Asfaltový hoch
Ivan Jackanin
Ivan Jackanin je ukrajinský spisovatel, prozaik, překladatel a publicista, který žije a tvoří na Slovensku. Už více než třicet let přitahuje čtenáře svérázným světem, který nabízí ve své próze. Přibližuje putování do svědomí a cti, útěk od falešného a návrat ke skutečnému, které ještě nezaniklo v tomto světě. Povídky Ivana Jackanina mají v sobě pečeť hluboké tragičnosti, kde se všechno děje v mezích jedné rozšířené metafory, která někdy objímá celý lidský život. „No a život… Žiješ… A co dál? Zbytečná otázka. Snad kvůli takovému životu dala spousta lidí životu sbohem? Život… Až z toho hlava třeští…“ Úvodní slova jedné z povídek snad nejlépe vystihují náladu knihy. Témata dvaceti pěti povídek nejen z ukrajinského venkova, odehrávajících se v časovém rozmezí od druhé světové války až po současnost, se často soustředí na nešťastné osudy svých postav, tápání ve vztazích a vlastní existenci, ale i na zdánlivě obyčejný život. Celou knihu charakterizuje autorův vyzrálý jazykový styl a způsob vyprávění, které čtenáře zcela pohltí.... celý text
Přidat komentář
Původně jsem neměla v plánu knihu číst. Ale během vkládání ebooku na databázi jsem si přečetla i kousek ukázky. Začátek úvodní povídky (podle které nese sbírka název) mě okouzlil. Tím jak je to napsané. Knihu jsem si hned půjčila z knihovny a dala se do čtení (jsou to povídky, proto mi nevadilo číst jako ebook). Občas je fajn vypadnout z komfortní zóny, protože tohle bylo vážně...
...krásné, dojemné, kruté, krutě upřímně, drsné, poučné, snové...ale zároveň brutálně přítomné, na nic si nehrající, skutečně, současné...
Každá z těch povídek je jiná. Asi v polovině jsem pochopila vzorec, který autor používá. A od té doby se mi četlo ještě lépe, protože odpadly myšlenky typu: " Co to je divnej oslí můstek? Vždyť to se tam vůbec nehodí!" Ale přečtěte si to samy, ode mě ani od autora nedostanete nic zadarmo.
Sbírku hodnotím tedy velice pozitivně. Samozřejmě víc k povídkám u povídek, kde je možné každou ohodnotit...
Ale je pravda, že víc se mi libily víc ty snové povídky než ty "divné vesnické", protože tu jejich kulturu neznám a je pravda, že jsem měla problém se do nich dostat a správně ocenit...asi tedy. Možná proto byl pro mě top právě otvírák Asfaltový hoch.
Část díla
Asfaltový hoch
Barevné kamínky
Bílé prostěradlo v předsmrtné extázi
Cizím vstup zakázán
Doba úzkých ulic
Uz dlouho jsem nemela tu cest cist tak umelecky napsanou knihu. V modernich knihach mi chybi to kouzlo. Asfaltovy hoch je velmi smutne cteni toho, co dokazou lide a jejich pomluvy. Kazda povidka je jina, ale kmen maji stejne.