Archeologie na Pražském hradě

03.08.2017

Zdeněk Smetánka, byl a zůstává jednou z předních osobností české a evropské středověké archeologie. Kniha: Archeologie na Pražském hradě je moje první seznámení s jeho prací.
Pro laického čtenáře, který má jen průměrné středoškolské informace o středověku je tato kniha dobrý způsob, jak nahlédnout pod dlažbu Pražského hradu a dozvědět se mnoho zajímavých informací o minulosti místa, které je více jak tisíc let centrálním státním hradem.
Časové vymezení a rozdělení středověké archeologie se v různých evropských zemích mírně liší. Období středověku začíná koncem doby stěhování národů a sahá k počátku novověku, tzn. přibližně od 6. století do konce 15. století. Uvedu z knihy několik zajímavých témat:
Historie výzkumu: Archeologické výzkumy na Pražském hradě jsou spojeny s dostavbou katedrály sv. Víta a s tím odkrytí zdiva krypty předrománské baziliky, následně i ještě staršími zbytky rotundy sv. Václava, stavěné před rokem 935. Zde se zachoval hrob světce, knížete sv. Václava. Další poznatky byly zjištěny při opravě chrámu sv. Jiří, který byl po kostele P. Marie druhou sakrální stavbou na pražském hradišti, založenou před rokem 921 knížetem Vratislavem I. Stavba splňovala nároky přemyslovských knížat na reprezentaci, jak světskou, tak i duchovní.
Samostatnou a hodně diskutovanou otázkou je hledání a nalezení nejstaršího křesťanského kostela na Pražském hradě, kostela P. Marie z konce 9 století o jehož objevení se zasloužil ukrajinský archeolog Ivan Borkovský. Zbytky tohoto kostela se nacházejí pod podlahou dnešní Obrazárny Pražského hradu. Kníže Bořivoj I. přenesl své sídlo z Levého Hradce právě do Pražské kotliny, kde se křížily důležité komunikační směry a byly zde dobré klimatické podmínky s dobrým půdním fondem, vhodným pro zemědělství.
Stavbou kostela P.Marie dal kníže Bořivoj I. postavit po návratu z Velké Moravy, kde získal pravděpodobně i svého ochránce v mocném knížeti Svatoplukovi. Spolu s přijetím křesťanství, získal také potřebnou převahu v boji o moc. Život vládnoucí elity zanechal zde své stopy ve fragmentech hmotné kultury, zejména v nálezech keramiky, skla, železných a kostěných předmětů svědčících o lidské každodennosti, napsali ve své knize Zdeněk Smetánka a Jan Frolík.
Český geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek v knize Krajiny vnitřní a vnější uvádí:
,,Existují místa, která nejdou nahradit jinými místy,,. Myslím si, že takovým místem je i Pražský hrad. Knihu doporučuji pro rozšíření osobních vědomostí. Je to sice odborný výzkum, ale pochopitelný i pro širší okruh čtenářů.