Úsvit černého slunce
Tomáš Bandžuch , Marek Skřipský
Archivy tajné války série
1. díl >
Nad Československem se stahují mračna. Je nejprve rozděleno a potom zcela zabráno německým Wehrmachtem. Zvláštní jednotka SS Wril má ovšem speciální úkoly, které se týkají podivných nočních událostí v Branišovském lese na jihu Čech. Začínají boje rozvědek o dávná tajemství! Podíváme se do Berlína, do Londýna a Prahy, avšak i do tajemného Tibetu. A příběh zdaleka nekončí na hranicích našeho světa! Nový projekt dvou českých klasiků polit-fiction.... celý text
Přidat komentář
Archivy tajné války je hodně zajímavý mix alternativní historie a Lovecraftovského weirdu. Sám bych si to asi nekoupil (nejsem takovej fanoušek špionážních válečných thrillerů), ale protože jsem to dostal darem pustil jsem do toho a určitě toho nelituju. Jde vidět, že autoři mají v plánu epický příběh plný válečné tématiky, historie a nepojmenovatelné hrůzy. A je to hlavně ta poslední složka, které rezonuje s mým vkusem. Reálie historického obsazení Československa Německem je zajímavá, ale jsou ty snové světy a tajemné hrůzy, které (pro mě) dělají knihu zajímavou. Autoři tam dokonce na čtenáře pomrkávají odkazem na známé Lovecraftové reálie jako je Randolph Carter a jeho stříbrné klíče a dokonce se tam mihla i zmínka o českém Koniáši (autoři jsou asi fanoušci Žambocha).
Ale je to ten zamýšlený epický rozsah knihy, který ji drží trochu zkrátka. Jednotlivé kapitoly jsou hrozně krátké některé mají jenom dvě, tří stránky a za tuhle krátkou dobu se rozhodně nestihnu s žádným hrdinou ani trochu seznámit. Takže jména a prostředí se mění rychlostí blesku a nakonec jednotlivé hlavní postavy splývají v jednu. U konce je to trochu lepší, protože přece jenom za třista stránek hrdiny, alespoň trochu poznáme, ale přijde to trochu pozdě. Nemám nic proti střídaní pohledů a skákaní v ději, ale rozhodně ne touhle rychlostí iránského kulčíka. Nicméně se už pouštím do druhého dílu a doufám že to bude jenom lepší.
Kniha fajn, ale podráží jí nohy, že se vlastně jedná jen o prolog před zásadnějším vyprávěním. I když to ze 3* nevypadá, těším se, až si přečtu pokračování.
Úsvit černého slunce je prvním dílem plánované trilogie Archivy tajné války. Z tématu jsem nadšený. Přeskakování z jedné oblasti do druhé mi nevadilo. Trochu nezvládnutá mi připadala mentalita některých postav, zvláště těch německých. Co se ale, dle mě, moc nepovedlo, bylo to cestování mezi světy. Myslím si, že ho bylo příliš a také jeho moc důkladný popis byl hodně na škodu. Někdy je lepší jen naznačit. Tenhle prvek z tohoto vyprávění dělal spíše fantasy pro děti. Knihu ale nezatracuji, to lepší převládalo a doufám, že se dočkáme dalších dvou dílů.
Moc jsem se bavil ... a zapomenuté postavy jako Jan Otčenášek, nadaný konstruktér... no co chtít víc. Je to jistě oddechovka, ale fakt dobře napsaná.
Okultní nácky já rád. Ať už si vybudovali u finů základnu na Měsíci, nebo u Součka kdesi v Grónsku, popřípadě si v hlavách pseudovědců stavěli vesmírné plavidlo Haunebu. A tahle knížka jede přesně na téhle vlně, takže se okamžitě v mé čtenářské mysli zaháčkovala. Děj zklamáním nebyl, rozhodně mne potěšila propletenost s Lovecraftovským mythosem. Ovšem musím se přidat s kritikou společně s komentářem níže: vůbec mi nevyhovoval styl extrémně krátkých kapitol, do kterých jsem se sotva začetl, a už jsme zase skočili jinam. Působilo to na mne rušivě a epizodicky - takže přes zajímavé téma a historické návaznosti (potěšila zejména letecká technika) nemůžu dát více než 70%.
No tak to bylo zajímavé, autoři popustili uzdu své fantazie a pěkně si s knihou vyhráli, musím dát za pravdu Malarkeyovi že je dobré o tom něco už vědět, já měl období kdy jsem se o tato témata docela intenzivně zajímal a proto mi obsah Úsvitu černého slunce nedělal problémy, doporučuji si ale nejdříve přečíst například Jitro kouzelníků od Jacques Bergiera a Louise Pauwelse aby se čtenáři lépe orientovali o čem ty Archivy tajné války vlastně jsou.
Pamatuji jak jsme hltali reportáž Stanislava Motla o podivném strážci brány v Jihlavském podzemí, tak jsem zvědavý jestli to autoři zakomponují do pokračování série.
Po přečtení jsem hodně přemýšlel, jestli zde knihu ohodnotit slabšími čtyřmi hvězdami nebo silnějšími třemi hvězdami. Je to takové na hraně a já dlouho nevěděl, k čemu bych se přiklonil. Nakonec ale vyhrála historická přesnost obou autorů, kteří si s tou alternativní historií okultisticky neskutečně vyhráli (a je dobré o té historii alespoň něco málo vědět, jinak budete v čudu jak Baťa s dřevákama). Jen škoda, že kniha nemá kloudného hrdinu, ke kterému bych jako divák přilnul a celé je to psané spíš formou kroniky, než výpravného románu. Krátké kapitoly, kde se každá každou chvíli odehrává na jiné straně zeměkoule je vzorným příkladem ne úplně pro diváka přizpůsobivého díla. I tak ale neskutečně zajímavý a hodně promáklý kousek. Jsem zvědavý na další díly.
Oddechové čtení.
Cílené na fandy období druhé světové války a díla H. P. Lovecrafta, kterým jistě udělá velkou radost.
Nejedná se o ucelený román, ale o kratičké kapitoly (ač spojené jednotlivými postavami), popisující události mající velký vliv na neviděný vývoj událostí v začátku druhé světové války.
Celý příběh se točí kolem pokusu společnosti Thule navázat pomocí mezidimenzionální brány kontakt s obyvateli Hyperboreje a s jejich pomocí vyvinout ultimátní zbraň, která by Adolfu Hitlerovi pomohla vyhrát válku, která byla v roce 1938 takříkajíc na spadnutí. A to je zatím jediný fantastikou vonící prvek, který se v prvním dílu chystané trilogie objevil. Ale je to prvek originální a zajímavý. Cestování mezi světy totiž zamíchá nejen geopolitickými kostkami, ale také osudy všech aktérů téhle skryté války. Těch je opravdu hodně, a to na obou stranách barikády.
Samozřejmě tu máme několik postav, které posouvají příběh kupředu (především Lomax a Očenášek), ale kniha postrádá hrdinu, se kterým by se člověk mohl ztotožnit a přilnout k němu. Ne že by to vyloženě vadilo. Pokud čtenář přistoupí na styl vyprávění, které takřka s každou kapitolou přeskakuje mezi hlavními aktéry téhle války tajných služeb, nebude s tím mít problém.
Pokud znalosti čtenáře o druhé světové válce neskončily učivem na druhém stupni základní školy, užije si tuhle lekci z alternativní historie o dost víc. Odměnou mu pak bude originální pojetí polit-fiction a úžas nad tím, jak pěkně dokázali autoři celý příběh ukočírovat. Ono totiž cestování mezi světy může leckomu zamotat hlavu.