Artemis

15.07.2023

Artemis je scífko o měsíční kolonii, trochu to také zavání akčním městským thrillerem a celé je to laděno dost do pubertálna. Hlavní hrdinka (a bohužel nejenom ona) je takový požadovaný archetyp pubertálního hrdiny. Je pohodová, nad věcí a připravená každého usadit nějakým drzým vtípkem, nemá o nic moc zájem, snad krom pošukávání a pochlastávání po barech, ale je na všechno geniální (asi zhúry dáno) a všichni se zní múžou posadit na prdel. Chudáci děcka až se v tomhle vzhlédnou a pak narazí na realitu. No, a tahle žába v té měsíční kolonii pracuje jako poslíček a nějaký bambilionář si ji najme na něco co by obvykle měl dělat James Bond nebo někdo takový. Jo až zase bude potřeba zachránit svět a Bruce Willis nebude mít čas, stačí si objednat pizzu a svěřit to kurýrovi. Na to jak je to v základu naivní je další děj možná až zbytečně překombinovaný a já se příliš nebavil. Nicméně někde hned z kraje knihy jsem utrpěl vědecký (pravděpodobně autorem neplánovaný) mozkový megazásek. Dám sem úryvek pro objasnění (jen pro vědecké fandy, ostatním přeji dobrou noc)

"Ťin se napil kávy a protáhl obličej. Už jsem to viděla. Pozemšťanúm naše kafe nechutná. Kvúli fyzikálním zákonúm je to břečka. Atmosféru země tvoří z dvaceti procent kyslík. Zbytek jsou plyny, které lidské tělo nepotřebuje, třeba dusík a argon. Takže v Artemidě máme čistý kyslík na dvaceti procentech pozemského tlaku. To nám poskytuje správné množství kyslíku a zároveň to minimalizuje tlak na budovy. Není to nová myšlenka pochází už z dob Apolla. Jenomže s tlakem klesá teplota varu vody. Voda se tu vaří při jednašedesáti stupních Celsia, což je také maximální teplota čaje nebo kávy. Pro lidi, kteří na ni nejsou zvyklí, je zřejmě nechutně nízká."

Ano, samozřejmě jsem pochopil, že se autor pokouší mě a ostatní čtenáře ohromit faktem, že při nižším atmosférickým tlaku vře voda při nižší teplotě a i bambilionáři na měsíci musí pít mizerné kafe louhované v příliš studené vodě. Tedy pokud opomenete fakt, že před více jak 300 lety vynalezl jakýsi Denis Papin tlakový hrnec. Ale nechci tu házet vidle do každého technického detailu, bych tu byl dlouho, múj mozek se zasekl poté co jsem začal uvažovat o tom, zda by člověk přežil ve stoprocetní kyslíkové atmosféře o tlaku 200hPa. Několik dní jsem nejedl, nespal a pátral. Pokud je mezi vámi někdo podobně jebnutý, tak jeden vydatný laikúm přístupný zdroj je přednáška T. Petráska Člověk pod tlakem (možno shlédnout na youtube), který docela dobře shrnuje současné poznání v této oblasti. Nicméně ani po všem tom pátrání si nejsem jist, zda by bylo dlouhodobé (desítky let) přežití v takové atmosféře možné a bez zdravotních komplikací, takže pokud je mezi vámi někdo osvícený budu rád za zprávu, jinak by se mi hodil sponzor a pár dobrovolníkú (a nemusí to byt nutně židi).

27.06.2023

Další zajímavá kniha od autora, za mě asi z jeho knih nejslabší, ale i tak jsem si ji užila. Děj plyne rychle a je tam obecně méně fyzicko-technických pasáží. Jazz je celkem sympatická postava, některé dialogy na mne byly příliš kostrbaté občas mi vadily sexuální narážky. Jak už jsem se dočetla i jinde, dějovou linkou bych knihu zařadila spíš k Young Adult literatuře. Ale pokud máte autora rádi, tohle je taková ideální oddechovka od něj.

22.06.2023

Já jakožto ne čtenář sci-fi a těchto typů knih jsem spokojená. Kniha byla fajn, četla se rychle, místy jsem se i zasmála, až na tu hromadu technických informací v pohodě.

15.06.2023

Toto není můj žánr, sorryjako... a to jsem dřív četla sci-fi i fantasy, ale toto mě neoslovuje hlavně díky četným sexuálním glosám a narážkám - mně to ve sci-fi vadí. Asi to není ani tedy klasická scifka. No co... výzva splněna. Za mě - autor je "divnej"... Ovšem nápad s městem přímo na Měsíci a pokus o popis tamního života je zajímavý nápad, vyhlídkové trasy po Měsíci... místo přistání Apola11...

12.06.2023

4,5/5
Jo. Je to jiné než Marťan a Spasitel. Těch fyzickochemických zákonitostí tam není tolik a děj klouže lehce jako s nulovou gravitací. Jazz je mladá holka, která bere život s lehkostí i přes to, že ji jde téměř celou knihu o život. Je to takové young adult sci-fi ale já se neskutečně bavila. Mnohem více než jsem podle hodnocení očekávala :)


Nebe není hranice

10.06.2023

Audioknihu jsem vydržel poslouchat až do konce a možná kdyby autor vynechal poslední 2 kapitoly řekl bych 70%, ale tahle i 60% je až moc. Na rozdíl od Spasitele mě tohle přijde jako kniha pro náctileté. Občasné hlášky které měli působit vtipně byly hodně slabé. A na rozdíl od Spasitele tady jsem narazil na tolik nelogičností a hlavně technických blbostí, že mi bylo až trapně.... Vážně v měsíčním městě, kde je prakticky zakázaný otevřený oheň je výrazem svařování myšleno svařování acetylenovým plamenem? A venku mimo město ve vakuu, které je ideální pro ochranu svaru také?

09.06.2023

Přečteno v rámci Výzvy 2023, jinak bych po knize asi nesáhl. A bohužel je to zklamání, čekal jsem určitě víc. Jazz je živel, pašeračka která se nechá najmout na riskantní práci za velkou odměnu, bohužel jak už to bývá, věc se zvrtne a začíná boj o život. Jazz ovšem s pomocí pár přátel nebezpečí zlikviduje a město na měsíci zachrání. To je asi tak vše, napětí minimální, děj spíš pro dospívající děvčata.

06.06.2023

Tak to bylo úplně něco jiného než Marťan nebo Spasitel. Řadil bych to mezi Young Adult knihu a asi nemohu úplně říct, že bych z toho byl nadšený. Bylo tam hodně pasáží, kdy ať už slovníkem nebo laciným humorem dostávalo příběh do opravdu naivní náctileté knihy. Začátek poměrně zajímavý a postupně..... No jak jsem psal. Prostě jsem rád, že jsem začal úplně jiným levelem od Andyho Weira.

05.06.2023

Audiokniha. Vyslechnuto v rámci čtenářské výzvy 2023, příběh odehrávající se ve vesmíru. Sci - fi není můj šálek kávy a tak to bylo spíše utrpení. Čekal jsem od toho počinu víc.

31.05.2023

Akční béčko, bohužel ke konci už mi Jazz lezla krapítek na nervy. Ve srovnání s Marťanem určitě slabší, nicméně oceňuji spád a rychlost s jakou se čte.

23.05.2023

*4,5. Myslím, že kniha od Andyho Weira nikdy nesklame. Marťan sa mi síce čítal trochu lepšie, avšak táto kniha má tiež dosť veľký potenciál.

30.04.2023

Tak po Spasitelovi je tohle spíš taková rychlá oddechovka. Zase zajímavý námět, tentokrát mi ale až tak nesedla postava Jazz, a celkově to vlastně působí jen jako nějaké akční heist béčko. 6/10

29.04.2023

Škoda, že jsem tohle četl až po Marťanovi. Příběh sám o sobě je super. Typický Weir, ale bohužel to srovnání už tam je, takže "jen" 4*

20.04.2023

Čtu Artemis jako můj první román od Andyho Weira a jak tak projíždím komentáře, je to asi dobrá cesta k tomu jak nebýt zklamaný po vysoko nasazené laťce v Marťanovi nebo Spasitelovi. A protože nemám to srovnání, pálím tam 5 hvězd. Jó, vidím tam taky nějaký mouchy a slabiny, ale když se celou dobu při čtení dobře bavím, tak rád přimhouřím oko.

"Připravená na vzduchoprázdno?" ozval se Dale z rádia.
"Ve vzduchoprázdnu žiju už delší dobu," odpověděla jsem.
"Nedělej si srandu. Ne v přechodové komoře."
"Páni, ty umíš i ze ztráty tlaku vykouzlit dusno."

16.04.2023

Andy Weir vie písať dobré romány. Je to také sci-fi sword and sorcery. Neohrozená postava Jazz potrebuje získať väčšie množstvo "G" (mena na mesiaci) na splatenie svojho dlhu a niečo aj na ľahší život na mesiaci. Toto je prvok "sword" - hrdina bojuje proti nepriateľovi. Prvok sorcery je to, že Weir čaruje s budúcnosťou, všetko popísané pôsobí dosť reálne a je možné, že to bude aj uskutočniteľné. Malinko z deja vyčnieva jednoduchosť konania hlavnej postavy, ale to dáva dielu takú rozpravkovosť. Kniha ma bavila a čítala sa veľmi dobre.

07.04.2023

Po Marťanovi, což bylo první dílo, které jsem od autora četla, jsem možná měla hodně vysoké očekávání. Nutno ale říct, že Marťanem nasadil autor laťku dost vysoko. I tato kniha se mi však hodně líbila, obsahovala spoustu technických detailů, kterým jsem příliš nerozuměla, ovšem to příběhu neublížilo. Dle mého je to podařená kniha, kterou příznivci sci-fi jistě ocení. Jenom mými znalostmi nejsem schopná posoudit, zda by to reálně skutečně takto mohlo fungovat. :-D

07.03.2023

Artemis se "narodila" mezi Marťanem a Spasitelem. Příjde mi to zvláštní; podle stylu, ktrým je napsána, bych ji odhadovala na prvotinový experiment, když ne jiného autora. Oceňuju, že Weir dokáže své vesmírné knihy obdařit úplně odlišnými náměty, že se neopakuje. Ale zatímco Marťan ani Spasitel autorův charakteristický styl vyprávění nezapřou, Artemis jakoby směřovala k jedinému, a to akčnímu filmovému zpracování.
Děj živelně bobtná do nespočtu více či méně uvěřitelně působících situací, jakoby testoval čenáře neustávajícím: co říkáš tomuhle? já vím, já vím - a co tohleto? A tohle mi spolkneš?
Jazz není nesympatická a knížka není nudná. Jen mi přišla oproti Spasiteli a Marťanovi kostrbatá a přebujelá. Vč. nadužití vulgarismů tentokrát...

05.03.2023

Weir asi neumí napsat vyloženě špatnou knihu. I tahle se dobře četla, příběh rychle ubíhal a využívala jsem ke čtení každou volnou chvilku. Jen těch technických pasáží bylo trochu moc.

28.02.2023

Knihy Andyho Weira mě neskutečně baví. Už jsem se s jeho hrdiny podívala na Mars, do vesmíru a teď i na Měsíc. Jsem moc zvědavá, s čím přijde příště