Asertivně do života
Věra Capponi , Tomáš Novák
Vymezení pojmu asertivita, agresivní, pasivní a asertivní chování i základní asertivní techniky s návody na jejich procvičování.
Přidat komentář
Na téhle knize je fascinující jedna věc - první vydání vyšlo někdy v devadesátých letech, nedávno jsem jí znovu prolistoval a už tehdy to bylo napsané tak dobře, že byste to mohli vydat bez obav i dnes - o kolika knihách z devadesátek se tohle dá říci.
Vysvětluju si to tak, že jak Tomáš Novák (a Věra Capponi) byli borci schopní i za totáče sledovat světovou psychologickou literaturu a spojit ji se svojí praxí.
Zajímavě popsaná teorie i praktické ukázky. Kniha se dobře čte. Teď už jen rady použít v praxi :-)
Pro někoho, kdo o asertivitě nikdy neslyšel, je to skvělá kniha. Je zde teorie, i praktické ukázky a cvičení.
Trošku je znát rok vydání, ale není to tak zlé.
Tohle je úplně supr kniha.
Vlastně ani nevím, jak jsem k ní přišla, že ji tu mám.
Je pravda, že jsem o ní několikrát zavadila, ale knih na tohle téma mám hodně. Občas nějakou vezmu, začtu se do ní a dám ji zpátky.
Zajímá mě, jak se lidé chovají a jak reagují na určité situace.
V téhle knížce máte modelové situace rozhovorů.
Co řekl Á, co řekl Bé. A pak tam máte rozbor toho, co řekl špatně ten A, nebo B.
Pak tam jsou ještě testy, které si můžete udělat.
(Teprve se na ně chystám)
Z těch testů se vyhodnotí, zda jste člověk, který si nechá všechno líbit, nebo jste člověk arogantní, nebo bojovník a nebo ten, co situaci zvládne a perfektně vyřeší.
Navíc: Kniha má krásnou a zajímavou obálku.
Nahlédla jsem do ní na jedné nudné přednášce v google books, a tak jsem se začetla, že jsem pro ni ještě ten den utíkala do obchodu. Na téma - základů asertivity - je to skvělá knížečka. Je tu plno příkladů, cvičení a lehkého objasnění problematiky.
Poměrně zajímavá kniha, dobře se čte. Nicméně píše se tam pořád do kola to samé. Od poloviny je již poměrně nudná.
Knihu jsem dostal doporučenou, ale vůbec mi nesedl její styl a s lecčím jsem nesouhlasil. Autoři vybízejí k rozlišování mezi asertivitou a agresivitou, ale jakkoliv zdůrazňují, že musíme být klidní, tak zrovna "gramofonová deska" bude vždy působit agresivně. Některé testy byly nepoužitelné (např. č. 2, kdy máme zaznamenávat, kolikrát za uplynulý měsíc se stala nějaká situace a jak jsme se při ní cítili, přičemž těžko můžu popisovat, jak jsem se cítil, když jsem u většiny situací neustále psal, že se nestala, ale chyběla bodová varianta této možnosti). Velká část fiktivních a názorných učebních dialogů působila moc uměle a nereálně. "Otevřené dveře" mi nepřijde jako vhodná taktika, jak reagovat na neoprávněnou kritiku, vždyť jen ustupuji potížistovi, který bude utvrzen ve své "pravdě", což se mi zaručeně vrátí i s úroky, protože potížistovi stoupne sebevědomí. Když něco nesplníme, nemáme se vymlouvat na vyšší moc (třeba zpoždění dopravy), jakkoliv relevantní naše omluva je. Místo toho se máme omlouvat, ano, udělali jsme to špatně, mrzí mě to... U některých pasáží jsem nechápal, co je pointou. Ne, prostě a jednoduše jsem si z knihy nevzal téměř nic, protože jsem tam neviděl téměř nic, co by bylo v reálném životě použitelné.