Arlington Park
Rachel Cusk
Hořce komický román přední současné anglické prozaičky je kronikou jednoho deštivého všedního dne v životě pětice mladých, dobře situovaných matek žijících s rodinami ve vilové čtvrti na okraji Londýna. Juliet, frustrovaná nadvládou mužů v rodinném životě, Amanda, zahánějící domácími pracemi trýznivé myšlenky na smrt, Solly, zaskočená spontánní ženskostí své italské podnájemnice, Maisie, deprimovaná brutalitou moderního světa, i Catherine, snažící se vyrovnat s nároky vyšší střední vrstvy, do níž se přivdala, jsou pevnou součástí svých rodin a světa, který obývají, nedokážou však nevnímat jeho vnitřní vyprázdněnost a podvědomě touží uchovat si alespoň část své někdejší nezávislosti. Manželské soužití, starosti o domácnost a děti, nákupy a návštěvy, jež se pro hrdinky stávají povinností, samozřejmostí každodenního života a svérázným bojištěm obou pohlaví, dokáže Cusková mistrně vylíčit s humorem, ale i nelítostnou věcností.... celý text
Přidat komentář
Zaráží mě 42%. Tu knihu shledávám hodně dobře napsanou. V dnešní době, kdy je literatura mnohem akčnější, aby se čtenář nenudil, protože doba je taková, že se začínáme nudit velmi brzy, je kniha, kde je tolik prostoru věnováno myšlenkám a pocitům, aniž by se to zvrhlo s kupu sentimentálních klišé, vzácnost. Rachel Cusk má záviděníhodný talent vystihnout nesnesitelnou lehkost každodenního bytí, ale evidentně ne každý to ocení.
Tato kniha není pro každého, ma svůj styl...... Já ji dočetla jen na sílu, ale neodsuzuji, protože 100lidi,100chuti
Musím říct, že knížka mě příliš nenadchla...bez jakékoliv pointy či příběhu...neříkám, že všechny úvahy (názory) byly špatné, ale celkově kniha člověku určitě moc nedá...
I když - je to relativní. Ne všichni takový román odsoudí.
Je to knížka, na kterou si musí každý vytvořit názor sám..:)
Hořce komický pribeh? Hořké bylo zklamání po přečtení knihy, komedii jsem v textu neobjevila. Kniha která nezanechává žádný dojem.
dosť sklamanie, táto kniha sa asi vo výpredaji ocitla právom. absolútna nuda vyplnená nezmyselným vraždením času pri shoppingu, pseudofilozofovanie žien na materskej, dramatické situácie ako vyšité z príručiek pre pubescentky... zúfalá nuda.
Nuda. Nuda. Nuda. Kdybych nektere pasaze preskakovala, tak by se vubec nic nestalo.
Sahodlouhe popisy, minimum dialogu, pribeh uplne o nicem. Autorka se musela asi hodne nudit kdyz dokazala tohle vyplodit.
Ani jedna postava me nezaujala, kazda se akorat hrabala ve svem nitru aniz by to melo nejaky smysl.
Pro mě nudná kniha. Přitom má být údajně oceněná..nedokážu si představit, že by tohle mohl číst jakýkoli chlap. Já to vydržela na stránku sto a dál to vzdala. Myslím, že to tohle mohou ocenit pouze ženy, které vedou podobný život a mají potřebu se v něm babrat. Chybí příběh, pointa, je to jen jednotvárný popis města a myšlenek pěti žen, které ubíjí všednodennost. Přirovnala bych to k sitcomu, kde by to možná mohlo být občas i zahráno komicky, ovšem smích by musel být přidaný. Chudák autorka, jestli takhle vidí život...asi se z toho potřebovala vypsat.
Naprostá tragédie. Absolutně nechápu, proč chce někdo něco takového psát. Připadá mi to, že se zoufalá matka nespokojená ve vlastním manželství potřebovala vypsat z depresí a splínu. Navíc ta nálepka "román". Vážně je tohle román? Mě to přijde jako snůška depresivních úvah...
Hořký ano, komický ne. Není to žádné ženské tlachání, ale hluboká vnitřní soukromá zpověď několika žen. Úvahy nad mateřstvím i způsobem života. Hledání viníků vlastní nespokojenosti.
Jsou skutečně oběťmi? Oběťmi koho, čeho? Každá našla viníka, ale já to vidím trochu jinak.
Je třeba začít u sebe. Svět není spravedlivý, ale žít lépe v rámci té nespravedlnosti se přece vždycky dá. Jen nebýt tak sebestředná a spoutaná konvencemi i vlastní historií.
Hodně úvah a nahlížení do myšlení žen, vdaných a matek dětí. Místy jsem s některými soucítila, ale většinou mi připadaly přehnaně frustrované a sobecké, zvlášť ve vztahu k dětem. Osudy některých mohly být víc rozvedené. Kapitoly nejsou pojmenované, což by mohly být podle toho, které ženě je ta která věnována. Chybí mi tam nějaký příběh, jsou to jen takové náznaky a pocity. Některé kapitoly jsou celkem o ničem a bylo to dost ponuré čtení. Ale je tam patrné odsouzení konzumního života a povrchních vztahů, to je plus.
Nevím, pro mě tento styl psaní není. Škoda, že se víc nevěnovali Julietě, protože pro mě byla nejvíc tajemná.
Popis obyčejného dne paniček z hogofogo čtvrti někde u Londýna bez zřejmého příběhu nebo zápletky. Nic nového se vůbec dozvědět nedá, jen ukázky z nezajímavých konverzací, duševních pochodů, líčení, oblékání, nakupování, těhotenství a porodů a to vše bez vtipu a smyslu. Snad tam někdo může najít nějakou tu duchaplnost a těm přeji hodně trpělivosti a tolerance.