Arktickou prérií
Ernest Thompson Seton
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279040/arktickou-prerii-F81-279040.jpg
4
12
12
Arktickou prérií je Setonův jediný životopis, kterému dal podtitul: 3200 kilometrů na kánoi za stády sobů. Vypráví v něm o své půlroční plavbě po řekách a jezerech v severovýchodní Kanadě. Proč se vydal až do arktické oblasti, o tom říká: "Který mladá Američan by ochotně nedal rok svého života za to, aby se mohl vrátit od desítky let zpátky a prožít aspoň jeden rok v romantických, zašlých dobách Divokého západu! Já bych byl rád zaplatil v mládí desaternásobek za možnost podívat se do minulosti. A teprve, když jsem dospěl do půlky života, uvědomil jsem si, že ten zázrak je možný i dnes a za mnohem menší cenu. Protože necivilizovaný indián se dosud toulá v krajích, kde se vůbec nic nezměnilo, kdy rostou nedotčené hluboké hvozdy a do nedohledna se táhne prérie. Jen musíme ty kraje hledat na dalekém severozápadě, nikoli na západě. A místo u Missouri a Mississippi u řek Peace a Mackenzie, těch nádherných veletoků, jejichž bouřlivé vody se valí tisíce mil na sevet k mličenlivému arktickému moři. To byla myšlenka, která mě vyprovokovala k šetiměsíční plavbě na kánoi. Našel jsem to, co jsem hledal, a navíc získlad spoustu jiných, cennějších poznatků, které jsem ani neočekával."... celý text
Přidat komentář
V knize jsou dokonalé popisy Setonova cestovatelského dobrodružství. Co knize ovšem trošičku ubírá na čtivosti...
Médě známé dílo mého oblíbeného autora. Jedná se v podstatě o cestopis, který Setton napsal na základě své přírodovědné expedice po řekách Kanady. Pro milovnníky divočiny vynikající dílo.
Nádherná kniha plná dobrodružství, až se čtenář diví, jestli nejsou pouze smyšlené. Doporučuji všem milovníkům divoké přírody a cestování, ale také všem příznivcům Woodcraftu.
Arktická prérie se mi docela líbila, ale čekala jsem trochu něco jiného. I když působí jako něco krátkého, co máte za chvíli přečtené, tak je v ní zhuštěno milion informací (cestopis, nečekané) nejen přírodovědných. Víc mě bavily příhody jako např. Preble a lasička.
Dva divoši nastavili laťku moc vysoko. Ale byly tu hezké obrázky.
Autorovy další knížky
| 1973 |  Rolf zálesák |
| 1970 | Kniha lesní moudrosti |
| 1990 | Dva divoši |
| 1974 | Král vlků |
| 1968 | Divoké děti lesů |
Upřímný Seton, skvělá výprava, pětset přespání v přírodě, jak sumíruje na konci knihy, v jednom tahu, to je sen každého milovníka modré oblohy a čerstvého větru ve tváři.
Setonovy povídky jsem si zamiloval, tento cestopis je poněkud jiného ražení, ale Seton je svůj - precizní v pozorování přírody, naivní, ale kritický, vždy a všude dodržující zásady lesní moudrosti; je vidět, že své učení nejen hlásal, ale i ho žil, což je nesmírně důležité pro věrohodnost jeho myšlenek.
V knize je mnoho báječných postřehů, srdce zálesáka plesá a zároveň pláče, že takovou přírodu, v takové kondici, jak ji zachytil Seton, těžko najde, ale láska a úcta ke stvoření je stejná dnes i před více než sto lety .
Díky ETS a díky Pavle H., že jsi mne přivedl k dílu tohoto srdcaře.