Gaidžin
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/99_/99812/bmid_gaidzin-JnL-99812.jpg
4
206
206
Asijská sága série
< 3. díl >
Román přináší široké panorama pohledu na Japonsko: nevšední plastické vykreslení střetu dvou civilizací a kultur - japonských tradic a vlivu bílých přistěhovalců-gaidžinů, emocionálně silné scény požárů a zemětřesení, pohledy do domů lásky i soukromí. Vlastní příběh Malcolma Struana z hongkongské podnikatelské rodiny, jeho dívky Angelique i osud mocného šlechtice je zasazen do Japonska 2. pol. 19. století. Vypjaté scény líčí politické střety, zápolení firem o místo na trhu, obchodní a společenské intriky i složité osobní střety, vztahy a vášně.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2001 , Knižní klubOriginální název:
Gai-jin, 1993
více info...
Přidat komentář
Po přečtení knihy jsem trpěl myšlenkou, jak lidstvo zhlouplo. Když si predstavite, jak postavy románu řešily problémy jejich doby a kolik jim bylo let a podíváte se na jejich dnešní vrstevníky...
Ale k ději. Většina vyzdvihuje Šóguna a tai pana, kritizuje absenci ústřední postavy...já ne. Tohle je jedna z těch geniálních věci na této knize. Spousta postav, všechny jako živé se svými problémy a sny...Malcolm, Hiraga, Joši, Babcott, Angelique, Tyrer, Koikó, mama-san...všechny výborně napsané a čtenář jim musí fandit v jejich cílech, ale je jasné, že happy end se u většiny konat nebude..
Šógun je klasický román, opravdu asi nejlepší ze ságy, Tchaj pan mě tolik nezaujal příběhem, ale hlavní postavou, ale Gaidžin měl oboje..byl jsem z toho úplně paf, je to opravdu dlouhá kniha, ale stojí za to a nemám nic co vytknout...jen vyzdvihnout um autora, génius...
Skvěle napsaný román z období restaurace císařské moci v Japonsku druhé poloviny 19. století.
U knihy Gaidžin se shoduji s těmi čtenáři kterým se více líbil Šógun a Tchaj-pan, zvláště Šógun je pro mně jeden z nejlepších historických románů které jsem kdy četl, a i když je kniha většinou lepší než filmové zpracování, tak v případě Šóguna byl výborný i stejnojmenný seriál s Richardem Chamberlainem v hlavní roli, myslím že to bylo sestříhaný i jako film pod názvem Zajatec japonských ostrovů.
Kdybych Gaidžina četl před Šógunem asi bych ho hodnotil za plný počet, ale takhle musím dát hvězdu dolů.
Bohužel Gaidžin pro mě neměl zdaleka takový švuňk jako Šógun a Tchaj-pan. V několika ohledech je podobný: spousta postav, intrik, kulturních střetů a „ztraceno v překladu“. Chyběla mi však silná ústřední postava. Tam, kde měl Šógun jednu hlavní postavu, jich měl Gaidžin několik (10?). Přistihla jsem se několikrát, že se těším, až bude konec. Přesto jsem ohromená, že Clavell dokázal sledovat tolik spletitých zápletek a intrik mezi všemi postavami.
Asijská sága se znovu vrací do Japonska. Blackthorn je zapomenut, na scénu vchází rodiny, známé z románu Tchaj-pan. Je to další tlustá bichle, která se ovšem dobře čte, jen se člověk musí příběhu dostatečně věnovat. Japonsko je mi celkově bližší než Hong-kong, takže jsem si jeho reálie a kulturu cti užíval více než v minulém díle. Šogun sice zůstává nepřekonán, ale Struani a jejich další boj o moc je pořád skvělé čtení.
Hloupost, vychytralost, arogance, intriky, násilí... Clavellova japonská tisícistránková "epizoda" významně ubrala na kouzlu, poetice i kráse, které mě tak učarovaly v předchozích příbězích z Japonska a Číny. O to více vynikají intriky, brutalita a špína středověku. Díky za plovoucí svět! I když pokrytectví a intriky jsou hlavní politikou jejich mama-san. Ano, četla jsem dál a dál. Clavell umí psát, aby si spolehlivě udržel mou pozornost a získal si můj zájem.
Clavell se tady (jak jinak) soustředí na záležitosti gaidžinů v Japonsku a na spory mezi nimi, ať politické, vojenské nebo náboženské. A tak ty tam jsou velkolepé časy Struanů a Toranagů. Jejich potomci zdá se už jenom těží z velikosti a slávy předků... Ale vážně. Je to dobrá kniha. Nelze čekat, že synové a vnuci budou kopiemi svých otců. V tomto je Clavellovo pokračování velmi uvěřitelné, stejně jako zůstávají zajímavé jeho postřehy z japonské kultury a mentality.
dočteno..sice mi to trvalo, ale bylo to nejspíše rozsáhlostí díla (děj se přitom odehrává "jen" v průběhu 5ti měsíců...), žádné odpočinkové čtení před spaním a zároveň vzhledem k rozměrům ani knihu nelze tahat s sebou celý den...
a...v komentářích se většinou píše, že je ze všech dílů nejslabší....mně se četa naopak lépe (asiže je trochu "telenovelově odlehčená", jak píše tesar_dali)...s Tchaj-panem jsem vysloveně bojovala...Gaidžin začal hned zostra, podobně jako Šógún..rychle jsem vplula mezi místní postavičky a začla se prokousávat vztahy...každopádně, osob důležitých pro děj bylo tolik, že se mi to občas pletlo, resp. jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo...
JC i v tomto díle mistrovsky rozehrál různé pletichy, aliance, spory, (nebyl náhodou šachistou ?? ), zapojil plně evropskou, japonskou a čínskou mentalitu, ukázal rozdíly, budoval na nich vývoj děje...kromě hlavní linky rozvinul spousty dalších (interní vztahy mezi šiši, vztahy v Jošiwaře, dívky z plovoucího světa, jejich mama-san se svým vlastním vyzvědačským světem, napojenost na šoju, vyzvědačská síť sluhů, Ingerišové versus Furansu, potestanti versus katolíci, boj mezi japonci o vládu v krajině...)
jak se píše na přebalu knihy - je težko zvolit, zda kniha má vlastního hlavního hrdinu a kdo jím vlastně je ? a to je fakt... vícero postav je důležitých, v průběhu dějě vykukují postupně a utrhávají si svůj kus koláče - či Tyrrel, či Joši, Angelique, Malcolm, sir William, oba doktoři...Koiko, Hiraga, André... a také mě překvapovalo, jak JC míchal kartami a postavy postupně likvidoval (čekala jsem třeba úplně jiný vývoj vztahu Angelique a Oriho, i následků, taky Malcolm mě šokoval...), občas mi to připomnělo Hru o trůny, kde G.R:R:Martin taky nemilosrdně likvidoval hlavní hrdiny - že by si vzal inspiraci u Clavella ???
KOnec otevřený a přiměřeně zamotaný, aby jsme si mohli domyslet každý podle sebe, jak to nakonec asi dopadne...
čtenářská lahůdka, na pomalé vychutnávání. DOporučuji všem, co mají rádi japonskou kulturu, rádi nasají atmosféru Asie spolu s horkým či studeným saké, rádi se nechají prostoupit harmonií zenových zahrad, rádi se motají v intrikách, hříčkách a spletitých plánech...
možná že proti předešlým dvoum dílům asijské ságy byla trochu odlehčenější, ale o to lépe se mi četla...
p.s. jsem ve věku tchaj-tchaj Tess Struanové..a. rozhodně se nevidím jako stará ježibaba...a už vůbec si neumím představit, že bych řešila její problémy, jak v rodině, tak obchodní.jsem ráda za 20. a 21.století :) do Jokopoko roku 1862 jen na výlet s panem Clavellem !!
Čtyři hvězdy za rozsah díla a udržení dějové linky. Nicméně opravdu je to slabší než předchozí dva díly. Malcom není prostě ani zdaleka Dirk a Angelique je taková povrchní pipina. Tess tam působí jako Columbova manželka, o které se akorát pořád mluví. Místy se to strašně vleče.
Dle méno názoru nejslabší kniha tohoto autora. Kdo jste četl Šóguna a Taj - pana tak to vůbec nezačínejte číst. Je to rozvleklé a výše zmiňovaným knihám to nesahá ani po kotníky.
Gaidžin (velmi) volně navazuje na Šóguna i Tchaj-pana, je to ale zcela samostatný příběh z jiné doby a s jinými postavami. Podobná jako v Šógunovi je situace Japonska, kde se opět bojuje o vládu, reprezentovanou nedospělým a slabým šógunem. A stejně jako kdysi, cizinci, "gaidžinové", a zejména jejich moderní zbraně, by byli pro všechny strany velmi zajímavou kořistí.
Trochu mi tam chybí silné postavy z předešlých dílů, Malcolm Struan není Dirk Struan a ani Joši Toranaga se nevyrovná svému předku šógunovi.
Přesto je to zajímavé čtení a důstojná součást Asijské ságy.
Oproti předchozím dílům asijské ságy spíše podprůměrné. Začátek velmi roztahaný, do půlky knihy se nic moc neděje a konec... je velmi otevřený - přišlo mi jako by najednou autora přestalo bavit knihu psát. Šógun měl sice podobně stavěný konec, ale přeci jen ne tak moc useklý. Doporučuji pouze jako součást asijské ságy - samostatně sáhněte po jiné knize.
Při čtení této knihy jsem se do ní nikdy pořádně nedostal. Dějová rovina je jako přespolní běh, kdy se pořád někam uskakuje. Navíc jsem očekával více prostoru pro samuraje. Od poloviny knihy sledujeme příběh francouzské zlatokopky, který končí otevřeně. Zbytečně obsáhlá a průměrná kniha.
V celém cyklu pro mě nejslabší článek, ale i tak výborně napsaný román. V mozaice osudů lidí a rodin napříč dějinami je to kamínek, který nejde vynechat, pokud se nechcete ztratit.
Velká časť knihy mala výbornú úroveň, ale ako celok zďaleka nedosahova úroveň Šogúna a Tajpana. Potenciál japonských hrdinov nebol dostatočne využitý a ku koncu knihy utláčaný do úzadia. Záver mi prišiel odfláknutý na úrovni telenovely.
nejako som to dorazil. bolo to strašné. znalosť vecí tak na dve strany aj to som prestrelil. kto sa vyžíva v intrigách - odporúčam. Kto si rád niečo prečíta - tak radšej nie.
Zajímavé období, o to nic, ale upřímně řečeno, kam se tohle hrabe na Šóguna a Tchaj-pana. Tři hvězdy dám za znalost věci a za to, že je to Clavell.
úplne strašné. ešte Tchaj-pan sa dal čítať ale toto. hotová zlátanina. snažím sa cez to prehrýzť.
Jako vše od Pana spisovatele... úžasné. Konec mi přišel sice nedokončený - myslím, že by se hodil ještě jeden díl, ale i tak to byla prostě krása.
Malcolm není Dirk, to je pravda, ale kdo by o to stál?
Tato kniha si zasloužila svého vlastního hrdinu a ne jen pouhou Dirkovu vykrádačku.
Jinak bych knihu shrnul do těchto slov. Intriky, intriky, intriky. Láska, dobrodružství, smrt, naděje...
Kniha doma ležela několik let a až audio kniha mi dala sílu ji přečíst. Říkám si proč tento díl má nejvíce stránek a nejméně poutající díl.