Rozervaní
Joss Whedon
Astonishing X-Men série
< 3. díl >
Hvězdný tým složený ze scenáristy a režiséra Josse Whedona (televizní seriály Buffy a Firefly, film Avengers 1 a Chata v horách) a Johna Cassadaye (Planetary, Captain America) se vrací s třetím dílem komiksové série Astonishing X-Men! A pokud jste si mysleli, že nemůžou překonat šoky a překvápka minulých dílů, dejte si pozor, ať vám nevypadnou oči z důlků. To všechno předtím byla jen taková malá rozcvička, teď už nastupujeme do finále! Věci, které byly připravovány a naznačovány v minulých dvou knihách, teď vystupují na povrch spolu se zrádcem v týmu, nebezpečným soupeřem z minulosti, mimozemským zabijákem, znovuzrozeným klubem Hellfire a dalšími hrozbami. Do toho se Emma Frostová začíná chovat značně podivně a ohrožovat celý tým. A rozpadá se nejen tým, ale i psychika jednotlivých hrdinů. Co se stane, když přijdou o svou osobnost? Dočkáte se i odhalení mutanta, jehož osudem je zničení Breakworldu! Kdo to je a podaří se ho zastavit?... celý text
Přidat komentář
Složitá kniha k hodnocení. Whedon má rozehráno několik linek, které se ve finále spojí v jeden celek, který je sice zajímavý, ale nepůsobí úplně celistvě. Šokující zvrat je vysloveně vycucaný z prstu alá trojitý agent v utajení. Asi nejslabší díl série. Nicméně Logan s myslí malýho kluka byl hodně zábavnej a v takový roli drsnýho Wolverina úplně neznáme. To bylo příjemné osvěžení.
„Kdo je ta holka?“ – „Negasonic Teenage Warhead“.“ – „Páni. Vážně nám docházejí jména.“ No... tak nič. Do Whedonovho x-menovského runu som skočil ako nevinné teliatko po hlave do gigantického mlynčeka na mäso, nemajúc tušenia, o čo pôjde. Po prvej časti som dospel k logickému (?) záveru, že štvordielna sága bude pojednávať o lieku na mutanstvo. Logika však nie vždy platí a táto moja viera sa ukázala byť žiaľ naivnou. Žiaľ z dôvodu, že nápad s vakcínou je geniálny a dal by sa z neho vytrieskať strhujúci, tragický príbeh. To sa ale nestalo. Nechcem síce plakať nad rozliatym mliekom, čiže by som to bol ochotný prehrýzť. Problém je, že Whedonovmu príbehu chýba jasný smer a ucelenosť. Skáče raz sem, raz tam a áno, postavy má Joss v malíčku a sú božské, klape to medzi nimi, majú skvelú chémiu i hlášky, ale chýba hrozba, ktorá by bola napínavá a súvislá zápletka, ktorá by nás dostala. Je tu mimozemská hrozba, je tu Klub Hellfire (ktorý ma pravdupovediac nepresvedčil), do toho Nick Fury a „vesmírny SHIELD“, vakcína i pnutie medzi členmi tímu a tentokrát i zábavné narábanie s „prevratom“ ich osobností, je toho skrátka veľa, ale ako vravím: chýba tomu jednotný háv. Whedon skáče od jedného nápadu k tretiu, potom sa vráti a predstaví nám nápad č. 2 a do toho vybavuje kopec iných vecí, ako pani, ktorá došla v sobotu ráno na trh a nakúpila čo chcela a keď povedala „dovidenia“, tak si spomenula, že má vo vrecku ešte druhý zoznam a tak sa vrátila a všetko začalo odznova.
Tahle řada mě dost baví. Můžou za to hlavně postavy samotné a jejich dialogy. Díky nim si užívám i takového Cyclopse, ze kterého se mi normálně zvedá kufr. Kresba je takový mainstreamový standard, stejně jako coloring. Pokud bych měl něco vytknout, tak samotné rozuzlení. Na mě až příliš meta-psycho. Ale těším se na pokračování.
Som rád, že som si dal pred týmto dielom pauzu a prečítal som najskôr G ako Genocída a Impérium. Je ale pravda, že tá pauza bola dlhá a preto som sa na začiatku mierne strácal vo vzťahu Kitty Pryde a Colossus, alebo lepšie povedané, nechápal so to Kittyne správanie.
Ďalej sa priznám, že ma trochu mrzelo, že hrdinovia väčšinu príbehu neboli vo forme, v akej ich mám rád, ale boli ,,mimo". Zase ale vidieť takto Logana bolo na nezaplatenie.
Linka s organizáciou SWORD bavila. A príde mi, že čo sa týka Orda (protivník z prvého dielu) tak Whedon z neho robí viac, ako len ,,prostého" silného ,,buchača". Je ochotný pre záchranu planéty spraviť čokoľvek, i plaziť sa a prosiť, ak to bude nutné. Neviem, ale vďaka tomuto mi príde trochu komplexnejší a som rád, že mu Whedon pridal túto ,,ľudskejšiu (znie to paradoxne, keďže je to ufón, ale chápeme sa) stránku". Robí ho, aspoň v mojich očiach, sympatickejšim, ako bol v prvom diely.
Kresbu opäť hodnotím kladne, dobre v nej vyniknú postavy i akcia. A taktiež musím pochváliť Whedona, že medzi tými napätými chvíľami našiel priestor na nejeden podarený vtip.
Za mňa spokojnosť a teším sa na záver.
Po druhém díle se vracíme to zajetých kolejí a pokračuje se v načatém příběhu, i když tu máme významnou odbočku, která je ale na rozdíl od druhého dílu zajímavá a poutavá a odhaluje spoustu věcí potřebných k pochopení postav a jejich motivace. Klub Hellfire je zajímavá skupinka, která má velké plány a možná jim jde všechno až příliš lehce. Přiznám se, že ten konec s nimi jsem asi nepochopil úplně - jak to bylo s Emmou a Hellfire klubem, kdo to tam tedy vlastně byl a nebyl a co se dělo, ale snad to nějak zapadne časem. Hodně zajímavé je, jakými způsoby si telepati pohráli s jednotlivými členy týmu a myslím, že chudák Káťa už má psychicky docela dost. Paradoxně pořád fandím Emmě a možná i trošku víc. Její vztah se Scottem je ale tak toxický, až z toho bolí oči. A nejen moje. Prostě a jednoduše, moc hezká předehra k finále, zároveň dost zajímavá sonda do psychologie postav, ale možná trošku okrajové a zbytečné v tom celkovém sledu...
"Fucking With My Head - Palaye Royale"
("No páni. To je vážně hrozný. Ale jestli chcete hodinu sebelítosti, tak to musíte přes chodbu za profesorem Summersem....tady se bojuje.")
Zvolnění ve třetí knize příběhu prospělo a naštěstí to nezklouzlo do taškařice hodné některým kouskům MCU, za což jsem neskonale vděčná.
Pokračujeme tam, kde jsme skončili. Čili následkem toho se na začátku jede děj ve stylu seriálu Velmi křehké obvody. A mě to sedlo. Vážně. Asi jako chlupy na hrudníku Logana. Postavy to potřebovaly. A potom je zase hodit do propasti jako zmuchlanej papír. A jestli něco Whedon umí, je to pravě tohle. Rozebrat postavy a stavět na jejich vzájemných vztazích víc než nějaké akční scény (River Tam by asi nesouhlasila, tak raději už ani slovo :D..). A já postavám vážně přála, aby to bylo ok. Ale když se vám někdo začne hrabat v hlavě, je těžký vyhrát.
("Je v pořádku. Snažím se ji probudit." ... "Střílením do lidí?" ... "Petře, prosím tebe. Jsem X-Man. Nesřílím do lidí. Jen se snažím argumentovat.")
Čili je to hodně vtipný. Ale od poloviny i akční. A nebudu lhát, Logan byl vážně skvělej :D Vyřešení všeho bylo samozřejmě brutální a hříšně dobrý. A jako vždy tak hnusné, protože se musí čekat na další díl. Jako vždycky...protože to končí na "ááaaááaa". Nic jiného jsme ostatně v téhle sérii ani nečekali, že....
Poučení komiksu? Když už nevíš jak dál, pivo tě zachrání! :D
Co dělá dobrý příběh dobrým příběhem? Za mě je jasnou odpovědí: dobře rozpracované postavy. Začátek sešitu, kde se řeší vztahy Emmy Frostové a Cyclopa a Kitty Pride a Collosea je naprosto vynikající. Psychika postav a jejich milostné patálie vám postavy natolik přiblíží, že oželíte jiné příběhy se záchranou planety a vesmírů. Za mě 100%
Ak som možno aj pri druhej časti nenápadne naznačil, že si v nej Whedon trochu uletel iným smerom, než nám spočiatku sám napovedal, tak teraz to napravuje. Všetky cestičky, ktoré sa od začiatku tejto série vetvili, sa nám tu teraz začínajú pomaly spájať.
Staronový záporácky klub, vakcína, nabúchaný svalnatý emzák, Emma Frost, Scott a jeho minulosť... To všetko - a ešte viac - sú témy, ktoré stoja za pozornosť! Whedon sa tu akcii síce nevyhýba, no oproti minulému dielu skladá nohu z plynu a opäť sa sústredí skôr na psychologickú stránku postáv, ich vývoj a vzájomné vzťahy. Nie je to síce také dokonalé, ako úvod v podobe 'Nadaní', ale stále si to drží svoj štandard a vysokú kvalitu. Okrem toho sa nám tu odhaľujú aj rôzne tajomstvá a záhady, ba dokonca konečne zisťujeme, ktorý z X-Menov je podľa proroctva predurčený na vyhubenie Ordovej planéty.
No príbeh nie je taký jednoduchý a priamočiary, ako by sa mohlo zdať. Joss sa tu s nami totiž trocha hrá na mačku a myš. Keď máte konečne pocit, že chápete motiváciu postáv, rozumiete záporákom a chápete "kto, kde, s kým a prečo", prichádza na rad vytriezvenie. A s ním aj ďalšie prekvapenia!
Záver pohrávajúci sa s vnímaním reality, ale aj naštrbenými vzťahmi medzi X-Menmi je veľmi zaujímavý. O to viac, že ide o pocity a myšlienky ukryté skôr pod povrchom - takzvané veci "nevyslovené". A čo sa asi tak môže stať, keď v sebe mutant potláča svoje emócie, názory či svoje pravé "Ja"? Presne to isté čo s normálnym človekom. Teda, v tomto prípade môžu byť následky ešte fatálnejšie.
Predskokan k veľkému finále teda určite nesklamal. Netvrdím síce, že to bola taká "pecka", že by som tomu napálil ihneď 5* bez akéhokoľvek premýšľania. No keďže ma to ozaj bavilo a v dnešnej dobe sa nielen knihy, ale aj komiksy nevyhnú "prázdnym príbehom" o ničom, len preto, aby tu nejaké boli (a vydavateľstvá/autori čosi zarobili), tak to v tomto prípade zaslúžene predsa len urobím.