůj tým. Opět jsem se hodně dozvěděla, ale tentokrát i s výhradami. byť jsem pouhý laik.

11.05.2021

Pronikavá analýza událostí, které máme velkou tendenci si vykládat po svém, "západním" způsobu, tím spíš, že k nám informace o nich přicházejí osekané na základní fakta a komentáře z "druhé strany" chybějí úplně. A právě tenhle zkreslující úhel pohledu se Miloš Mendel snaží důsledně uvádět na pravou míru, tedy co nejvíc zohledňovat perspektivu zemí a lidí, o nichž je řeč. Jak snadno si realitu přizpůsobujeme podle toho, co v ní sami chceme nacházet. Mendel se naštěstí iluzemi o univerzální platnosti demokratických ideálů nenechává zaslepit a usiluje o co největší míru objektivity. A navíc v přístupné, čtivé formě. U mě naprostá spokojenost.

17.10.2018

Pět hvězd dávám hlavně ze dvou důvodů.
A) Kniha je plná odborných výrazů, popisuje složité politické, kulturní a náboženské jevy, o kterých jsem do té doby mnoho nevěděla. A přesto jsem jí nemohla odložit, jednou kvůli ní přejela stanici v metru a dvakrát šla spát o hodinu déle, aniž bych si uběhlého času všimla. A to se často nestává.
B) Druhý důvod je složitější.
Autorův styl je čtivý také vinou toho, že se příliš nesnaží znít zcela objektivně. Asi také vlivem autority své erudice neváží pečlivě každé slovo jako začínající badatel, ale je znát, že své názory už má celkem jasně utvořené a nijak křečovitě se je nesnaží skrývat. Což přidává na čtivosti, ubírá na věrohodnosti. Nevadí to, když se drží svého kopyta. Když zabrousí do vytváření analogií s historií jiných oblastí nebo do hodnocení současné (2015) politiky západních států, už to skřípe.
Ale není to tak zlé. Např.
(1) Mendel má neskrývaně pozitivní vztah k islámu (taky studovat celý život něco, co nenávidím, kdo by to dělal...), což mu ale nebrání popsat také nepěkné stránky ve všech jeho různorodých projevech.
(2) Fakt nemá rád Izrael. Hodně ho nemá rád (což s bodem 1 logicky souvisí). Což mu ale nebrání při charakteristice izraelsko-palestinského konfliktu vypočítat předsudky, argumenty i zločiny obou stran zcela vyrovnaně.
(3) Hodně mu vadí "západní" a hlavně americká politika v otázce Blízkého východu, počínaje kolonialismem do současnosti. Jakkoliv s tím může člověk souhlasit, často to vyjadřuje způsobem, který do odborné práce zkrátka nepatří. Ale upřímně, když se dostaneme k popisu událostí roku 2011, kdy se někteří povstalci pomoci dočkali (Libye), nedočkali/dočkali (Sýrie) nebo si jich nikdo ani nevšiml (Jemen), tak se člověk moc nediví...Ale autor ani tak neochudí čtenáře také o poměrně spravedlivý výčet pragmatických a realistických motivací počínání západních velmocí.
Takových příkladů bych našla více. Je fakt, že mi jistě unikly i jiné, které vlivem neznalosti tématiky nerozpoznám, ale stejně si myslím, že kniha za přečtení a úvod do (tak omílané) problematiky stojí.
Ale bestsellerem se asi nestane.
Odborníkům budou vadit přílišná zjednodušení a neobjektivnost autora. Pro laickou veřejnost bude asi jednoduchý málo a objektivní moc. Nenabízí jako podobné knihy (včetně v knize často vzpomínaného Huntigtona a jeho Střet civilizací) v dnešní době (v každé době?) tak žádanou černobílou pravdu. Neřekne vám, kdo je padouch a kdo je hrdina, to si musíte domyslet sami. Teda, padouchů najdete v knize víc než dost, k tomu spoustu těch obyčejných lidí, kteří na velké události a vznešené myšlenky v každé době doplatí nejvíc. Ale hrdiny by tam člověk hledal marně. Stranu si (trvá-li na tom) musí čtenář vybrat sám. A za to je těch pět hvězd.

26.06.2017

Tendenční, nezdrojovaný, repetetivní kompilát, který si ohýbá fakta podle potřeby. Na čtenáře neznalého problematiky může působit úžasně čtivě a můžou na něj udělat dojem autorovy rázné postoje. Žel bohu má Mendel léta, kdy skutečně tvořil hodnotnou literaturu faktu dávno za sebou (stačí se podívat na roky vydání použité literatury...). Samotné arabské jaro tvoří jen zlomek knihy, navíc přináší pouze velmi omezený a zkratkovitý historický výčet a i v něm má autor chyby. Navíc si pravděpodobně z lenosti nedoplnil informace o zásadních událostech s ním spjatých (např. vražda Chálida Sajjida) a ty tak chybí docela. Kniha se navíc hemží překlepy a hrubkami, nesmyslně dlouhými odstavci (v nichž si je Mendel schopný sám sobě odporovat) a absurdně náhodně rozesetými arabskými překlady, jež v důsledku působí, že kurzívou napsal vše, co ještě zná. O nekonzistenci v přepisech jmen ani nemluvě. Ne, tohle nebrat.