Vládce Arestonu
Josef Pecinovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307632/bmid_vladce-arestonu-WuJ-307632.jpg
4
58
58
Areston přivítal nové poutníky a opět se vydává do hlubin vesmíru. Ovšem mnohé se změnilo – Sršeň a jeho spojenci konečně rozluštili tajemný kód, který by jim měl otevřít přístup do tajemného jádra. S nástupem nových poutníků se ale na palubě Arestonu objevil protivník, který dokázal ovládnout silou i falešným slovem masy a zmocnil se poloviny Arestonu. Zabrání Sršeň tomu, aby se z Arestonu stala neřízená vesmírná střela? Dokáže zabránit kosmické katastrofě? Tady bude muset Sršeň podstoupit nejtěžší boj ze všech!... celý text
Přidat komentář
Vězeňský Areston s novými odsouzenci na palubě vstupuje do dalšího cyklu. Závěrečný díl Pecinovského trilogie proti sobě postaví dvě síly, které budou rozhodovat o bytí a nebytí nejen Arestonu, ale i vlastně i celé lidské civilizace. Teror, strach a fanatismus proti demokratickým snahám o zlepšení životních podmínek. Blíží se finále, a tak důraz už není kladen na parametry cesty samotné, ale na to, komu se podaří proniknout do jádra a uskutečnit své záměry. Dramatickými momenty dějová linka rozhodně neskrblí, a tak jsem projel knihou jako nůž máslem. Na druhou stranu jsem nestačil žasnout nad chováním klíčových postav. Nejen že se v některých okamžicích vydají přesně opačným směrem, než je logické, respektive než jim radí instinkty, ale jejich činy jsou dokonce v rozporu s jejich povahovými charakteristikami. Kotrmelce některých zápletek pak doslova bijí do očí svými samoúčelnými východisky. Vládce Arestonu naštěstí není detektivní román, a tak můžeme být shovívaví a užít si základní premisy pádícího, napínavého vyprávění v celé jeho jednoduché kráse.
Mě se třetí díl líbil, v podstatě si to udrželo stejnou svižnost příběhu jako předchozí knihy. Proběhl tam i naznak vysvětlení, kdo a nebo co Areston vytvořil. Je fakt že děj byl zase nahoru a dolů v tom, jak se Sršeň na Arestonu prosazoval a byl úspěšný, vytvořil si v tomto díle více osobních vazeb Závěr byl trochu useknutý, ale zas je prostor pro fantazii. Takže celková spokojenost....
Po poněkud slabším, potenciálně odpočinkovém druhém dílu, jsem čekala to nejlepší nakonec. Bohužel, přišlo velké zklamání. Jakoby se Sršeň z dosavadního pobytu v Arestonu nepoučil, ale začal se pokoušet o nemožné, na což těžce doplatil. Jeho opakované vzestupy a pády mi už přišly až někdy nudné. Také se mi moc nezamlouvalo odhalení jádra Arestonu, mám pocit, že by příběhu více prospělo, kdyby si autor ponechal nějaká tajemství jádra v záloze. V poslední části knihy se mi děj jevil už hodně chaotický, jakoby to chtěl autor už nějakým způsobem rychle ukončit. A už vůbec nevím, co si mám myslet o úplném závěru knihy, který se rozplynul tak nějak do ztracena. Jo, možná kdyby vzniklo další pokračování místo prequelu (ten už jsem ale nečetla), tak by mé hodnocení bylo příznivější.
Je to opravdu škoda - i v tomto dílu se totiž objevila spousta originálních nápadů, které ale zanikly v místy nepřehledném až chaotickém ději.
Konec série Arestonu. Akce je dost, pořád se něco děje, kniha nemá mrtvá místa, ale... To, jak Sršeň pořád stoupá a padá je na začátku zábavné, uprostřed nudné a nakonec až trapné. Sotva je pár kladných stránek, tak se něco podělá. Pak je to tři stránky dobré a zas se něco podělá. Na dalších pěti stranách se to spraví, aby se okamžitě podělalo něco jiného. Prostě nejde fandit postavě, která vládne, umírá, vládne, je ve vyhnanství, vládne, oslepne atd. pořád dokola. Ale i přes všechny nedostatky to není špatná kniha a zakončení série je vcelku rozumné, byť hodně useknuté.
První díl byl tak úžasný, ale druhý a třetí díl dost na nic. Bylo to nudné, pořád dokola. Jen některé části byly napínavé a vtáhly do děje a těch teda nebylo moc. Konec mě zklamal.
Co vše musí Sršeň objetovat aby odhalil tajemství Arestonu a nastolil v něm pevný řád.
*MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY*
Tato kniha vás prostě nenechá ani chvilku vydechnout vraždy, únosy, krádeže, intriky, jednou je sršeň nahoře a potom zase dole, tentokrát ale dosáhl na to největší dno.
Sršeň je prostě nezničitelný a dostává se do jádra, a tady je kámen úrazu,
Proč Arlin nepřišel pro Sršně když věděl jak bledě na tom je, proč už dávno neřekl Sršni o jádru když to vlastně věděl už od začátku poutě a proč všichni mají takové tajemství ?! to je vlastně to co mě na tom štve nejvíc. Tajemství tajemstvím vlastně vůbec není protože o něm ví všichni ale kvůli tomu že si nevěří a nikomu to neřeknou takže nikdo neví že to nevím a vlastně to ví všichni.
"A zatím si tvůj nejlepší přítel nosí s sebou úžasné tajemství, a ty nevíš, a on zase neví, že ty o tom nevíš"
Naopak bylo zajímavé jak Arlin přistupoval k zvykům na zemi (díky zařízení v jádru).
*ZBYTEK UŽ SPOILERY NEOBSAHUJE*
HODNOCENÍ: Kniha je velmi zajímavá, ale mrzí mě že se stavitelé Arestonu tam jen mihli a nic nebylo pořádně vysvětleno, a vlastně na co Areston doopravdy je, Sršeň se sice domníval že je to otrokářská loď ale může to být pořád cokoliv jiného... nic méně třetí díl hodnotím na 4*, opravdu mě naštval ten konec, byl hodně uspěchaný a dal by se klidně ještě rozvést, hlavně jak blbě to bylo utnuté... opravdu by mě zajímalo co se stane dál..
Celé trilogie Arestonu je úžasná a celý ten nápad je velmi brilantně vymyšlený, Areston dar pro lidstvo špatně pochopený nebo opravdu vězení .. ?
"Zapadl do jezera jako kdyby bylo právě pro něj vytvořeno, a cosi mi v hlavě hlodalo v tom smyslu , zda skutečně dávno někdo tuto jámu nevyhloubil právě za tímto účelem"
Závěr vesmírného dobrodružství opět plný akce, zvratů a mrtvol. Sice se dočkáme konce vyprávění našeho hrdiny Sršně, ovšem opět nedostaneme odpovědi na naše zvědavé otázky ohledně původu Arestonu. Pro zvědavce je připravena další kniha, prequel Stavitelé arestonu, který by vše měl objasnit.
Uzavření celého příběhu není pro mě moc uspokojivé, protože autor moc neosvětlil problematiku samotného Arestonu. Naštěstí už víme, že je pokračování a podle názvu se moje touha po informací ohledně Arestonu naplní. Za mě určitě palec nahoru i když jsem tento díl už nedokázal přečíst najednou jako předešlé dvě knihy. Trápil mě trošku roztahaný děj tam, kde mě to moc nezajímalo. Knize by slušelo o pár stránek méně. Konec knihy mi přišel jakoby se autor touto sérií, už nechtěl moc patlat, podle toho závěr taky vypadá.
Maximalni spokojenost, cetla jsem jednim dechem. Na to, ze je autor Cech, klobouk dolu, jsem rada, ze mame tak vyborne autory sci-fi. Diky za super zazitek.
Je to nedotažené a překombinované postavami...opět. A čím více čtu jeho knihy, tím typičtější mi tento rys připadá. Přitom jeho nápady mají TAKOVÝ potenciál!
To se nedělá - první a druhý díl naznačí mimozemský původ Arestonu, ve třetím se zdaří skoro vše, ale nakonec z toho není nic. Bude ještě další díl? Je to něco jako série s Kortyzgarem. Bez posledního dílu je to takové neuzavřené. Čte se to dobře, ale ten závěr...
Tak zatím, co jsem v druhé knize nazvané Útěk z Arestonu, chválil pana Pecinovského, že dokáže klidně přeskočit jeden celý rok života Sršně v Arestonu a nenudí své čtenáře ročním výčtem událostí, tady to hodně přehnal. Ne jen, že přeskočí klidně několik let, ale přeskakuje i časové osy a to už na mě bylo celkem dost. Například, když se sejde skupina Pontistů na 72. patře, řekne Sršeň, že by potřeboval toho a toho a když přetočím list, už tam ta dotyčná osoba je, jako by se nic nedělo – byl jsem z toho zmaten. Vrátil jsem se na předchozí stranu, vše jsem si přečetl znovu a naivně jsem si myslel, že jsem omylem líznul dvě stránky – ne, není tomu tak. Prostě tu někde zmizel čas a milý čtenáři, vyrovnej se s tím. Bohužel takových „skoků“ je tam hodně. Nejhorší je poslední třetina knihy (příběhu), to je tak zmatené, až jsem se ztrácel v ději a chvilkama mě to dokonce ani nebavilo. Jako by se pan spisovatel snažil vše honem a rychle ukončit – zmatek nad zmatky.
Tím se pro mě tento třetí příběh stává nejhorším v trilogii.
Ale zatím jsem pořád tady – a se mnou dalších asi sedmdesát tisíc obětí neuvěřitelné zvůle, v duté kouli plné tragických osudů, přesycené smrti, kypící zlem a zmarem.
Při čtení tohoto příběhu jsem došel k závěru, že to vše tak trochu znám. A není se co divit. Když jsem zapátral v minulosti, došlo mi, že tu tak trochu zavání příběhy, jako je Juta (slepota), kterou kdysi pan Pecinovský napsal, tak trochu jsou tu k službám Hvězdné války (Hvězda smrti), našel jsem tu i Hluboký vesmír 9 (kosmická loď letící do neznáma), Daredevil (opět slepota a hůl), dokonce i Heechee (poznávání cizích lodí) a určitě bych našel i další. Tohle všechno by mi tak moc nevadilo, kdyby byl příběh tak dobrý, jako jím byla druhá kniha a nemusel bych se zamýšlet nad tím, odkud to znám.
Malá ochutnávka:
Komu mám vlastně teď věřit? Nikomu? Vždyť já už teď vlastně nevěřím ani sám sobě.....
Omlouvám se všem bohům Arestonu i jejich známým a i když jsem si opět vše promítl před očima, nemůžu nic jiného než dát pouhé dvě hvězdy.
CITÁT - …..a stejně bys neprošel. Jeden prsten nestačí.
Tak nám to vrcholí a já jedu na parádokosmojízdě. Výbroný kus, stejně jako předchozí díly. Poctivá česká scífka, jaký mám ráda.
Štítky knihy
vesmír otroctví vězení, věznice české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Areston |
| 1999 | Házím ti laso, kamaráde |
| 1990 | Plástev jedu |
| 2007 |  Vejce s ozvěnou |
| 2009 | Budiž vám Měsíc lehký |
Asi nejslabší díl z celé série.
Autor jede ve stejných notách. Sršeň stoupá a padá. Pořád dokola, až to začíná být krapet nudné. Ta jeho snaha být neustále Mirek Dušín v baště Bratrstva Kočičí pracky byla někdy až přes čáru a prostě nemohla jít dohromady s prostředím, které autor vytvořil.
Stejně tak řešení některých situací bylo krkolomné a proti všem zákonům logiky.
Ale přesto jsem si sérii oblíbil. Zajímavý námět, prostředí, jehož část tajemství si autor nechal pro sebe, aby mohl více pracovat důvtip čtenářův. Což kvituji a autorovi děkuji.
Bohužel celkový dojem kazí závěr, který mi přišel sešitý horkou jehlou s cílem vše rychle ukončit. Škoda, závěr by si to zasloužilo důstojnější.