Asterix a cesta kolem Galie
Albert Uderzo , René Goscinny
Asterixova dobrodružství série
< 5. díl >
Římanům se stále nedaří dobýt nepoddajnou vesničku Galů, a tak se rozhodnou ji izolovat od okolí pomocí palisády z kůlů. Aby palisádu odstranili, uzavřou Asterix a Obelix s Římany sázku, že objedou celou Galii, aniž by je Římané dokázali zastavit. Během tohoto dobrodružství získá Obelix věrného psího kamaráda Idefixe.
Přidat komentář
Zprvu jsem se obával, že díky zápletce bude tento díl postrádat na svém klasickém humoru, či bude o poznání slabší, ale kdepak... Asterix s Obelixem nezklamali ani v nejmenším. Kromě významných míst Galie, kde naši hrdinové shánějí pochoutky kvůli sázce s římským prefektem zde potkáváme také poprvé Idefixe, který je (od této chvíle) nerozlučným psím parťákem této dvojice.
Galové se vsadí s Římany, že objedou Galii a přivezou suvenýry na hostinu, aby strhli palisádu kolem jejich vesnice. A během cesty se vlastně točí všechno pořád dokolečka: cesta lodí se promění v motorový člun, objeví se nějaký krajan, nastane zrada a opakovat. Na chvíli se zde opět mihnou piráti a Římani jsou tradičně strašně neschopní.
(SPOILER)
Líbil se mi tenhle díl? Nejspíš ano. Těžko říct.
Ale teď vážně - Cesta kolem Galie je velmi povedeným a milým dílem, navíc i zeměpisně poznávacím. Všechny vtípky nejsou hned na očích, proto může mít čtenář pocit, že jich není tolik. Což je pro tento díl zřejmě příznačné, podobně schovaný je i Idefix, který se ke známé dvojici zde poprvé přidá a až do poslední stránky putuje s hrdiny bez povšimnutí. U kresby stojím zřejmě na druhé straně barikády, líbila se mi, často je hezky detailní, na nic ošklivé jsem nenarazil. Trochu mě zaskočilo, jak rychle vyeskalovala sázka s Asparágusem, koneckonců si všechny podmínky určil sám Asterix. Celkově příběh hezky ubíhá a přesto, že se vlastně opakuje jeden podobný cyklus - Asterix s Obelixem dorazí do etapového města, brzy musí odrazit Římany, nepřišlo mi to stereotypní (to samé platí o zmiňování tloušťky, tedy pardon, silnější postavy Obelixe) . Líbil se mi i překlad, spousta vtipů funguje skvěle v češtině, někde jsou sice lehce našroubované, ale smysl se neztrácí. Nějaká chybka se také najde, například v jedné části je u prásknutí biče psané "knall". Za mě vcelku velmi povedený díl.
Slovních hříček a vtipů bylo velmi málo, děj byl také přímočarý, jednotvárný a chudý. V podstatě šlo o to, že naše duo došlo nebo dojelo do nějakého města, kde nakoupilo místní specialitu, zmlátilo římany a tak pořád dokolečka.
Spád to mělo střemhlavě šílený, možná až moc. Sice díky tomu kniha hrozně rychle a snadno utekla a člověk si ani nestihl všimnout, jak je ten příběh vlastně prachbídný, ale základnímu nápadu by víc prostoru, stránek a péče vážně prospělo.
Sice detaily, slovní hříčky, libůstky a celkově vlastně i dobré nápady dost chyběly, ale jedna detailní libovka se zde přesto objevila - nenápadný origin Idéfixe, kterého si všimnou možná jen pozorní čtenáři.
Takže vcelku slabý Asterix, kterému hodně pomohla rychlost vyprávění, spád, krátký rozsah a samozřejmě opět krásná, nostalgicky ikonická kresba.
Příliš mnoho cílů a příliš málo stran na to, abychom si jako čtenáři cestu kolem Galie skutečně užili. Za mě osobně jeden z nejslabších dílů, které jsem četla.
Cesta kolem Galie je vůbec první díl, který jsem četl a vlastnil. Ještě dnes ho mám doma ve sbírce jako vydání z roku 1993. Dodnes patří mezi mé nejoblíbenější příběhy.
Jeden z nejstarších dílů s Asterixem a je to na něm bohužel i vidět. Naše oblíbené postavy nevypadají tak, jak jsme zvyklí a (i když si uvědomuji, že jde o hloupou a malichernou výtku) mě to dost rušilo při čtení. Všichni jsou totiž takoví malí, buclatí a až příliš to vypadá jako karikatura Asterixe a Obelixe. I samotný příběh se mi nepozdával. Naši hrdinní Galové prostě prorazí blokádu, koupí nějakou více či méně známou laskominu a spěchají dále. Nijaké. Bohužel. Co se ale nedá upřít, je fenomenální "origin" Idefixe. Schválně pozorně sledujte jednotlivá políčka.
Tenhle díl byl jeden s nejlepších.Nevím proč,ale líbil se mi skoro nejvíc.Jsou tam dobré vtipy!
Asterix je prostě Asterix, akorát mi tenhle díl přišel poněkud stereotypní - stále dokola prosekávání cesty přes pár nebohých Římanů. Ale jména opět vynikající i v překladu - Gracchus Nemilus, Lucius Asparágus, Jaknatoxus, Tytamus, Souvčudus... :)
Vlastně ani nevím proč, ale Asterix a cesta do Gálie je už od dětství můj nejoblíbenější díl, ke kterému jsem se vždycky znova a znova vracela (ne že by k ostatním ne). Hrozně se mi líbí to lehce ironické nastínění jednotlivých krajových stereotypů a pro celou sérii typické ahistorismy tak trefně parodující naši současnost.
Generální inspektor Lucius Asparágus vymyslí jak ztrestá galskou vesnici, nechá jí obehnat palisádou. Asterix s Obelixem se s ním vsadí, že pokud mu doručí místní lahůdky z galských měst, tak bude muset uznat porážku a palisádu zbourat. A tak naši hrdinové vyráží tour de galské města. Opět skvělý příběh, který se točí kolem povahy místních lidí, zvyků, vína, klobás a pochopitelně divočáků.
"Legionáři, zaútočíme na galskou vesnici, chystejte si každý své pilum"
"Vy odmítáte bojovat?"
"No radši se hodíme marod ..."