Artemis
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365035/bmid_artemis-aGI-365035.jpg
4
1569
1569
Autor celosvětového hitu Marťan se znovu hlásí o pozornost milionů čtenářů: tentokrát sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti – napínavou noir kriminálkou odehrávající se na Měsíci. Jazz Bašarová pracuje jako kurýrka. Občas i nelegálního, čili pochopitelně lépe zaplaceného zboží. Jak jinak přežít v Artemidě, jediném městě na Měsíci, když nejste bohatý turista nebo výstřední milionář? Když si tu poctivě vyděláte sotva na jídlo? Když ani příležitostné pašování nestačí na slušnější bydlení? Všechno se ale změní v okamžiku, kdy Jazz dostane nabídku provést velkou věc. A to za odměnu tak závratnou, že se prostě neodmítá. Jenže tahle zakázka jí brzy přeroste přes hlavu – zaplete se totiž do vysoké hry, v níž jde o ovládnutí Artemidy. A kterou by nemusela přežít…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Artemis, 2017
více info...
Přidat komentář
Musím říci, že pro mě byla kniha velké zklamání. Přečetl jsem si ji na základě Marťana, který se mi líbil a předpokládal jsem, že obdobné kvality bude i Artemis. Ó, jak jsem se zmýlil. Andy Weir si asi přečetl nějakou knihu od Ondřeje Neffa, která se odehrává na měsíci (např. „Měsíc mého života“) a rozhodl se, že napíše taky něco takového. Pravdu říci, kdybych knihu četl jako anonymní text, tak bych toho Neffa stoprocentně tipoval. Kniha je plná nesmyslných postav, nesmyslných charakterů, nesmyslných technoblábolů, kterým nikdo nerozumí a ani rozumět nemůže. Pořád někde něco uniká, pořád se něco někde sváří a utahují jakési podivné ventily, ze kterých uniká něco, co unikat nemá. Naprosto nepochopitelné je, zda se autor vůbec snažil něco říci. Tedy kromě toho, že na měsíci bude teď už všechno OK, když to má Jazz v hendu.
Jako nejzoufalejší vidím, když spisovatel, který se snaží napsat knihu, tuto píše jako filmový scénář (asi již s předobrazem svého zfilmovaného díla). Hlášky typu: „Jdi zachránit město“ a jim podobné jenom podtrhují bezbřehou zoufalost autorova snažení. Od prvního momentu je jasné, jak to dopadne – hrdinka přežije, všechny zachrání, všechno vyřeší, jenom se čeká, jakou formou to bude. Knihu jsem dočetl až do konce, protože jsem se chtěl přesvědčit, jestli je to opravdu taková blbost, jako se mi to zdálo už v první třetině. A nezklamal jsem se – je. Omluvou mi snad to, že jsem ji četl na dovolené a tak jsem snad nepromarnil příliš mnoho času.
Andy opět nezklamal, autor rozumí o čem píše to je bez debaty a tím dokáže i strhnout své čtenáře. Příběh je plný vtipných situací, ale i dech beroucích okamžiků.
Bylo by dobré, kdyby byla kniha opět filmově zpracovaná. Líbilo se mi jak uchopil myšlenku osídlení měsíce.
Doporučuji a nemůžu se dočkat na další....... :oD
Zajímavý příběh z (blízké?) budoucnosti z exotického prostředí rostoucího měsíčního města, kde platí poněkud odlišné fyzikální, technické a mezilidské zákonitosti. Jsme zkrátka na Měsíci. Na tom je kniha postavená, neboť vlastní příběh tak trochu připomíná pozemských Sedm statečných - záchrana města před nájezdem zlých pistolníků. Naštěstí knihu zachraňují pasáže těch různých technických postupů "jak co na Měsíci zařídit" - to je gró knihy, které baví. V tomto případě mi vadil i závěrečný happy-end, kdyby hlavní hrdinka "položila život" za záchranu Artemiďanů (které málem všechny nejdříve zabila) :-) a stala se první "národní hrdinkou", vypadalo by to mnohem "reálněji" a závěrečné wau by se asi dostavilo. Takto dávám oproti Marťanovi poněkud nižší známku.
Kdybych neporovnávala s Marťanem, asi by mě Artemis bavila víc. Nechybí akce, napětí, věda ani humor prvního dílu. Jenomže, jako zaujatý čtenář musím říci, že Mark je zkrátka sympatičtější a opravdovější než Jazz. Mám sice ráda, když postava dokáže vzbudit i negativní emoce, ale Jazz... tak trochu rádoby drsná puberťačka, tak trochu supermozek, těžko uvěřitelná. Nicméně, knihu jsem přečetla za pár hodin a měsíční město za to rozhodně stálo!
Jako vám někdy nesedne člověk, kterýho vám někdo představí, stejně tak strašně nesympatická mi byla Jazz. I když to byl do velké míry autorův záměr, prostě jsem tu (jak byla ostatně i v knize opakovaně nazývána) “krávu” nemohla snést. SPOILER Kdyby na konci hrdinsky zahynula a celá kniha končila mailem asi 20 stran před koncem, i bych se plácla přes kapsu a dala 4 hvězdy.
Další kniha od autora Marťan, musím přiznat že je zajímavá a skvěle akční a nemohla jsem se od ní odtrhnout, ale co do dokonalosti jeho první kniha vítězí a proto jen 4 hvězdy. Pět získává Marťan.
Podle komentářů jsem si říkala, že když jsem nečetla Marťana, třeba mě to nezklame. Opak je ale pravdou. Hlavní hrdinka mi byla sama o sobě nesympatická a tím, jak byla geniální a vše ji procházelo, dokonce i docela neuvěřitelná. Technické, fyzikální, případně i chemické vysvětlivky byly dle mého trochu zbytečné a multikulturalismu je všude už tak dost, ne ho rvát ještě do knih.
Chvilku jsem přemýšlel nad třemi hvězdamy, ale nakonec dám hvězdy čtyři. Proč? Zejména si to knížka zasloužila za druhou půlku.
První půlka byla "divná". Jazz mi byla opravdu nesimpatická a kdybych byl její táta tak jí asi seřezám :-D..tak debilní rozhodnutí nemůže snad nikdo dělat. Co mi ještě vadilo byli blbý vtipy. Celkově se Jazz chovala jako 15 letej kluk, kterým cloumá puberta a né jako 25 letá holka. co bylo taky mimo tak slepá zápletka s kondomem.... no celkově by Weir měl spíš používat mužské hrdiny, protože ženskou napsat neumí....
Ale jak jsem již na začátku psal, kniha dostává uplně jiný naboj ve druhé polovině. Škoda, že takové tempo a spád si nedržela i na začátku.
Dlouze po dočtení jsem se rozmýšlela, zda jí dát 3 nebo 4 hvězdičky - ideálně je na 3,5! Musím říct, že je na autorovi znát, že miluje fyziku a chemii a obecně vesmír. Má neskutečné vědomosti u kterých mi párkrát rozum zůstával stát.
Artemis byla zajímavá ale náročnější kniha. Trošku mě štvala hlavní hrdinka, která za každou cenu chtěla být hrdinkou. Chvíli mě mrzelo, že se autor více nerozepsal o vztazích a dalších zajímavostech z života na Měsíci. Námět na "kriminální zápletku na Měsíci" ovšem nevyužil dostatečně.
Ovšem abych nebyla jen kritická. Autor má neskutečné poznatky a je na něm znát, že píše o tom, co ho baví. Marťana jsem bohužel nečetla, ale viděla jsem film (četla jsem pár kapitol před filmem, víc jsem bohužel nestihla) a ten námět se mi líbil daleko víc. I ta sprostá slova mi k ději seděla více než u Artemis, kde mi připadala zbytečná.
Náročného čtenáře jistě pohltí :-)
Začátek je pomalejší a hodně mi to atmosférou připomínalo Silo. Později se to rozjede a pak už je to paráda.
Vtipné lehké čtení s občasnými technickými detaily, které neruší, ale zpestřují. Od příběhu nejde očekávat zázrak, je to oddychovka, kterou jeden večer načnete a druhej dočtete, ale líbilo se mi to víc než podobné knížky a celkem mě zaujala i originalita vyprávění a detailů. Takže plná spokojenost.
Pro mě byla Artemis naprosto stejně skvělá, jako Marťan. Příběh měl velký spád, který mě nutil číst stále více a více stránek a ke konci už bylo napětí skoro k nevydržení. Oceňuji Weirův brilantní popis celého vesmírného světa Artemis a skvělou hrdinku, která mi byla sympatická už od začátku. Konec naprosto splnil všechna má očekávání.
Tak takhle nějak by dopadlo, pokud bychom McGyvera předělali na ženu, přidali několik bodů charisma, spoustu cynismu, klackovitosti a pálkovitosti a poslali ho na výlet do měsíce. Nutno ale uznat, že tento literární mashup celkově baví. Baví přestože čtenář je někdy až bolestivě zavalován měsíčním prachem, měsíčními nerosty a jejich prvkovým složením. A baví i přes opakující se ironické narážky na skutečnost, že na měsíci je, fanfáry prosím, jiná gravitace. Je pravda ovšem, že právě opakující se vtipy, opakující se situace a jakási dějová zacyklenost jsou slabší stránkou ale vzhledem ke kratší stopáži se to ještě snese.
Musím přiznat, že jsem před četbou příliš nevěřil označení, že jde vlastně o noir detektivku. Ale jisté prvky tohoto žánru tam skutečně nacházím. Především v uštěpačné povaze a někdy až donebevolající zarputilosti hrdinky, jejím tahem na bránu a sklonem obludně hazardovat se svým životem, což je v hlubokém kontrastu s její schopností bleskurychlých vědecko-technických analýz a úsudků. Ostatní postavy jsou k smůle čtenářově povětšinou jen jakési figurky, málo vykreslené a nezřetelné.
Pokud jde o samotný děj a prostředí, v kterém se odehrává, tak trpí mnoha nelogičnostmi. Artemis je vlastně jen větší vesnice, pravda s mnoha turisty, kde by se měli všichni znát a život plynout v zajetých kolejích. Dějí se tam ovšem věci velkého světa. Průmyslová korporace, jaderný reaktor, těžaři, mafie, řemeslné cechy, laboratoře a další instituty, to vše se do naší malé vesnice vejde. Naproti tomu zde máme jen jednu lékařku, žádný operační sál a jen jednoho policistu (to asi aby to bylo pořádně noir). To co se v tomto prostředí odehraje není o nic víc uvěřitelné, ale budiž. Vývoj děje není nikterak zašmodrchaný, přestože několik drobných překvapení na nás číhá, na rozdíl od Marťana, jehož děj byl ještě víc předvídatelný a přímočarý. I zde by to ovšem chtělo víc včlenit do zápletky a rozuzlení ostatní postavy. Mnohé z nich nás totiž překvapí právě tím, že nás nakonec vůbec ničím nepřekvapí, a to asi záměr nebyl.
Co je však pro obě knihy a nejspíš i další budoucí knihy Weira typické, je záplava odborných informací, pro někoho výživná, pro někoho nudná, pro mě přinejmenším osvěžující i když někdy už nadbytečná a opakující se. Odborný obsah se točí především v oblastech anorganické a fyzikální chemie a laik (jako já) nejspíš často ani neví, co z toho je ještě reálné SCI a co už je FI. Ale právě ve vědecko-fantastickém žánru mi tato odbornost sedí. U jiných děl se mnohdy nedozvíme, jak je co přesně (např. ve vesmírné stanici) technicky zajištěno, jak probíhá výměna vzduchu, jak je zajištěn odvod tepla ve vakuu, jak se vyrábí kyslík a další palčivé otázky. Zde máme vše vysvětleno dopodrobna a pokud se nám některé konstrukty zdají být nereálné, lze je žánrově ospravedlnit.
Knihu Artemis bych závěrem shrnul jako trochu pohádkovou noir halucinaci pro pubertální dítka diplomované v oborech fyzika a chemie. Ač do takto definované cílovky nespadám ani dílkem, kniha mě zabavila a proto 4 hvězdy.
Musím srovnávat s Marťanem a musím říct, že Marťan byl lepší. Hlavní hrdince je 26let (!!!) a celou knihou jí provází komentáře, že plýtvá svým talentem. Stále se opakují komentáře mnohem zkušenějších lidí v okolí, kteří nedosahují jejích kvalit v oboru, kterému se někdy věnují až několik desetiletí. Toto vadilo nejenom mi, ale i hlavní hrdince. Opravdu toho bylo dost. Hlavní hrdinka je tedy sloučením Carmen Electry (v 90.letech = hodně pěkná a menší postavy) z pohledu fyzického a McGyvera z pohledu mentálního. Přesto jsem to autorovi odpustil a knihu jsem s radostí přečetl. Určitě to patří k lepším na trhu a knihu doporučuju ji k odpočinkové četbě. Jen od ní nečekejte Marťana 2.
Svěží, zábavné, pro běžného čtenáře možná místy moc technické a plné fyziky, ale mně to nevadilo, ráda se i poučím. Srovnání s Marťanem se asi málokdo ubrání - tady se mi líbilo, že hlavní hrdinka netonula v prázdnotě, takže děj měl pořád šťávu...
Tak to je hrozná kniha... několikrát jsem ji musel přestat číst, aby mě přešla zlost na autora... po Marťanovi je to sestup na dno literárního pytle... sedmadvacetiletá geniální doručovatelka svářečka černoška a muslimka ze Saudské Arábie... autorova zjevná úlitba multikulturalismu... navíc je to úplatná sabotérka obrovských těžařských kombajnů... super zručný svářeč otec ze Saudské Arábie... dvoutisícové městečko na Měsíci... a lidé se moc neznají... několik hospod a barů... její šikovný přítel elektrotechnik Čech... eh... kéž by se dala kniha v el.podobě vrátit a dostal bych zpět peníze, co jsem do ní bláhově investoval... no tedy kravina, co si nezaslouží ani tu jednu hvězdičku... přemýšlel jsem, jestli by si ji oblíbil mladí, ale asi ani to ne...
Kniha je skvělá a rozhodně stojí za přečtění. Bohužel se nejde ubránit srovnání s Martanem a Jazz se s Markem bohužel nemuže ani zdaleka srovnávat. Nicméně je to povedená kniha, dobrá zápletka. Hlavní hrdinka je místy na ránu, naštěstí má kolem sebe lidi, kteří jí pomáhají napravovat její průšvihy a zachránit město...
Príbeh ma úplne vtiahol do deja a vykreslená atmosféra a prostredie ma neskutočne bavili. Áno, príbeh s hrdinkou a la MacGyver v ženskom podaní, ktorá si zachová vždy chladnú hlavu a dúchaprítomnosť, je troška pritiahnutý za vlasy, ale kto čaká uveriteľný dej? Kto čaká, že to nakoniec nezvládne? Artemis bola pre mňa príjemná oddychovka, na ktorej čítanie som sa vždy tešila :)
Artemis
Ach jo. Tak jsem se na knihu těšila a taaaak moc mě zklamala. Weir nás namlsal neskutečně vtipným Marťanem a teď na nás vypustí takovou pitomost.
Asi to myslel dobře, představa vybudovaného města na Měsíci je zajímavá a kdo ví, třeba jednou podobná atrakce pro turisty vznikne. Ale ten zbytek? Fracek Jazz, která všemu rozumí a v podstatě je to geniální dítě, které si ale hraje na černou ovci Artemisu. Jeeeeežíš, jak já bych jí tak občas nafackovala! A ty rádoby "technicko-fyzikální ventilové" poučky mě tentokrát moc neohromily.
Sečteno a podtrženo - jednou to stačilo.