Archivy hrůz
Charles Stross
Bob Howard je počítačový hacker, který pracuje pro britskou okultní rozvědku zvanou Prádelna. Administrativní úkoly a přebujelá byrokracie ho nudí, a proto požádá o přeložení do aktivní služby. Terénní operace Prádelny obvykle mají za cíl napravovat různé okultní důsledky matematických výpočtů, a i když Bob tuší, jak nebezpečné akce ho čekají, neumí si představit, jak hrůzné je jejich skutečné historické pozadí… Britský spisovatel Charles Stross pojal Archivy hrůz jako špionážní sci-fi román ve stylu „drsné školy". Autor s ironickým nadhledem navazuje na odkaz H. P. Lovecrafta a thrillery z období studené války a trousí dějem ohromné množství faktů z různých vědních oborů, které koření typicky britským černým humorem.... celý text
Přidat komentář
Kniha zajímavým způsobem kombinuje sci-fi s okultní tématikou - démony a bytosti z jiných realit lze vyvolat nejen 'tradičním' způsobem, tj. pomocí zaříkadel, pentagramů a spol., ale také s pomocí speciálně kalibrovaných obvodů a vědeckými principy obecně. Prádelna, pro niž Bob pracuje, je pak tajným odvětvím britské rozvědky, která se snaží zabránit jejich náhodnému - a samozřejmě i záměrnému - šíření.
Kniha obsahuje dvě Strossova díla - kromě titulních Archivů hrůz (Atrocity archives) také kratší Betonovou džungli (Concrete jungle). Námět je pro mě veskrze zajímavý, kniha má také spád a občasný vtípek také potěší. Důvod, proč nedávám plných pět hvězd, je složitost technických pasáží v knize, které jsem později víceméně přeskakoval; ačkoli dle různých reakcí je klidně možné, že je to způsobeno překladem knihy.
Moc pěkná věc, kterou bych doporučil všem fandům Kryptonomikonu. Ten zvláštní mix matematiky, okultismu a akčního příběhu trošku na způsob Akt X se mi moc líbil. Jinak je to kniha plná černého humoru, odkazů na Lovecrafta a Terryho Pratchetta.
Tato kniha je nechvalně proslulá svým špatným překladem, nicméně na její čtivosti to nesráží natolik, aby byla nečitelná. Jen vám občas možná přeběhne mráz po zádech při hloupostech, kterých se překladatelé dopustili. Pokud se ale nevyznáte v pojmech z IT, vyšší matematiky, vědy a technologie, bude vám to asi tak jedno. Děj je velice zajímavý, vyvíjí se rychle a přímo. Neměl by dát dostatek času a prostoru pro nudu. Jedná se, jak se kniha honosí v anotaci, o špionážní thriller a autor v něm vzdává poctu autorům jako je E. A. Poe, H. Lovecraft a méně známým a jim podobným. Silná porce černého humoru a obskurna knihu činí ještě více zajímavější. Doporučuji všem lidem, kteří mají rádi originální, chytrý, zábavný námět a přitom občas tak trochu mrazivou a děsivou atmosféru. Na druhou stranu; nejedná se o žádnou povznášející uměleckou literaturu a kniha není především obsahem jen tak pro každého... zda je zrovna pro vás, poznáte zřejmě už po pár úvodních stranách.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Rodinný podnik |
2009 | Accelerando |
2007 | Archivy hrůz |
2017 | Řemeslo královen |
2010 | Válka obchodníků |
Před přečtením vypněte počítač.
Podle směrnice ISO 9000
se už jen samotné pomyšlení
na přečtení tohoto komentáře
trestá smrtí.
Ve své podstatě ten citát zní trochu jinak: „NEJPŘÍSNĚJI TAJNÉ, ZNIČTE PŘED PŘEČTENÍM“, ale nechci nikoho nutit zakládat doma požáry a tak jsem varování přizpůsobil obrazu rozumnějšímu. Příběh je plný anglického černého humoru, špionáže a magických kouzel. Jako celek to působí srandovně, ale je to nebezpečné hlavně kvůli použitým informacím. Základní premisou knihy je myšlenka, že matematika dokáže kouzlit. Temná vládní organizace se však snaží tuto myšlenku mezi lidma vymýtit a to i pod hrozbou smrti. Myslíte si, že máte právo vědět o věcech, kvůli kterým lidé zabíjeli a zabíjejí?
No, tak prosím, směle do toho......
Citát: Vzdej se všech nadějí, ty, kdos vstoupil.
Jediné, co mi na příběhu vadilo byla spousta cizích slov, kterým jsem nerozuměl. A mám takový pocit, že kvůli utajení byla spousta cizích slov vymyšlená a tudíž neexistující. Výrazy a podstaty slov samotných jsou tak zahalena v roušce tajemna a určitě nejsou v souladu s normou ISO 9000.
Je vám snad jasné, že omeletu z vajíčka neuděláte pomocí gelové difuzní elektroforézy, která bude využívat flokulační srážlivosti hemoglobinu k dosažení polymerizace rotujících částic in ovo.
To je skoro na Darwinovu cenu.*
Malá ochutnávka:
Hned za dveřmi, přímo v cestě, stojí bílý litinový stůl, plný křivek a záhybů. U něj jsou tři křesla sestavená z jemných bílých hůlek a zakřivených kousků. Zamrkám, protože je na nich něco divného, něco, co mi připomene Gigerovo umění ze série filmů o Vetřelcích.
Pak mi dojde, na co se dívám.......
Hlavní hrdina je sympaťák, všichni ti démonští záporáci jsou opravdu hnusní a zralí na zabití, černý humor funguje stále a smrt hrozí na každém kroku. Nejlepší bych označil poslední část příběhu s betonovejma krávama. V tomto příběhu bylo nejvíc cizích slov a nejvíce černého humoru. Tak že jsem se nasmál až jsem z toho měl vypálenou díru v bachoru.
Ano, také jsem neuposlechl varování.
Citát: Možná zažijete zajímavé okamžiky, ale spíš při nich zemřete.
Ze složek jsem vybral sedmnáct citátů a zatajnil jsem je na profilu Charlese Strosse, prosím nečíst! Za tuto knihu jsem dal čtyři normální hvězdy a jednu velmi tajnou, ale nikomu to neříkejte, stejně by vám to nevěřil.
* Darwinova cena se uděluje každoročně člověku, který zemřel nejbizarnější smrtí jako ocenění za to, že svým bláznivým skutkem zabránil, aby se jeho natvrdlé geny přenesly dál.