Areston
Josef Pecinovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290163/bmid_areston-irZ-290163.jpg
4
110
110
Jednou za osm let se k Zemi přiblíží Areston – podivuhodné umělé těleso o průměru jednoho kilometru s podmínkami vhodnými pro život člověka. Ovšem objekt se nestal předmětem vědeckého bádání, ani výzvou dobrodruhům. Stal se nejtvrdším vězením sluneční soustavy. Nyní zde vládnou drsné zákony silnějšího. Otrokářství, násilí a znevážení jakékoliv lidskosti. To vše je zde na denním pořádku. Ovšem Terstegen, který si zde vysloužil pobyt za protivení se mocným, se se stávajícím řádem nehodlá smířit. Ví, že má jen dvě možnosti – shrbit se a uradit vše, čemu kdy věřil, nebo vyzvat osud, stát se pánem Arestonu a odhalit všechna jeho tajemství... Nejnovější román klasika české sci-fi je strhujícím příběhem vzestupu a pádu nezdolného lidského ducha bez ohledu na okolí!... celý text
Přidat komentář
Umělý asteroid, sestrojený neznámo kým, se každých osm let přiblíží Zemi, a to je ta pravá chvíle pro přesun všech podezřelých živlů, s nimiž se lidské společenství chce rozloučit: zlodějů, násilníků, vrahů, ale i těch, kteří jsou jakýmkoli způsobem nepohodlní vládnoucí oligarchii, do tohoto nejtvrdšího a nejdokonalejšího vězení. Nezávislý žurnalista Ian Terstegen je jedním z těch, kdo se znelíbil mocným a je odsouzen do pekla Arestonu. Josef Pecinovský vytvořil svět, v němž přežijí jen ti nejsilnější a nejodhodlanější. Tady jsou ty nejodpornější lidské vlastnosti a instinkty vyjeveny v celé své nahotě a podrobeny zevrubnému zkoumání. Žádná pravidla neexistují, a pokud jste doufali v nějaké záchranné lano, nedočkáte se ho. Na druhou stranu, autor obrousil této drsné vizi absolutního zmaru hrany natolik, že v konečném důsledku se vám tepová frekvence zvýší jen lehce, o nějakém kolapsovém stavu pak nemůže být ani řeč. Brutalita a ohavnost má v Arestonu, ať už chceme nebo nechceme, lidskou tvář a depresí z uzavřeného prostoru rozhodně trpět nebudete.
Můj první Pecinovský a zaručeně poslední. Nechápu, jak tomuhle můžou vycházet další a další díly. Je to hodné tak maximálně rodokapsu. Se sci-fi to nemá prakticky nic společného. Sledujete bloumání hlavního hrdiny po vězeňském asteroidu. To, že je to asteroid, je úplně jedno. To se vůbec neřeší. Kdyby se to odehrávalo ve středověku, vypadalo by to stejně. Nezvládl jsem to dočíst. O ničem. Jako většina TV seriálů. Něco se tam děje jen proto, aby se něco dělo.
Poté, co jsem od autora přečetl Plástev a první díl mě nadchul, hned jsem si objednal celou sérii Areston včetně Stavitelé Arestonu. No a pak jsem opustil druhý díl Plástve a byl jsem trochu skeptický k přicházejícímu Arestonu, no ale což, jednou jsem si to koupil, tak jsem se do něj pustil...
A světe div se, já to přečetl za týden, všechny 4 knihy. Ruku na srdce, asi to bude i tím, že jsem v době čtení byl upoután na lůžko po operaci nohy, ale je fakt, že po dlouhé době zas kniha, kde jsem byl schopný za den dát okolo 150 stránek.
Budu hodnotit celou sérii, všechny díly jsou si podobné. Seznámení se světem je příjemné, nezvyklé věci v popisu fungování a hrdina je sympatický, proč ne, první díl uplynul jako voda. Druhý díl je na tom podobně, už je to trošku čitelné, hrdina se pohybuje na sinusoidě ale jo, tempo dobré. Dostávám se k trojce a je pravda, že tady už je to hooodně podobné, čtenáře už toho moc nepřekvapí, ale drží ho u knihy touha dozvědět se, jak to celé dopadne. Od jedničky ke trojce to mírně klesá, ale pořád na českou sci-fi dobrý počin.
Doplňující kniha Stavitelé Arestonu už je trošku vata, je to sice z jiného prostředí, čtenář by měl být natěšen z toho, že se konečně odhalí tajemství, ale mluvení hlavního hrdiny je místy únavné, popisují se mnohdy věci, které jsme slyšeli v třech předchozích dílech. Pozitivum je jasné podobenství uprchlické krize v současné Evropě. Ale dal jsem to.
Celkově sérii doporučuji, podle mě pěkných 80%
V knihovně mám hned několik titulů z nakladatelství Epocha. A to dlouho!
Přesto, Areston je vůbec první knihou, kterou můžu označit jako přečtenou.
Mám velkou radost, že pro mě kniha byla tak milým překvapením.
Nejsem sice největším fanouškem sci-fi, ale přesný opak můžu tvrdit o thrillerech!
Příběh se odehrává v moderní budoucnosti, kde se Areston, umělé těleso ve vesmíru, využívá jako místo pro vězně. Přesto, fungování v arestonské společnosti se modernosti naprosto vymyká. Toto spojení moderního s historickým fungováním světa považuji za velmi originální.
S hlavním hrdinou máme možnost Areston pořádně prozkoumat, pochopit pravidla a jakýsi společenský žebříček. V knize je nemálo postav, takže je poměrně jednoduché se v nich ztratit. Ocenila bych i nějaký jejich výčet.
Příběh je plný akce, ani chvíli jsem se nenudila. Vše, co se v knize odehrává je drsné a nepřikrášlené, což zvýrazňovalo, v jaké společnosti se nacházíme.
Ačkoli v knize nenajdeme sáhodlouhé popisy prostředí, je možné si svět dokonale představit.
Kniha se četla moc dobře, jen kapitoly byly na můj vkus delší. Hodně se mi líbily i zmínky a úryvky z jiných děl.
Konec je otevřený dalšímu pokračování, na které se moc těším!
Tohle je za mě velmi úspěšné vybočení z komfortní zóny.
První setkání s Pecinovským a velká spokojenost s prvním dílem série Areston, tj. planetka, kam se odkládají trestanci ze Země.
Tak to jsem nečekal jak může klesnout lidský tvor který je ponižován nadřazenými.
Zajímavé sci-fi plné záhad a napětí. Čte se velmi dobře, hlavní hrdina sympaťák, který se nebojí postavit problémům čelem. Jsem zvědavá, co nebo kdo Areston postavil a jestli se Sršeň stane vládcem tohoto vězení....
Jednou za osm let se nad planetou, jejíž jméno je zapovězeno, objeví Areston - kulovitý svět, který se stal vězením pro všechny odsouzené.
Kniha jako taková je velmi poutavá, velmi příjemně se čte a pořád se tam vlastně něco děje. A to i přesto, že po přečtení je možné celý obsah shrnout pár větami a přitom nic zásadního neopomenout. A to v dobrém mnoho vypovídá o knize. Napínavý příběh, který se čte bez tendencí čtenáře predikovat, co by se mohlo stát dál, jak by to mohlo pokračovat. Za četbu jsem se nesetkala ani s jedním běžným knižním klišé.
Josef Pecinovský mě už u Plástve jedu přesvědčil o tom, že se mu v hlavě skrývají skvělé nápady na sci-fi romány. Ne jinak je tomu i u knihy Areston. Na knize je zajímavá čtivost, a to i přesto, že příběh autor vypráví v poměrně zrychleném módu. V textu jednou ubíhají minuty, podruhé měsíce a já přitom pořád mám pocit, že čtu něco naprosto unikátního. Autor si zde dal solidní práci s tím vykreslit svět vesmírného vězení. Nejenom, že velice přehledně popisuje, jak to v Arestonu funguje, ale on navíc do něj vsází postavu Terstegena, která dělá vše pro to, aby mu v Arestonu jednou jeho budoucí přívrženci vytesali památník. Zajímavý kousek, který jsem slupnul za dva dny. Na další díly se hodně těším.
Kniha byla skvělá a dobře se četla, jen mě vadilo občasné skákání od jednoho k druhému, občas týdny běžely jako roky apod. Závěr mě nenadchnul vůbec, ale nejspíš je to vábnička na pokračování.
Super nápad!
Pěkná knížka, skvěle vymyšlené postavy, skvěle se mi představoval celý svět v knize. Líbil se mi jak koncept, tak zpracování. Areston měl výborně vymyšlený systém a všechno do sebe zapadalo.
Doporučuji.
Areston mě celkem překvapil a musím říct,že si ráda přečtu další díly.Schvalně,co nás bude čekat
Kdyby nebylo toho divného konce, tak dám 5 hvězdiček. Příběh je velmi originální, žádná vykrádačka nebo něco podle šablony. Rozhodně doporučuju!
Moje první kniha od Josefa Pecinovského.
Planetu, která se jednou za osm let přiblíží k Zemi a je využívaná jako vězení, považuji za velice originální nápad. Už se těším na druhý díl.
Překvapivě skvělý nápad, který nebyl úplně dotažen a knížka obsahuje poměrně dost nelogičností.
Jenže tu planetu si zamilujete, protože je to parádně nechutný unikát, ze kterého se snad ani nechcete dostat zpátky na podlahu (rozuměj planetu Zemi).
Z vesmíru se vyloupne tajemná koule a každých osm let použije Zemi za účelem importu/exportu. Lidstvo pro tento pendlující objekt nenašlo lepší využití, než dovnitř při pravidelných zastávkách napěchovat 50.000 nejhorších kriminálníků (a vyzvednout přeživší zbytek po výkonu trestu). Hlavní hrdina je samozřejmě z řad nevinných, nikoliv však neviňátko. Rozkoukává se po uzavřeném světě, do kterého byl ze zlovůle neznámé osoby uvržen, snaží se zorientovat v místních podmínkách a uchovat se ve stavu slučitelném se životem;-).
Atraktivnímu tématu ubírá grády literární styl pana Pecinovského, já se bohužel už poněkolikáté nebyla schopná naladit na jeho vlnu. Vyprávění mě nevtáhlo, věty často přeskakují k detailům pouze rádoby zajímavým a bývají navíc zdůrazněny bulvárními vykřičníky. Občas si pan spisovatel nepohlídal opakování stejných slov krátce po sobě. Ústřední charakter Sršeň mě neoslovil: neustále má sklon věci nedomýšlet, podceňovat situaci, nebrat vážně varování, ptát se blbě nebo pokládat otázky pozdě. Mělo by jít o bystrého člověka, to by z něj ovšem nesměly vypadávat podobné "objevy", jako při požáru listů papyru: "Ale zapomněl jsem na to, že každý oheň kromě tepla a světla produkuje také zplodiny." Osud Sršně je mi zkrátka šumafuk a vedlejší postavy ani nestojí za zmínku.
Ve zdánlivě pečlivě zpracovaných mechanismech příběhu jsou logické ažury, které mohou být teoreticky vysvětleny v dalších dílech. Já se do pokračování pouštět nebudu, nejsem totiž dostatečně fascinována a mohu bez problémů potlačit zvědavost, kým, proč a jak byl "Areston" vytvořen.
Od Pecinovského mám za sebou celou plástevní sérii a ta mě dost bavila. V knohovně jsem tedy sáhl po Arestonu a musím říct, že oproti prvním dílům plástve jde o o značně slabší kousek. Námět by byl skvělý, o tom žádná, ale provedení je už horší. Občas bylo vyprávění zamtené tak, že jsem listoval zpět, abych se ujistil, že mi něco neuniklo. V některých pasážích si šla logika příběhu vyloženě odpočinout. Každopádně sršeň je vcelku sympatický hrdina a tak si přečtu i pokračování.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Házím ti laso, kamaráde |
| 2016 | Areston |
| 1990 | Plástev jedu |
| 2007 |  Vejce s ozvěnou |
| 2009 | Budiž vám Měsíc lehký |
Autor přišel se zajímavým námětem a neotřelým prostředím.
Bezúhonný občan se ocitne v prostředí, kde rozhoduje právo silnějšího, a silnější nemusí být současně ten nejrozumnější. Připraven na vše, Terstegen odhazuje slupku lidskosti, aby mohl v absurdním hodnotovém prostředí Arestonu vystoupal až na vrchol.
Ale jak se říká, pýcha předchází pád, a ač Areston má své dno, dopadnout na něj je přesto téměř nemožné. Míra lidského zoufalství či utrpení není omezena a stále je kam klesnout.
Příběh má spád a tempo v prostředí o němž se mnoho nedozvíte. Autor naznačuje leč mnohé neodhaluje. Zatím jste účastníkem příběhu v prostředí, které prostě je.
Kniha se čte dobře, ale nemohu si pomoci, chyběl mi větší tah na bránu. Hrdinovi na můj vkus všechno tak nějak "vycházelo". Ano, padal na "držku", ale někdy se až moc snadno zvedl a šel dál. Někdy mi prostě chyběla větší míra beznaděje a neschopnosti porazit systém, kterou bych bych od prostředí, ve kterém se příběh odehrává, očekával.
Ale i přes tyto drobné nedostatky mě přečtené navnadilo na další osudy hrdiny. Příběh má potenciál i nadále pobavit a jsem zvědav, jak se to celé bude nadále vyvíjet.