Artemis
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365035/bmid_artemis-aGI-365035.jpg
4
1567
1567
Autor celosvětového hitu Marťan se znovu hlásí o pozornost milionů čtenářů: tentokrát sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti – napínavou noir kriminálkou odehrávající se na Měsíci. Jazz Bašarová pracuje jako kurýrka. Občas i nelegálního, čili pochopitelně lépe zaplaceného zboží. Jak jinak přežít v Artemidě, jediném městě na Měsíci, když nejste bohatý turista nebo výstřední milionář? Když si tu poctivě vyděláte sotva na jídlo? Když ani příležitostné pašování nestačí na slušnější bydlení? Všechno se ale změní v okamžiku, kdy Jazz dostane nabídku provést velkou věc. A to za odměnu tak závratnou, že se prostě neodmítá. Jenže tahle zakázka jí brzy přeroste přes hlavu – zaplete se totiž do vysoké hry, v níž jde o ovládnutí Artemidy. A kterou by nemusela přežít…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Artemis, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, bylo to zajímavé. Jen jedna otázka. Nečeká nás někdy v budoucnu to samé?
Myslím si, že život na měsíci není tak vzdálená budoucnost. Lidstvu začíná být Země malá, tak se pomalu začíná porozhlížet po jiných planetách...
Ke knize Artemis jsem se dostala díky knize Marťan, která se mi moc líbila. Nebýt Marťana, Artemis bych nečetla. Na rozdíl od Marťana, z kterého jsem byla naprosto nadšená, se mi tato kniha nějak moc nelíbila. Neměla jsem nějaká velká očekávání - vzhledem ke komentářům, takže ta neveliká očekávání se splnila..
Tak nevím. Těšila jsem se, protože s.f. mám ráda a Marťan se mi líbil. Ale mnohé pasáže mi byly k ničemu, ani bych nepoznala, jestli autor ví, co píše ohledně chemických vzorečků a technických podrobností a nebo si z čtenářů, neznalých jako já, vesele střílí. A hlavní postava mě vysloveně štvala - sic razila moje heslo ,,všechno jde, když se chce", ovšem jinak to byl nepříjemný spratek. Ani mobily nemám ráda, takže mi byly protivné i ty jejich krabky, zkrátka u mne jen za tři.
Čtivé, zábavné. Do doby, než se odhalí hlavní zápletka, která je naivní a hloupá. Po Marťanovi zklamání. Opět hodně technických detailů, které tomu alespoň dávají štávu.
Po Marťanovi působí Artemis jako rychlá četba pro dospívající dívky. Pravda, hrdinka je jiného ražení a děj rychle odsýpá, dokonce nejde o život jednoho člověka, ale o celé měsíční město - přesto tomu něco chybí (dějová sevřenost) a něco přebývá (poněkud neživotně působící Jazz).
Svůj díl má také překladatel, který zásadně používá termín "vybouchnout" místo "vybuchnout" - zřejmě si "výbouch" odvodil od slova "bouchat".
Kdyby nebylo Marťana, nikdy bych Artemis neotevřela - a proto nemůžu nesrovnávat. To, co v něm fungovalo, je tady navíc - zdlouhavé popisné pasáže, technické detaily, líčení prostředí jakoby "na sílu". Naopak marťanovský humor chybí, jasně, Jazz je dobrá hlavní postava (a párkrát jsem se fakt zasmála), ale na víc, než tři hvězdy to nestačí.
... dneska jsem sahla konecne po knize, kterou jsem si koupila loni v rijnu v kauflandu v poletnim vyprodeji asi za 70 korun. Autor napsal kdysi velmi uspesneho Marťana, ktereho prectu posleze. Artemis je mesto na mesici. Hlavni hrdinka je muslimka, ktera v nem zije uz od sesti let. Je neco jako Dobrej Will Hunting, desne nadanej clovek, kterej do dotah jen na poslicka ze stanice Zeme-Mesic. Nejen ze je chytra jako raketovej ingenyr, umi svaret, rozumi oceli a po měsíci se prochazi ve skafandru ladne jako kocka. Jeji bajo život ma vsak nekolik mínusu, je chuda, žije v mistnosti tak male, ze se v ni da jen lezet (nebo provadet veci v leze) a honi ji fesnej polda ( ala Chriss Hemswoth), protože ze země pasuje zakazany komodity. A pak se primichne do takovyho divnyho zlocinu s kyslikem za milion. Hlavni postavu Jess si oblibite. Nejde daleko pro ostrou hlasku, nebo hur pesti. Pribeh si plyne svym vlastnim tempem a proto je jednoduche precist behem nekolika hodin. Záměrně jsem cetla Artemis pred Martanem, ponevadz kdyz tyto dve knihy porovnavate nize, nevychází z toho dobre. Pritom byla uplne skvela. ???? Doporučuju.
Skvělé nactena audiokniha. Technických detailů tak akorát. Nelze srovnávat s Martanem, uz jen diky hlavni postave, kterou je divoka dospivajici teenagerka. Prostředí samozřejmě v budoucnosti mimo planetu a hlavní hrdinka je samozřejmě geniální a ma obrovsky technicky potencial. Ale příjemne se posloucha.
Ne, Marťan to fakt není. A proč by měl být? Andy Weir prostě píše sci-fi a holduje technickým detailům všeho druhu. Kurýrka zachraňuje planetu, přinejmenším své město. A proč ne?. Od Kinga taky nikdo nečeká, že v dalších románech opustí hororový žánr, nebo že zapomene na svou psychoanalytickou erudici a napíše nelogickou frašku na téma jehličnany na Aljašce. Pravda, i já zprvu čekala něco a la Marťan. První osten zklamání bodl hned po přečtení prvních vět, když jsem zjistila, že hlavní hrdina je ona a ne On. Tím ale Weir taky smazal všechna má předchozí očekávání a já se s každou další stránkou s potěšením nořila do jeho sarkastického, ironického a pěkně tak akorát zajímavého dílka, abych se chtěla znovu začíst. Ano, četba je vždy věcí osobního vkusu. Ale tady je vidět, že čtenář často spíše srovnává, než pouze hodnotí. Hvězdné maximum bych taky možná nevystavila, nebýt z mého pohledu tak trochu nefér nízkého hodnocení. TaLu to ostatně už popsala dost přiléhavě. A já si Weirova další díla rozhodně nenechám ujít. Jedno si ale neodpustím. Weir se na můj vkus někdy až moc úporně stylizoval do myšlení a vyjadřování sedmnáctileté holky, což už zas není tak děsná puberta, jak čiší z každé její (jeho) druhé věty.
Artemis mě bavila, audio načteno výborně.
Mělo to takovou Clarkovskou atmosféru. Všechny detaily, které jsou autoři schopni do příběhu rozsypat, v tomhle žánru miluju. Celku to dá šťávu a ze čtenáře není blbec, který si na otázky, "proč a jak" musí odpovídat sám a třeba nesprávně.
Líbilo se mi prostředí základny, hlavní hrdinka byla sympatická a detektivní zápletka mě bavila. Co víc chtít?
Možná o kus delší rozsah a nějaké to zabřednutí do větších detailů života na Měsíci.
Ve srovnání s Marťanem nevidím smysl. Jsou to dvě různé knihy od stejného autora. No a?
Weirův vesmír je plný sympatických všeumělů, mně to neva, srovnávat je nebudu :).
Další knihu si určitě přečtu.
Líbil se mi velmi akční děj a technologické detaily, na kterých bylo založeno mnoho situací. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout. Hlavní hrdinka mi však moc nesedla. Nelíbilo se mi její rádoby "drsňácké" chování a časté narážky na sex. Ani já si neodpustím porovnání s Marťanem, který je podle mě originálnější a vtipnější.
Dvakrát do stejné vody nevstoupíš. Kniha je sice čtivá, ale míra detailu, která byla zábavná u Marťana se zde nevyskytuje, resp. působí velmi uměle. Nedostavuje se ani onen klaustrofobický pocit.
Zcela upřímně je kniha naprosto průměrná.
Příběh podvraťáka, který skočí po "té úplně poslední velké akci", zvorá ji, aby pak musel udělat další, ještě šílenější, tu už byl tolikrát, že to nemá ani smysl počítat. Hlavní hrdina(ka) je opět technologicky zdatná a sype jednu hlášku za druhou... ale problém je, že zatímco Mark Watney (ano, člověk musí srovnávat s Marťanem) dělal chytré věci a jeho vtipy byly... inu, vtipné, Jazz má smůlu v obojím. To první člověk promine (protože o čem by jinak ten thriller byl, že), ale to druhé zamrzí velice, protože ten humor je většinou jen takový pubertální a moc (spíš vůbec) mi nesedl.
Marťan byl dobrý. Tohle není nic moc.
Velice poutavě napsaná knížka, pokaždé když jsem musela knihu odložit jsem byla nešťastná a už se těšila na okamžik kdy si k ní zase budu moct sednout. Zajímavý příběh v neméně zajímavém prostředí podobně jako byl Marťan.
Nesrovnávejme s Marťanem, když se jedná o jiný subžánr. Tohle je sci-fi prakticky jen co do prostředí měsíčního města. Jinak jde o čistokrevný akční thriller s krimi prvky. Autor navíc neupustil od technikálií, byť jich je podstatně méně. Přešel z hrdiny na hrdinku. Ta je možná méně uvěřitelná (časté řešení sexuality a přílišné tlačení na pilu sarkastických rádoby drsňáckých hlášek mi přišlo zbytečné), přesto sympatická. Čte se to dobře, svižně a byť to nad hladinu průměru vyčuhuje jen zlehka, není to vůbec špatné. Já byl spokojen.
Neda sa neporovnavat s Martanom. Lenze... Weir chcel namiesat novy roman podla receptu ktory tak perfektne fungoval minule. Lenze... samozrejme po novom. Budeme vo vesmire, budeme prisne vedecky presny, budeme hnat postavu do krizovych situacii. Ale dame tam tentoraz dievca, bude to ... Prepadak. Weir ja neviem... Mam dojem ze toto napisal skor ako Martana. Alebo vedel co by malo na citatela fungovat, len zapletku mu vymyslala 12 rocna sestra? A s dialogmi mu pomohla 16 rocna sesternica, ktora ma rada YA, a vobec jej nevadia priblble reci a radoby vtipne hlasky. Toto nie, touto cestou nie. Za mna hlboke sklamanie.
PS: citat ako priklad, preco som zvracal a tiekli mi krvave slzy.
"Ráno som sa zobudila nahá v luxusnej, veľmi pohodlnej posteli.
Nie, nik tam so mnou nebol. Prestaňte myslieť na samé prasaciny. Chcela som len okúsiť život, aký budem mať, keď dostanem ten milión géčok."
Ako to opisat a nespoilerovat. Az dojde k samotnemu "zlocinu"a nasledne k uteku, je spravanie a dej tak nelogicky, naivny, ze to proste nedavam. Hard sci-fi je drsna v tom ze neodpusta preslapy. Vsadza na uveritelnost. "Ako som si pribeh vysnil, tak to nejak narvem do kolajnic, ono to nevadi, ja som chcel pisat survival."
Andy Weir absolutne nezvlada vnutorne uveritelnu postavu, nezvlada dej, logicnost, akonahle nad spravanim postavy zacnete premyslat, skoncili ste. Dialogy su na urovni studenta pisuceho prvotinu. Cita sa to lahko, pomerne putave a odsejpa to, lenze proste toto nie je pre mna. Ak v stand alone hlavnej postavy z Martana urobilo dost vynimocny citatelovi blizky zazitok, tu nic z toho nie je. Netvrdim ze to uz ma navzdy pisat pribehy trosecnikov. Len tu mate pocit ze citate knizku z detskeho oddelenia fantastiky.
Dve hviezdy, jedna za par vedeckych zaujimavosti co som sa dozvedel, druha za to, ze to az tak premrhany citatelsky cas nebol.
Artemis
Umně vystavěné město na Měsíci, včetně popisu různých technických řešení a vychytávek. Méně umně vystavěný děj, který je ale nakonec napínavý, takže laskavý čtenář odpustí nějakou tu nedotaženost.
Smířil bych se s tím, že hlavní postavou je sedmnáctiletá superhrdinka. Ale pokus o napodobení mluvy cool puberťačky působí vysloveně rušivě, se vším tím "vy víte jak to myslím". Méně (hlášek, vulgarismů...) by bylo více.