Aristokrat
Penelope Ward
To on ode mě utekl. Každá holka tohle nejednou zažila, ne? Byl to okouzlující britský aristokrat, který mi jednoho léta převrátil svět naruby. Od chvíle, kdy jsem Lea poprvé spatřila dalekohledem, mě uchvátil. Ani v duchu mě nenapadlo, že na pozemku na druhé straně zálivu najdu muže, který se sprchuje v rouše Adamově. Pak jsem si všimla, že jeho spolubydlící zase pozoruje dalekohledem mě a baví se tím, jak Lea hltám pohledem. Zajímavé seznámení, že? Když jsem pak na ně nevyhnutelně narazila, ukázalo se, že ti pohlední Britové si ten dům v mém přímořském městečku pronajímají jen na léto. S Leem jsme si okamžitě padli do oka, i když jsme byli – technicky vzato – protiklady. Naučila jsem ho, jak na pláži najít a vykopat škeble, zatímco on mi dokázal, že ne všichni bohatí a mocní chlapi jsou domýšliví. Přestože jsem věděla, že se ke mně naprosto nehodí, nemohla jsem se od něj odtrhnout. Bylo to divokých a bláznivých pár týdnů. A než jsem se nadála, zamilovali jsme se do sebe. Oba jsme měli jediné přání: strávit spolu víc času. Ale Leo měl doma povinnosti. Do jeho rodiny a života bych nikdy nezapadla. Navíc jsem studovala práva a nechtěla jsem se školy vzdát. Takže jsme se rozhodli to ukončit a už se nikdy neohlížet zpět. V myšlenkách jsem na něj ale nikdy nezapomněla a měla pocit, že jsem nechala odejít spřízněnou duši. Navenek jsem se přesvědčovala, že náš příběh skončil. Až do doby, kdy mi o pět let později poslal dopis, který mnou otřásl až do morku kostí. Myslela jsem si, že mi to první léto obrátil svět vzhůru nohama… No, to jsem ještě netušila, co se bude dít dál!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
The Aristocrat, 2021
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2019 | Nesnáším tě |
2019 | Rebelský dědic |
2019 | Rebelské srdce |
2020 | Drzý bastard |
2020 | Hříšné dopisy |
'V životě jsou chvíle, kdy se prostě rozhodneme skočit do ohně, i když víme, že se spálíme.'
Pravá oddychovka, vrele doporučujem :)
„Bavil ses dobře s… Jak že se jmenovala?“
„María.“
„Přesně tak.“
„S Maríou… a Maríou jsem se bavil skvěle.“
„Byly tam dvě Maríe?“
Svraštil obočí. „Ještě její kamarádka.“
„Obě se jmenují María?“
„Jasně, polovina Portugalek se zřejmě jmenuje María. S oběma jsem se bavil stejně dobře.“
Málem mi vypadly oči z důlků. „Počkej, ty ses taky zapletl s její kamarádkou?“
„Všichni jsme si spolu hráli.“ „Ježíšikriste.“
„Radši Ave María.“ Mrkl na mě.
Zakoulel jsem očima.