Arménská genocida - Příčiny, průběh a osobní svědectví událostí z let 1915-1922
Marek Jandák
Publikace poutavě a uceleně představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderních světových dějin: likvidaci osmanských Arménů – aghet – mladotureckou diktaturou. Autor systematicky a na základě důkladného studia pramenů rozebírá příčiny aghetu (mj. přítomnost diktatury jedné politické strany, nastupující geopolitický řád národních států a světovou válku rozdmýchávající násilí v bezpříkladném rozsahu), jeho průběh i následky. Skrze dobové dokumenty a výpovědi přeživších i svědků z řad cizinců (misionářů, velvyslanců, představitelů zahraničních institucí…) umožňuje čtenáři lépe se vcítit do událostí, jež v roce 1915 vyvrcholily genocidou Arménů. Autor neopomíjí ani tak složité a zároveň citlivé téma, jakým je vztah politiky a paměti při pokusech uznat genocidu nebo ji naopak popřít. V neposlední řadě kniha představuje také české reflexe arménských událostí v soudobém tisku a v díle humanisty a cestovatele Karla Hansy.... celý text
Přidat komentář
Precizním a vyčerpávajícím způsobem sesbíraná fakta o událostech, které nepatří všeobecně známým. Líbilo se mi jak autor, ačkoli by se kniha dala napsat vysloveně jako protiturecká, udržoval nadhled a krotil emoce čtenářů příklady "dobrých" Turků, kteří se snažili Arménům pomoci. Nemáme tak tendenci odsoudit všechny dohromady. Taky se mi líbilo celé uchopení práce, kdy je rozebírána stránka historická, geografická, politická i psychologická, že na vině nebyla jen samotná zášť, ale celkové geopolitické podmínky. Z hlediska čtivosti se přiznám, že bych radějil kratší knihu, pokud však někdo shání zdroj informací a podrobnosti, doporučuji.
Autorovy knížky
2018 | Arménská genocida - Příčiny, průběh a osobní svědectví událostí z let 1915-1922 |
Objemná publikácia, za ktorou sa nepochybne skrýva osobné nadšenie autora pre túto problematiku. Niektoré kapitoly sa javia trochu "od veci", resp. tvoria pomerne nesúrodý celok (kapitola o článkoch v dobovej českej tlači, životopis Rafaela Lemkina, definícia genocídy, rôzne psychologické rozbory). Bez nich by kniha mala snáď polovičný počet strán. Miernym sklamaním bolo, že popri týchto podružných (a mierne redundantných) pojednaniach vlastne o priebehu samotnej genocídy v prvej časti knihy bolo žalostne MÁLO. Dojem mierne napravila druhá časť, čiže svedectvá zahraničných svedkov. Hoci aj tu sa najskôr zdalo, že viac sa dozvieme o životoch amerických a dánskych misionárov než o samotných hrôzach aghetu.
V prvej časti autor často priznával, že vyjadruje svoje vlastné názory. To by bolo v poriadku v prípade rešpektovaného 60- ročného "obrýleného a otitulovaného" profesora, pričom autor knihy je ročník 1991. Napriek všetkému hodnotím knihu veľmi kladne ako studnicu informácií, ku ktorým by sa čitateľ inak asi nedostal.