Architektura Hradce Králové na fotografiích Josefa Sudka
Jiří Zikmund
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238321/bmid_architektura-hradce-kralove-na-foto-238321.jpg
5
2
2
Na přelomu 20. a 30. let 20. století provedl světoznámý fotograf Josef Sudek (1896–1976) nejméně při dvou návštěvách Hradce Králové fotografickou dokumentaci zdejší architektury. Konvolut dochovaných fotografií můžeme rozdělit na dvě části: tou první je zpracování historických památek na starém městě, jako je kostel Nanebevzetí Panny Marie od Carla Luraga ze 17. století nebo gotický chrám sv. Ducha. Druhou část tvoří soudobá moderní architktura. Josef Sudek se soustředil na architektonické skvosty puristické a konstruktivistické. Z nich vyčnívají především díla Josefa Gočára, ale i dalších architektů, Jana Rejchla, Oldřicha Lisky, Bohumila Slámy nebo Milana Babušky. Sudek fotografoval také veřejná prostranství (Jiráskovy sady, dříve Důstojnický park, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí nebo výhledy z Bílé věže a pohled na město z Nového Hradce Králové). Tyto fotografie přidaly díky Sudkovu poučenému pohledu a nebývalému citu k již existující architektuře nové hodnoty a jsou tak svébytným ... celý text
Přidat komentář
"Bylo to jednoho podzimního odpoledne. Mistr Sudek pracoval v komoře. Náhle jsem zahlédl oknem ateliéru vysokou štíhlou postavu blížící se k domečku. Hned jsem toho muže poznal, ač jsem jej nikdy osobně nespatřil. "Mistře, jde sem architekt Gočár!" vzpomíná Sudkův žák Jaroslav Kysela. A vzpomínka dál pokračuje, jak Gočár přišel osobně požádat Sudka, zda by nezajel do Hradce a nenafotil jeho realizace pro výstavu. Sudek osmítl, že má jinou práci, ale pak řekl: "Počkejte, myslím, že tu něco mám...Jo, tak to je vono." A vytáhl krabice s desítkami fotografických desek s negativy Gočárových architektur. "Sudek totiž sám, o své vůli, dalo by se číci jen tak pro sebe, si zajel do Hradce Králové a tam si tyto významné objekty vyfotografoval. Není třeba dodávat, že byl architekt Gočár mile překvapen a nanejvýš spokojen." Tolik krásná situace popsaná na str. 37-38 této knihy, která je drobným skvostem. A to nejsem ani hradečák. Zkrátka autorům se podařilo ze Sudkovy pozůstalosti vypátrat neznámé (resp. dosud nenalezené) negativy, které ve městě pořídil kolem roku 1928 a vytvořit půvobnou knížku, téměř bibliofilii, která musí potěšit nejen každého milovníka Hradce, ale i fotografie, Sudka a moderní architektury. A v kontextových kapitolách provedli patřičné představení jak Sudka samotného, tak vývoj města, a na závěr i přesný popis v "albu" zobrazených lokalit. Takže skutečně radost nad radost! Takto má vypadat výstup z vědeckého projektu!