Aspergerův syndrom
Tony Attwood
Podtitul: Porucha sociálních vztahů a komunikace Příručka pro rodiče a pracovníky pomáhajících profesí, aby dokázali rozpoznat příznaky Aspergerova syndromu u dětí i dospělých. Aspergerův syndrom představuje jednu z nejčetnějších poruch autistického spektra, přesto není mezi veřejností příliš znám a často bývá považován přímo za autismus. Proto se autor, klinický psycholog – specialista na diagnostikování Aspergerova syndromu, rozhodl seznámit laickou i odbornou veřejnost blíže s touto vývojovou poruchou, která se projevuje v oblasti sociálního chování a komunikace. Lidé postižení Aspergerovým syndromem nejsou schopni navazovat a udržovat přátelství, neboť jim chybí schopnost empatie, vedou jednostrannou komunikaci bez odezvy na chování druhých lidí, nerozumí obrazným sdělením a skrytým významům při komunikaci, jejich řeč je pedantsky přesná, leč jednotvárná, jeví hluboký zájem o specifické záliby, zatímco ostatní záležitosti jsou pro ně nezajímavé, vyznačují se pohybovou neobratností. Všechny tyto základní i další projevy lidí trpících Aspergerovým syndromem jsou v knize podrobně popsány. Problematika je pojata ve dvou základních liniích – jednak v popisné linii, sloužící pro odhalení Aspergerova syndromu u dětí i dospělých, ale také v praktické linii, zachycující rady a doporučení, jak s uvedenými handicapy a projevy pracovat. Za hlavní cíl si autor klade srozumitelnost a jednoznačnost knihy.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2005 , PortálOriginální název:
Asperger's Syndrome, 1998
více info...
Přidat komentář
To jsou takové ty knihy, které byste si vlastně přáli vůbec nemuset číst. Ale nedalo mi to. To, zda je syn asperger, sice ještě není jisté. Ale je dobré být připravená.
Tony Attwood je jeden z nejznámějších odborníků, který se věnuje právě studiu Aspergerova syndromu. Je to jedna z forem PAS. A stejně jako není žádný autista stejný, tak to platí i u Aspergera. Spoustu vysokoufunkčních aspergerů dostane diagnózu až v dospělosti. Často to provází ten AHA moment, kdy vám zpětně začne spousta věcí dávat smysl. Kdy přijmete tu svou podivnost a je vám najednou lépe.
A tak jsem paradoxně při čtení knihy, kterou jsem si půjčila kvůli synovi, prožila svůj malý AHA moment.
Moc dobře naspané. Pokud tápete, odpoví vám to na základní otázky.
Knihu bych doporučila komukoliv, pro koho je Aspergerův syndrom zatím neznámým tématem. Autor se nesnaží o přehnanou odbornost, ale je očividné, že jeho hlavním cílem je především pomoci rodičům, pedagogům, ale i běžným lidem, aby našli pro lidi s tímto syndromem pochopení a zároveň jim dokázali také efektivně pomoci. V první části se dozvíte základní informace o projevu syndromu. Druhá část se skládá z odpovědí na nejčastější otázky, které jsou ve spojitosti s tímto znevýhodněním kladeny. Zpracováni je velmi přehledné a velkým plusem je také obohacení o příběhy ze života lidí s touto diagnózou.
Kniha mi víc připomínala příručku pro výchovu dítěte s AS než naučnou literaturu. O samotném AS jsem se toho moc nedověděl. Za nejslabší kapitolu považuju první věnovanou diagnóze. AS je popisován ve svých naprosto typických projevech. Vůbec si nedokážu představit jak pomocí této knihy diagnostikovat AS u dívek nebo obecně u dětí, které na první pohled vypadají v pořádku. Ale možná to tak má být, protože diagnostiku by měl provádět psycholog.
Kniha je pro lidi, kteří už ví, že jejich potomek má potvrzenou tuhle diagnózu. V tomto případě je kniha vyloženě nezbytná. Problémy, které mají děti s AS vypadají totiž na první pohled docela banálně. Jenže prožívání lidí s AS se extrémně liší od normálních. Ti ve spoustě potíží nebudou spatřovat něco vážného a budou mít tendence nad tím mávnout rukou. To je asi největší úskalí AS – neinformovanost.
Kniha pak popisuje základní charakteristiky chování dětí s AS. Nabízí doporučení pro rodiče a vysvětluje podrobně problematiku. Na spoustu věcí se nedá intuitivně přijít. Bohužel v celé knize je popisován „typický asperger“. Až v závěru se přizná, že tahle porucha je velmi variabilní. To ostatně ukazují různé úryvky textů od samotných aspergerů či vysoce funkčních autistů jako je např. Temple Grandin.
Z těchto textů vyplývá jak každý prožívá AS po svém. Popisuje se jaké potíže tyhle lidi spojují a typické problémy, které musí řešit jako děti, dospívající a posléze při začleňování do společnosti. Poslední kapitola jsou odpovědi na nejčastější otázky. Kniha patří k jedněm z prvních na tohle téma a jedná se o perfektní úvod do problematiky. Nedostatkem bude určitá zastaralost. Kniha totiž místy vybízí ke snaze z aspergera vychovat „normálního“ člověka. Samozřejmě není problém s pomocí a terapií. Jen mi zde nějak chybělo upozornění, že by se rodiče neměli snažit dítě předělat. Lidem je třeba ponechat jejich vlastní autenticitu.
Dospělý může při čtení porovnat své zážitky a zkušenosti z dětství. Na druhou stranu možná hrozí, že se v tom každý najde. Nebo ne? Já jsem se tedy konečně dozvěděl, proč jsem se kdysi zajímal o dinosaury. Spíš nemám pochopení pro lidi, které tohle téma nezajímá. Tak jako vesmír. Starý 13,7 miliardy let. Vau. Země stará 4,5 miliardy. Vývoj života. Dinosauři. Jak je možné, že jsou lidi, kterým je tohle fuk? Nerozumím tomu. :D
Moje další osobní postřehy se nachází v oddílu recenze.
Pro rodiče dětí s AS naprostá povinnost! Pokud jste dospělí, kniha vám toho příliš nedá. Zejména pokud už o AS máte nějaké informace. Když se v něčem najdete, třeba se vám uleví a budete zas o sobě vědět víc. Kniha je dále nezbytná pro všechny vychovatele, učitele a všechny pracovníky, kteří pracují s dětmi. Pro takové lidi by mělo být přečtení samozřejmostí. 80% (Pokud o AS nic nevíte tak +10%.)
Velmi přehledně a srozumitelně napsané i pro laiky. Myslím, že podle knihy se dá dobře orientačně určit, zda někdo Aspergerovým syndromem trpí či nikoliv. Rozhodně doporučuji všem, kdo si toto potřebují ujasnit.
Skvěle napsaná kniha, srozumitelná i pro laickou veřejnost. Vřele doporučuji, pokud se chcete seznámit s touto poruchou autistického spektra.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Aspergerův syndrom |
2019 | Dítě s autismem a emoce - program pro práci s dětmi |
Kniha bola napísaná v roku 1998 a je to vidieť. Názory su zastaralé, majú poväčšinou negatívny podtón, všetko sa musí napraviť, zmeniť, maskovať - nápad, že by mali navštevovať hodiny herectva, aby sa naučili lepšie maskovať a tým pádom lahšie zapadnúť do "normálu" - tak neviem, či ma to malo rozosmiať alebo rozplakať. A viac takýchto nezmyslov tam bolo.
Ak sa chcete dozvedieť nejaké základné informácie, tak si to prečítajte, ale pre hlbšie pochopenie tu radu nehladajte.
Čo sa autizmu týka, ja osobne čítam hlavne knihy písane posledných max. 10 rokov, staršie nie - výzkum tak rýchlo napreduje v tomto, že možno už aj tých 10 rokov je veľa. Odporúčam celkom dobrú knihu Neurokmene aleno Jedineční lidé, z tých novších, preložených.
PS: Tony Attwood po 35 rokov netušil, že jeho syn má Aspergerov syndróm.