Asylum
Madeleine Roux
Kdo tam jednou vkročí, není pro něj cesty ven! Pro šestnáctiletého Dana Crawforda je letní kurz pro nadané studenty životní šancí. Spolužákům na střední škole připadá spíš divný se svým až fanatickým zájmem o dějepis a vědní obory, ale studijní program na přípravné škole New Hampshire College je pro takové podivíny jako stvořený. Hned po příjezdu se Dan dozvídá, že koleje jsou uzavřené a studenti budou letos bydlet ve zchátralé ubytovně Brookline – někdejší psychiatrické léčebně. Se svými novými kamarády Abby a Jordanem začne zvídavý mladík zkoumat spletité chodby Brooklinu s jeho utajeným suterénem. Před očima jim vyvstávají strašidelná tajemství… tajemství, která Dana a jeho přátele spojují s temnou minulostí blázince. Postupně vychází najevo, že Brookline nebyl jen tak obyčejný ústav… A jistá tajemství se derou na povrch. Originální kniha vyvolává mrazení v zádech a připraví čtenáři nejeden šok, až se mu před očima začnou stírat hranice mezi minulostí a současností, přátelstvím a posedlostí, genialitou a šílenstvím. Atmosféru příběhu výstižně umocňují znepokojivé fotografie ze skutečných psychiatrických ústavů.... celý text
Přidat komentář
Na této knize se mi líbila akorát obálka. Čekala jsem toho opravdu víc a bylo to pro mě obrovské zklamání. Autorka se mohla více rozepsat a dotáhnout tuhle knihu k dokonalosti, je pro mě absolutně nudná a krátká, žádné pořádné napětí, nic...a přitom se z toho dalo vytěžit opravdu hodně.
Dobrá knížka, ale styl jakým je psaná je spíše pro vyděšení mladších ročníků. Jak už tu někdo níže napsal takový S. King by celé téma jistě dovedl k hrůzné dokonalosti :-) a obálka je luxusní, fascinuje mě jak svítí:D
Příběh má velký potenciál, jen minimiálně využitý. Přirovnal bych to to sešitkům Stopy hrůzy. Kdyby tohle téma zpracoval Stephen King, určitě by to bylo tisíckrát lepší.
Nechápu jak s touhle knihou může mit většina z vás problém. . Za mě -je celkem napínavá,sice se do pulky knizky skoro nic neděje a je to spis nuda ,tak pak se to rozjede a uz to o něčem je! Ddočetla jsem ji a teda s takovým koncem jsem nepočítala:D:) aji bych doporučila
Kniha mě trochu zklamala, čekala jsem od ní něco jiného, podle mě určena spíš pro mládež...Děj nebyl rozhodně špatný, i když v mnoha případech předvídatelný, a ani jsem se nebála tolik, jak jsem očekávala...
Já si nemůžu pomoct, ale mě se knížka líbila. Sice byl děj chvílemi zmatený a nedotažený, ale bavila mě. Nečekejte od ní žádný velký hororový příběh, ale pro mě to místy děsivé bylo :-D. Další díly si ráda přečtu.
Jelikoz nejsem vikendovy ctenar tato kniha, zapletka i rozuzleni me nijak neprekvapily, autor dokaze vtahnout dodeje a misty je kniha i napinava, bohuzel vsak predvidatelna. Nelituju, ze jsem si ji precetla, ale bohuzel na ni urcite casem zapomenu.
Knížka je hodně čtivá a hodně dobře se čte. Ale, že je na knížce napsáno, že je to hororová četba pro řteníře od 16 - ti let teda nesouhlasím. Myslím si, že prává 16 a víš to hororové moc nepříjde.
A konec mě tedy trochu zklamal. Ale jinak rozhodně za sebe doporučuji!
Náhodou to nebylo vůbec špatné. Kniha se četla vlastně sama. Děj byl jednoduchý a i přesto dost zajímavý. Už se těším na dvojku.:)
Styl knihy je příjemný, mrazivý, čtivý, jazyk dobře stravitelný. Bohužel za ním pokulhává samotný obsah. Děj je zbytečně natahovaný, nedotažený, místo rozbředlého omýlání stejných scén si autorka mohla víc pohrát s detaily, vykreslením postav, mrazivé scenérie... Buď měla být kniha o poznání užší, aby neztratila na čtivosti a obsah nepůsobil tak plytce, neco potřeboval prošpikovat většími lahůdkami. Nevytrhly to ani fotky, které mi přijdou do knihy zařazeny hala bala, ne vždy ilustrují to, o čem je zrovna řeč, i když jsou samozřejmě působivé. Naladěna domnělou podobností s "Podivuhodnými dětmi" jsem se dočkala spíše zklamání.
Zpracování knihy předčilo obsah, opravdu jsem se snažila ji dočíst,ale ono se tam skoro vůbec nic nedělo :( Pro mne tedy docela nuda a asi opravdu pro jinou věkovou skupinu než pro mne.
Určitě mě zaujala obálka, pak i obrázky v knize - opravdu zdařilé imitace dobových fotografií, ve spojení s textem působily opravdu děsivě. Nicméně, ačkoliv se na obálce píše o věkové hranici šestnáct let, je to spíš jen kvůli tomu hororovému tématu. Kniha měla velký potenciál, který se ovšem autorce nepovedlo využít. Děj je totiž celkově jednoduchý, krátké kapitoly, poměrně velká předvídatelnost, žádné obrovské zvraty. Za celou knihu nedošlo téměř k žádnému vývoji. Všechno směřovalo jedním přesně určeným směrem, takže mě Asylum nemělo čím překvapit. Charaktery postav byly "nádherně" ploché. I přesto nemůžu knize upřít dobrou atmosféru, určitě ve mně vyvolala nějaké emoce. Nicméně propracovanost obrázků a jednoduchost děje se zároveň trochu ubíjely, řekla bych. I přesto všechno se z Asyla vyklubal celkem pěkný horor, sice jsem se nikdy nedokázala úplně začíst, ale i tak mě kniha bavila. Hlavně ten prvek fantasy- nevysvětlitelné události, které knize přidávaly na děsivosti. Závěrem bych řekla, že jsem si Asylum ráda přečetla, možná protože hororové knihy příliš nečtu, takže to pro mě byla nová zkušenost. Ale vyloženě nadšená z knihy nejsem. Takže 70%
Na knize jsou bezesporu nejděsivější ty fotky. Samotný příběh, ač se nabízel opak, moc děsivý nebyl. Nemůžu mu ale odepřít slušnou atmosféru. Kniha se četla sama a příběh byl zajímavý, ovšem dalo se z toho vytěžit mnohem, mnohem víc! Starý blázinec, to je přece jedno z nejlepších míst pro hororový příběh. I přes to, že mě příběh nepostrašil tak, jak jsem si přála nebyl špatný a stojí za přečtení....
Rozhodně jsem čekal více. Přišlo mi to až moc jednoduše odvyprávěné, což je škoda, z takového příběhu by se dalo vymačkat mnohem více napětí a emocí.
Skvělé téma jen to zpracování se nepovedlo. Opravdu škoda.
Obálka i fotografie nádherné.
Když jsem narazila na tuhle knížku na internetu, hned mě zaujala (jak obálkou, názvem. tak i příběhem). Vždycky jsem se k ní se zvědavostí jak to bude dál, vrátila. Četla se mi opravdu dobře. Není to ani hodinka,co jsem ji dočetla a mám chuť si ji přečíst znovu. Már ráda hororovou tématiku, a protože jsem moc knížek tohohle žánru zatím nečetla, byla jsem hrozně nadšená. Z těch fotek mi občas běhal mráz po zádech, a taky z okamžiků v suterénu. No .... rozhodně bych nechtěla být na Danově místě :)
Ta obálka je opravdu nádherná a ještě skvělejší je, že v noci nápis ASYLUM svítí, ale to je tak všechno čím mě tato knížka nadchla. Možná sem moc očekávala no :) Děj vůbec není takový, jak jsem si představovala, všechno je zjednodušené a příběh, který by vás vtáhl s sebou do knihy ve finále není žádný.. :)
Prve jsem chtěla ohodnotit dvěma hvězdičkami, ale obálka mě přemluvila na tři.
Nevím.. pro toho, kdo se na knihu těší, tak ať si sám přečte jaká je to nuda :)
Když jsem ji dostala do ruky, doufala jsem v trochu něco jiného. Nakonec byla tato kniha plná překvapení. Někdy positivních, někdy negativních. Čekala jsem příběh(y) z 19. - 20- století z prostředí psychiatrických léčeben. Nakonec z toho vzniklo něco mezi románem, strašidelnou historkou k táboráku a fantasy. Přesto jsem, knihu zhltla jedním dechem a užila jsem si jí. Za ten konec ale strhávám jednu hvězdičku. Přece jenom to mohlo skončit jinak.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny napětí tajemství horory pro dospívající mládež (young adult) Nová AnglieAutorovy další knížky
| 2014 |  Asylum |
| 2016 | Sanctum |
| 2017 | Katakomby |
| 2018 | Dům fúrií |
| 2021 | Stíny povstávají |
Tak. Knížka byla pro mě takovou jednohubkou, kterou jsem zvládl za dva dlouhé večery. Nicméně bavila mě, od té půlky jsem se i trošku bál, zápletka byla parádní. Rozhodně knížka měla hororovou atmosféru, i když ty fotky jí moc nepřidaly. Hold jsem hrál Outlast i The Evil Within, kde experimenty v blázinci jsou na denní pořádku a kdyby se obzvláště Evil Within se svým Ruvikem dal do knižní podoby, smetl by Asylum jako nic. To co mě na knížce zklamalo byl závěr, který se mi zdál nedotažený, dětinský a úplně ztratil tu atmosféru, kterou si knížka od poloviny budovala. Tak trošku jsem nepobral, co se vlastně s Felixem stalo a to není jediná věc, co mi tam prostě přijde nedotažená. Hold hororů na téma Cvokhause už tu bylo moc a moc, takže nic nového. Každopádně, jak už jsem psal, u knihy jsem se bavil a když se to v té polovině začalo rozjíždět, nemohl jsem přestat číst. Knížku bych určitě doporučil, není to žádné velké ani složité čtení, a dal bych jí 75% ze sta.
P.S.: Konec jasně napovídá, že by někdy v budoucnu mohlo být Asylum dvě :D. Tak doufám, že se autorka víc rozšoupne :P.