Architekt na cestách
Bohumír Kozák
Sedmdesát kreseb a akvarelů z cest architekta Bohumíra Kozáka, tuzemských i zahraničních, s úvodním slovem J. R. Marka a stručným popisem jednotlivých vyobrazení. 14 stran textu + 70 volných listů s reprodukcemi kreseb a akvarelů v kartonových deskách s tkaničkami a plátěným hřbetem.
Přidat komentář
Je samozřejmě trochu na vážkách, zda zařazovat obrazovou publikaci mezi přečtené knihy. Ale v tomhle případě bych se toho nebál. Kresby a akvarely Bohumíra Kozáka jsem totiž bedlivě studoval, každý list zvlášť, podrobně a opakovaně. Neboť to stojí za to.
Důvodů je hned několik a v podstatě je shrnuje výborná, byť stručná předmluva J.R. Marka. V první řadě jsou to důvody výtvarné. Pro mne je zajímavá například volba techniky pro jednotlivé náměty, případně barevnosti předloh: kresba tužkou (s konturami či bez kontur), rudkou, perem, tuší a štětcem. To je případ těch černobílých či hnědobílých v případě rudky. Ale tím výčet nekončí. Jsou tu barvy: barevné tužky, rozmývané barevné tužky (dnes bychom asi řekli pastel(k)y) a akvarely - a ty jsou zase buď nekonturované (většinou), či konturované (a ty se mi asi líbí nejméně). Ale to "nejméně" berte s velkou rezervou, protože všech sedmdesát obrázků je úžasných. A tak celkem logicky - jak J.R. Marek píše - s architektem Kozákem vybrali (nepatrný zlomek) z jeho děl za posledních asi dvacet let a vydali je v edici nazvané Knihovna výtvarné výchovy. Obrázky mají sloužit jako didaktický materiál pro architekty, jiné výtvarníky, ale i laiky. Dalo by se dále psát o "škole" kompozice, volby námětů, stylů šrafování, práce s barvami, se světlem a stínem či hloubkou kontrastu, o volbě a využití barev rozdílně v jednotlivých technikách, míře detailu, využití formátu atd., ale to by byl komentář příliš dlouhý.
No a v druhé řadě jsou tu vlastní náměty. Přesně polovina obrázků je z Čech a Slovenska, druhá polovina z cest po Evropě. A všechna vyobrazení jsou fundovaně okomentována co se architektonické stránky týče (styl, doba, charakteristické znaky či detaily staveb, autoři, zajímavosti apod.). Popisy jsou co do češtiny docela archaické, ale nesmírně přesné a výstižné. Knížku doporučuji, a to velmi. Jak z důvodu inspirace pro vlastní výtvarné snažení, tak pro prostou radost z obrázků či pro architektonické poučení.
Snad jedinou výtku bych měl. Zatímco k zobrazovaným námětům a architektuře popisy jsou, tak k té výtvarné stránce a technikám (z mého druhého odstavce) nikoliv. Ani písmenko. To musíte pouze odkoukat a zvládnout "samostudiem", což bez nějaké předchozí průpravy není jen tak. Takže sice na "Kozákovi" vyrostly generace architektů, ale v případě úplných výtvarných začátečníků v tomto ohledu asi lehce selže.
Štítky knihy
architektura obrazové publikace malování, kreslení
Autorovy další knížky
1972 | Praha - kamenný sen |
1956 | Mluva pražské architektury |
1965 | Hradčany a Malá Strana |
1971 | Poklady pražské architektury |
1941 | Architekt na cestách |
„Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, k vůli čemu lezeme po rozhlednách.“
Václav Cílek
Vlastně náhodným řetězením událostí (díky za ně :-) ... se mi dostal do rukou soubor kreseb pana architekta Kozáka, jsem naprostý laik, co se týče architektury a vlastně i výtvarného umění ... jen prostě už od dětství sama ráda maluju, je to pro mě takový způsob relaxace, zvlášť pak mě zajímá kresba, a tak jsem s nadšením využila možnosti prohlédnout si kresby velmi zajímavého člověka, který, jak jsem zjistila, po sobě zanechal, nejen v Praze, hlubokou a výraznou architektonickou stopu, a který byl velkým znalcem staré Prahy, kterou moc rád kreslil, a nejen ji, jak jsem zjistila z obrázků, které jsem měla k prohlédnutí. Tahle publikace totiž shromáždila kresby a akvarely z cest, a tak jsem měla možnost podívat se na krajinu očima architekta a vidět místa, která ho zaujala ... a tak jsem měla možnost hledat, atmosféru takového místa, protože, to je přesně to, co tam, předpokládám, viděl i pan architekt. Snažila jsem se vidět jeho očima, najít ten zachycený okamžik „komunikace“ ... místa a stavby, protože myslím, že to byl ten důvod, proč se pan architekt rozhodl dané místo namalovat, protože on, svýma zkušenýma a k detailům citlivýma očima, viděl respektování těchto pravidel :-) ...
... a já sem moc ráda, že jsem mohla nahlédnout ... byly to krásné chvilky strávené s kresbami pana Kozáka :-).