Argonautika
Apollonius Rhodský
Apollóniova Argonautika se v mnoha ohledech liší od řecké epiky reprezentované Homérem, ačkoliv z ní autor bezpochyby vycházel. Argonautika je mnohem kratší. Její čtyři knihy obsahují méně než 6 000 řádků, zatímco Illias jich obsahuje více než 15 000. V tomto ohledu byl možná Apollónios ovlivněn Kallimachovou stručností, nebo Aristotelovým požadavkem na kratší díla, která je možno vyslechnout během jednoho sezení, čemuž Argonautika vyhovuje. Dílo se od starých eposů liší též v postavě Iásóna, který je slabší a lidštější, než postavy ve starých eposech. Také etika postav se více blíží lokálním normám helénistické reality, což platí i o mnoha dalších obsažených tématech oblíbených v helénistickém básnictví. Apollónios si také vybral méně šokující verzi mýtu, když například Médeia pouze přihlíží Apsyrtovu zavraždění, namísto aby jej zabila sama. Bohové jsou relativně odtažití a do děje většinou nezasahují. To odpovídá helénistickému trendu racionalizace alegorizace náboženství. Témata lásky mezi mužem a ženou (Iásón) jsou zpracována do větší hloubky, než homosexuální vztahy (Hyla a Hérakla), což odpovídá dalšímu z trendů helénistické literatury. Mnozí kritici hodnotí téma lásky mezi Iásónem a Médeiou ve třetí knize jako nejlépe napsanou a pozoruhodnou část eposu. Názory na velikost tohoto díla se liší. Zatímco Longinus a Quintilianus je hodnotí jako průměrné, mnozí jiní římští básníci, kteří se nechali Apollóniovým dílem ovlivnit, je hodnotí podstatně výše.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1924 , Česká akademie věd a uměníOriginální název:
Ἀργοναυτικά
více info...
Přidat komentář
Vrcholné diela helénskeho spisovateľa Apolónia (295/290 – 245 pnl.), je už na prvý pohľad dielo odlišné od Homérovských eposov. V prvom rade je dielo založené na starších príbehoch o Jásonovi a Argonautoch, avšak samotná forma či zobrazenie je helénske. Ešte z helénskych čias čelil Apolónius za svoje „historizujúce“ dielo kritiku, nám je však dielo záchranou a to z dôvodu, že hoci sám Apolónius čerpal z predošlých diel, tieto sa nám nezachovali a teda Argonautika je najstarším dochovaným dielom s touto tematikou.
Asi nemá zmysel porovnávať kvalitu diela medzi Apolóniom a Homérom. Rozsah veršov (v prípade Argonautiky asi 6.000) verne ukazuje aj pomer kvality tohto diela oproti starším eposom. Čo je zaujímavé, je skutočnosť, že hoci je Argonautika oveľa mladšia zachytáva príbeh, ktorý je z hľadiska periodicity starší a siaha o generáciu pred Trójsku vojnu. Najväčší hrdina z pod Tróje, Achilleus vystupuje v Argonautike ako malé dieťa v ovínadlách, keď jeho otec Péleus jeden so zhruba 55 herojov na palube lodi Argo (podľa ďalších ich bolo až 85)opúšťa rodné Grécko.
Čo však prezrádza samotná Argonautika? Okrem príbehov o Herkulesovi a známych menách z Homérových eposov ako čarodejnica Kirké, spupný kráľ Leomedóntes, príšer Skylly a Charibdy, statného bojovníka Telamón, fajáckeho kráľa Alkión a ďalších je to najmä Jáson a Médea, ktorí sú hlavnými postavami príbehu. Iáson ako mladý kráľovič, ktorý chce po práve obsadiť trón svojich predkov od tyrana Pélea, sa musí kvôli preukázaniu schopnosti vládnuť podujať na herojský čin, priniesť z Kolchydy, Zlaté rúno. Zvolá teda najznámejších hrdinov svojej doby, medzi ktorými nesmú chýbať, Herkules, Orfeus, Telamón, Theseus, Hyllas a ďalší ktorí majú spoločnými silami dopraviť Zlaté rúno, Héliovho baránka, ktorý sa má nachádzať až v ďalej Kolchyde, dnešnom Gruzínsku u kráľa Aiéta, ktorý podmienil vydanie Zlatého rúna nesplniteľnými úlohami ako zoranie Áreovho poľa býkmi nezmernej sily, ktoré naviac šľahajú oheň. Jásovi, ale pomôžu samotný bohovia, ktorí cez bohyňu lásky Afroditu pomknú malého Erosa k zasiahnutiu Médeí, dcéry kráľa Kolchydy k pomoci herojom. Čarodejníčka Médea sa bláznivo zaľúbi a nedbá zradiť otca i vlasť a vďaka kúzlam pomôže skrotiť ohnivých býkov a odporučí spôsob zabitia dračích bojovníkov, ktorí vzišli z orby a sejby dračích zubov do vyoranej ryhy. Médea tiež pomocou kúziel uspí draka (znázorňovaného ako hada), ktorý na stráži zlaté rúno na strome uprostred posvätného hája (raja). Následný útek – cesta (periplus) smerom za západ cez ústie Dunaja, Jadranu, Pádu, Rhónu, Tyrrhenské more, Sicíliu, Fajácké ostrov, Líbyu, Tunis, Krétu až do Iolku (ešte zo staroveku sú zachytené rôzne trasy Pindaros, Hecateus, Herodotos, Timaeus) poznamenávajú rôzne ťažkosti ako vražda Médeinho brata Apsyrta, prenasledovanie divokými kmeňmi, putovanie púštnou Líbyou, návštevou záhrady Hesperidiek či iných fantastických miest. Všetky tieto skutočnosti akoby slúžili na vykreslene tragickosti Jásona a najmä Medeie, ktorá pre svoju lásku zradí všetko, pričom ako nám už neprezradil Apolónios, Jáson ju aj napriek jej, až nepredstaviteľnej pomoci zradí a za ženu si vyberie inú. Mocná čarodejníčka Médea potom z pomsty zabije na oltári ich vlastné deti Fereta a Mermera.
Či je tento mýtus len samochválou cestovateľských aktivít starých Grékov alebo prvou priemyselne-špionážnou výpravou (niektorý bádatelia zamieňajú zlaté rúno s technológiou ryžovania zlata z naplavením za pomoci ovčích koží) nemožno jednoznačne určit. Mimochodom loď Argo-s mala byť údajne prvou skutočnou loďou-korábom, nakoľko sa dnes nepredpokladá že v neskorej dobe bronzovej by bola loď schopná zvládnuť také vzdialenosti.
Možno je Argonautika príbehom varujúcim pred nástrahami lásky, zradou vlasti či rodiny. Príbeh je podnetný a provokatívny i dnes. Gréckym mýtom zachytený archetyp – Medea, teda vzor exotickej, tajomnej, čarovnej a zničujúcej, zaľúbenej milenky je predobrazom Kleopatry či Mata Hari, a preto je tento príbeh fascinujúci a to aj vďaka Apolóniovi a jeho stvárneniu.
Zajímavé, že v popkultuře tak často omílaný příběh, je tak málo čtený a známý ve své "původní" podobě (helenistická verze není úplně nejstarší). Argonautika v mnoha ohledech převyšuje i známější Odysseu a zdá se být mnohem modernějším příběhem... O kolik zajímavější je neuchopitelná proradná osobnost Iasonova, než trochu zploštělá postava Odysseova!
Pokud si potrpíte na antickou literaturu, tak by vás Argonautika rozhodne neměla minout... Doporučuji vydání z roku 2013, která je doplněna o velmi povedené ilustrace...
Výprava za zlatým rounem patří k nejklasičtějším příběhům starověkého Řecka a právě Apolloniova Argonautika je nejstarší dochovanou verzí tohoto eposu. I přes své stáří je to napsané velice čtivě a pokud se neorientujete v postavách a místech, je titul doplněn obsáhlým rejstříkem. Úsměvné je, že spolu s Homérovou Illiadou je to také jedno z nejstarších děl, kde můžeme dohledat "umělou inteligenci" (pochopitelně vytvořenou božským kovářem Héfaistem). V porovnání s pak již zmíněným Homérem je to rozhodně zábavnější.