Král Krysa
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57307/kral-krysa-57307.jpg
5
2318
2318
Asijská sága série
< 4. díl >
Román z prostředí japonského zajateckého tábora poblíž Singapuru, z tábora, v němž živoří hladem, žárem a nemocemi zbytky spojeneckých armád z tažení na dálném východě – Angličané, Australané a Američané. Na pozadí prolínaného a v závěru podtrženého pozorování krysího způsobu života, kdy živí jedinci se živí mrtvými a posléze slabší živí se stávají potravou silných živých, vypráví autor příběh amerického desátníka s příznačným jménem King – Král, který se v tomto prostředí bídy a utrpení, v tomto „soumračném světě polomrtvých“, snaží za pomoci peněz a černého obchodu na úkor ostatních přežít. Román je fikcí a chce být kritikou amerického způsobu života.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1976 , Naše vojskoOriginální název:
King Rat, 1962
více info...
Přidat komentář
Čas od času otevřu nějakou skutečnou Klasiku s velkým K, a vždycky mám trochu strach, že půjde o těžké čtení, kde plynulost a stylistika textu ustoupí historickému významu popsaných událostí či autora.
Král krysa není v žádném případě tento případ. Nejedná se o temné, těžké a depresí prolezlé svědectví ze zajateckého tábora. O vlastních podmínkách v táboře je to vlastně jen tak mimoděk. Strážci a dozorci nechávají vězně víceméně na pokoji a ti si žijí vlastním životem. Nejedná se o žádné plahočící se osvětimské kostry, ale lidi s osobností, uchovávající si charakter, morálku, vojenskou hodnost. A o tom ta kniha vlastně je. Živořící skupina lidí snažící si zachovat civilizovanost v horku, hladu a špíně; tváří v tvář dobře živenému, čistému Králi.
Je nemorální být sytý, čistý a oblečený v táboře plném lidí, kteří nemají víc než hadr kolem pasu?
Číst tuhle knížku bylo jak poslouchat skladbu orchestru, kdy jedna polovina hraje radostnou melodii o přátelství, naději a věrnosti a druhá hraje o smrti, strachu, nedůstojnosti a krutosti a přesto dohromady náramně ladí. Celou dobu četní jsem byla jako na jehlách, každý jediný slovo jsem hltala a nemohla se odtrhnout. Tak těžký téma s tolika detaily a zápletkami popsáno tak lehce. Konec knížky mě dostal do kolen. Jsem moc ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Velký obdiv Jamesi Clavellovi, nejen za tenhle literární skvost, ale hlavně za to, čím si musel projít.
Btw Král byl skvělým kamarádem a dobrým králem krys
Když vykolejí okolnosti do extrémů, tak je těžké zkoušet to posuzovat podle našich zkušeností, našich měřítek a našich morálních hodnot. Neodvážím se soudit ani jednu z postav, ale rozhodně klobouk dolů, před všemi co to přežili a veliký obdiv před těmi, co si v pekle zkouší zachovat rovná záda, ale zároveň vůbec neodsuzuji ty, kteří záda ohnuli. Kniha je napsaná lehce, dobře se čte a zároveň přiblíží něco, co si my nedovedeme vůbec představit, notabene když si přepočítáte na kg kolik ti chlapi vážili.
Bez doporučení bych do této knihy nešla, což by byla ohromná škoda. Je to přesně ten typ příběhu, kdy se čtenář sám sebe může ptát: Je to dobré nebo špatné, co se děje? A věřím, že každý si odpoví jinak. Král rozhodně není žádný podrazák, jak jsem si zpočátku myslela, ale přece, to co dělá, je to dobré i pro ostatní? Velice čtivý propracovaný autentický příběh, líbila se mi postava Petra, svým způsobem duševně a morálně čistého člověka, který musí dělat kompromisy mezi svým přesvědčením a nutností přežít v extrémních podmínkách. Úžasný byl konec a obrat Krále, když tlak prostředí zmizel.
Legenda. A právem. Vlastní zážitky totiž Clavell otisknul do knížky bez typických klíčé války. Možná mi po letech chyběl trochu sevřenější příběh. Na druhou stranu, o to líp tu tu fungují ty maličké zápletky. Ta o vojínovi, co má problémy s vlastním genderem. O sněti v paži. Nebo o pompézní psí hostině. Celé čtení jsem si říkal, jak si Clavell vůbec dovolil vyhnout se všem těm brutalitám v táboře. Neustálá smrt, podvýživa, nemoci, smrad. To všechno se jen tak vznáší ve vzduchu, ale jinak na to Clavell dlabe. Na konci mi to ale cvaklo. Král Krysa není knížka o hrůzách války. Je o chlapovi, co se uměl přizpůsobit.
(SPOILER) Neuvěřitelně úžasná kniha, zvláště konec mě dostal do kolen - strach vězňů z toho, co se bude dít dál a jak najednou se strany karet otočily a z někoho byl rázem nikdo.
Úžasná kniha o otřesných věcech, o degradaci lidské bytosti na pouhé přežívající pudové zvíře. Čte-li člověk cokoli z období 2. světové války, uvědomí si, že by vlastně v té době nechtěl vůbec být, nikde - ať už jako voják, tak jako civilista. Strohost, se kterou byla popisována smrt některých postav, přímo děsila a stále nevím, co si o Králi myslet. Naučil se v tom chodit lépe než ostatní, nebál se obchodovat, své lidi za oddanost odměňoval, na stranu druhou žil na jejich úkor. Ale jak už bylo řečeno níže - z pohodlí našich domovů nám snad ani hodnotit nepřísluší.
Vojenský román? Psychologický román? Zo všetkého čosi. Skvele napísaný príbeh zajatcov v japonskom vojenskom tábore, A samozrejme, tiež príbeh o Kráľovi :).
Velmi zajímavá a čtivá kniha z drsného prostředí japonského tábora. Kniha vás vtáhne do děje. Sympatizujete s postavami, některé nenávidíte, jiným zase fandíte. Postupně zjišťujete, tak jeden podvádí druhého a co vlastně všechno dá udělat pro to, aby se se přežilo.
Mnoho postav, mnoho charakterů, mnoho mužů v nedůstojných podmínkách zajateckého tábora. Již to si říká o jistou sondu do mezilidských vztahů. Clavell to zvládl skvěle. Místy příběh byl až plytký, ale bylo to tím, že jsem od knihy čekal něco jiného. Přesto jsem ji přišel na chuť a velmi mě překvapila. Ke konci byl příběh dynamičtější a konec mi dal prostor k zamyšlení nad sebou samými a postavením člověka ve společnosti nezávisle na místě a době, v jaké žije.
"Zítřek neexistuje. Existuje jen přítomná chvíle." - James Clavell
James Clavell, na základě svých vlastních zkušeností ze zajateckého tábora, vybudoval ve svém nejslavnějším románu společenství lidí, kteří byli zahnáni do kouta a ve velké většině přišli vinou příšerných podmínek k životu o lidskou důstojnost. Král Krysa není knížka o tom, jak se neposrat, když dostanete úplavici nebo jak si zvyknout na zablešené postele. To je totiž zcela nemožné.
Pojednává o lidech, jejichž vůle žít zvítězila nad slabostí jejich vlastních těl. Představuje nám je s jejich přednostmi, chybami, vzpomínkami a hlavně v jejich smradlavé, bezútěšné realitě boje o jakoukoliv drobnou výhodu a naději. A my, čtenáři, hodnotíme jejich činy z pohodlí domácích křesel a ptáme se, diskutujeme o tom, která z postav se chovala správně, co je morální a sympatické.
To, co chybí vojákům v japonském pracovním táboře, nám autor servíruje v menu all-inclusive. Krmí nás vybranou pochoutkou světové literatury. Bufetem životních otázek a odpovědí, které nemůžeme naleznout, dokud si dané peklo na zemi sami nezažijeme.
Král je mrtvev, chutnal skvěle.
Matně jsem tušila o čem kniha je, zaujal mne název. Drsný náhled do života v zajateckém táboře a jak se v něm lidé snažili přežít. Měl by si přečíst každý.
(SPOILER)
Zajateckej tábor Čangi a zoufalá snaha britských a amerických zajatců přežít pod japonskými dozorci. Je to čtení pro silné žaludky, vzhledem k všudypřítomné úplavici, sněti a dalším rozličným nemocem. Spisovatelovo alter ego (protože sám táborem prošel) je prý důstojník Peter, jemuž se právě sněť dostane do obyčejného povrchového zranění, a jak už to tak ve válečném táboře pro zajatce bývá, léky nejsou, tak mu doktor nabídne hezkou malou amputaci poloviny končetiny. Tady se ke slovu dostává Krysa, zajatec s výsadním postavením - sežene všechno, kamarádi se s ním mají dobře, jen musí skousnout, že jeho praktiky jsou poněkud nemorální. Ne že by někomu ublížil na zdraví nebo tak, jen si klamáním a podvody dává šanci na přežití hrůzy, ve které je nucen pobývat. Morální dilema může mít i čtenář, řekla bych ale, že mu všichni tak nějak fandíme. A nejvíc ve chvíli, kdy je svými druhy, celou dobu se vezoucími na jeho úspěších, přirozeně odvržen, protože válka skončila, ukažme si na bastardy.
Takhle nějak jsem to pochopila. Válečná literatura ovšem není moje silná stránka a knihu jsem četla spíš proto, že na mě pořád vyskakovala v různých žebříčcích oblíbenosti a měla jsem tedy trochu pocit ostudný mezery ve čtenářském vzdělání. Že bych ji sama někam nominovala, to asi ne, ale spíš kvůli osobnímu upřednostňování jiných žánrů. A asi i kvůli tomu, že jakékoli vypravěčské mistrovství u mě přehlušil ekl dojem z neustálého popisování tělesných projevů všech těch úplavic...
Jednou jsem zase sáhla po něčem jen podle hodnocení a nepřečetla si ani anotaci. A to bylo dobře. Kdybych si bývala přečetla, o čem to je, vůbec bych se do Krále Krysy nepouštěla. Tohle nepatří k mým oblíbeným žánrům.
Ale od začátku (po prvním překvapení, co to vlastně je) mě kniha bavila. Je taková... velice autentická.
Jak většinou nečtu knihy opakovaně, tak u této věřím, že se k ní ještě někdy vrátím.
Vřele doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství, kamarádství prvotina zfilmováno americká literatura hladovění Singapur zajatecké tábory japonské zajetí váleční zajatci válečné romány americké rományAutorovy další knížky
| 2003 |  Král Krysa |
| 2000 | Tchaj-pan |
| 2009 | Šógun |
| 2009 | Gaidžin |
| 1991 | Šógun (I. díl) |
A tak společně s Clavelem jsem se přenesla do zajatecké tábora Čangi a vrátila se v minulosti do roku 1945. Tento napínavý válečný román člověka nutí přemýšlet, jak by se zachoval v extrémních životních podmínkách. Autor vykreslil postavu desátníka Krále, který navzdory všemu si žije blahobytně, jeho přítele aristokratického Angličana - poručíka letectva Petra Marlowa a velitele tábora Greye. Otázkou je morálka, proměnlivost životních priorit, kde začíná dobro a kde zlo, jaký je mezi nimi rozdíl v okamžiku nutnosti uhájení lidského života. Je morální využít v situaci tábora, kde většina trpí hladem, nemocemi a vedrem, svou chytrost, podnikavost a individualismus ? To je otázka k diskusi. Kniha je perfektně napsána, podněcuje k zamyšlení, doporučuji.