Ať hodí kamenem

10.05.2020

Příběh z nápravného ústavu je napsán s velkým citem a láskou.

13.05.2019

Román o mladistvých delikventech - autor v něm klade otázky morální i faktické odpovědnosti za výchovu dětí a mládeže.
Z románu ale vyčnívá disproporce mezi časem a celkovým nasazením v práci a v rodině, zvláště v případě , kdy je na rodinu pouze jeden z rodičů a možné důsledky: ředitel výchovného ústavu pro děti Mareš, kterému nelze upřít poctivou snahu o netypické a snad v principu správné řešení problému dětí v ústavu, selhává fatálně ve své vlastní rodině – když se mu díky pracovnímu zaujetí rozpadlo manželství, nakonec stejný problém vyústí dramaticky v činech vlastního syna, na jehož výchovu nemá čas.

Přes silný a poměrně dobře vykreslený hlavní motiv je román poplatný době svého vzniku (1962), zvláště některé „vedlejší“ dialogy a charakteristiky osob z různých prostředí a tehdejším slovníkem, tříd. Obávám se, že podrobnější komentář by by se dotýkal spíše ideologie než literatury a proto končím konstatováním – slabé, třetí hvězdička jenom za vstupy do myšlení dětí dávající čtenáři možnost, do jisté míry pochopit motivaci jejich jednání a chování..

Moje veliká srdcovka. Krásný příběh krásně zpracovaný. Čtu od dvanácti let stále dokola.

Málokdo ví, že ředitel Mareš je skutečná postava /samozřejmě, s určitou literární nadsázkou a licencí/. Rovněž domov je skutečný - dosud existuje. Jedná se o zařízení, které se ve své době jmenovalo Dětský domov třídící, později Dětský diagnostický ústav, Hlinky 140 v Brně. V 80. letech jsem tam pracoval, někteří kolegové ještě pamatovali původního ředitele. Třeba ústavní psycholog, Dr. Michal, jehož posudky svěřenců a doporučení se také daly číst jako neskutečně lidská, vnímavá a empatická díla.

18.09.2013

Velmi pěkně napsaná, dost nedoceněná kniha.Moc se mi líbí jak autor umí vykreslit pocity jednotlivých postav formou promlouvání k sobě sama,a umožn'uje tak se vcítit do motivů jejich činnů.Prostředí kolem dětského domova je podáno velmi procítěně,až se člověku srdce svírá.Osudy postav není těžké pochopit a mnohdy jim i odpustit.