Cizinec

30.01.2024

První polovina trochu rozvláčná ale pak to mělo říz

30.01.2024

První polovina trochu rozvláčná pak už to mělo říz

Spojené státy Zeměkulné nevyberou smyk hyperprostorem, načež to čumákem napálí do hvězdného systému středověkého, vazalskou hierarchií těžce spoutaného pseudoJaponska, ozvláštněného absencí pojmu přátelství a naprostou legitimitou vraždy, coby prostředku společenské interakce...
..jako já se snažil, ale potíž je v tom, že Cherryhová stvořila mentálně(sic!), somaticky i civilizační strukturou naprosto antropomorfní ufony a pak je osolí způsobem, jenž je nepřesvědčivý (tlumočník Bren vesele klábosí s de facto člověkem, aby mu ten odvětil cancem á la: „jů, a co znamenají hranice, to my neznáme!“...přitom je zcela evidentně sami mají, atd.) rozpačitý a jen opravdu těžko udržitelný.

Nedočteno.

03.04.2018

Autorka otevírá v úvodní knize cyklu Atevi zajímavé téma: kolonizační loď, která se mine cílem, v zoufalství hledá a nakonec i objeví zcela nový a neznámý svět. Ke škodě kolonistů je však obydlený inteligentní rasou. Slibný a dramatický rozjezd je vzápětí utnut, abychom se posunuli o pár století dopředu a účastnili se politické a společenské přetahované mezi lidmi a původními obyvateli planety. Dynamika je v tu ránu pryč a příběh doslova uvízne v mrtvém bodě. Žádné vysvětlení souvislostí, žádné ohlédnutí do minulosti, žádná retrospektiva, planetologie, sociologie, nic, jen pár duchovitých náznaků a spousta politiky. Autorka jakoby chtěla napsat román, ale v poslední chvíli dostala smlouvu na sérii knih, a tak jen vrší slova v bezobsažných kapitolách, aby vyplnila prostor. Nebo to má být sonda do duše lidského jedince, který se léta důkladně připravoval na svou úlohu, aby se při prvním ohrožení svého života sesypal na hromádku, zralou pro psychoanalytika? Něco zajímavého se začne dít zase až ke konci knihy, ale je otázkou, zda už není na záchranu pozdě.

13.12.2017

Na druhý pokus dávám čtyři hvězdy za námět (civilizační střet s kulturou, která (mimo jiné) používá zabijáky jakožto legální způsob řešení sporů, je prima nápad); ovšem jen jedinou za styl psaní. Kniha zachycuje veškeré myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které se většinou točí v kostrbatých kruzích a jsou velmi, velmi dlouhé. Při vypuštění nebo přinejmenším redukci těchto pasáží by byla kniha poloviční, a ač bychom neznali nejjemnější nuance atevské kultury, já bych byl pro.
P.S.: (4+1)/2 se sice nerovná 2, ale vyprávěcí tempo je skutečně HODNĚ ubíjející.

21.04.2016

Naprosto dokonalá série. Naprosto vřele doporučuji. Momentálně jsem u 14-tého dílu a zatím jsem nepozoroval žádný pokles kvality. (spíše naopak).

Prvních několik kapitol mi bylo velice příjemných, hlavně stylem jakým byl podán dějový předkrm. Samotné jádro knihy o nehrdinském hrdinovi, který každou ateviskou poznámku přežvykuje několikrát dokola, může uspávat až do okamžiku, než Vás někdo nezatáhne do temného sklepa. Vyvrcholení uspokojivé ale pokračovat v této sérii zřejmě nebudu.

06.05.2015

Začátek knihy byl trochu obtížný. Autorka nás nejprve seznámí s historií lidské kolonie na vzdálené planetě Atevi, přičemž tento úvod tvoří několik krátkých, napětím nabytých kapitol, které by si rozhodně zasloužily vlastní knihu. Po nich pak následuje tvrdé přistání ve spíše ukecaném zbytku, v němž již tolik akce rozhodně není. Pokud se však rozhodnete tento skok překonat, nebudete litovat.

Cyklus Atevi je antropologická sci-fi. Nesoustředí se na osidlování nového světa, ale na porozumění mezi dvěma naprosto odlišnými druhy. Jako amatérský překladatel jsem se doslova rozplývala nad základním tématem knihy, kterým je právě překlad - proces, v němž nelze bezmyšlenkovitě přiřadit jeden výraz druhému, v němž znalost jazyka nestačí, protože dokud skutečně nechápete druhou stranu, tak se vám nikdy nepodaří přeložit její promluvu správně.

Krom toho je kniha spíše komorním dramatem, byť tento popis není úplně přesný. Bren sice komunikuje se svým rodným ostrovem a časem se přesune z hlavního atevského města do venkovského sídla, avšak v těchto přesunech není téměř nic významného. To skutečně důležité se odehrává u snídaňových stolů, v křeslech u hořícího krbu, v jednacích síních. Skutečné drama, skutečný posun příběhu je v dialozích postav a v Brenově snaze správně pochopit Atevi ve svém okolí, přestože nemá nejmenší tušení, co se vlastně děje, komu může věřit, nebo jak se dostat k informacím, které jsou před ním tajeny. Právě skrze jeho narůstající odříznutost od okolí a od neschopnosti vysvětlit blízkým Atevům pojem přítelství či správně pochopit fungování atevských asociací, graduje celkové napětí knihy. Pochybuji, že mě kdy která kniha dokázala natahovat na skřipec tak dlouho a tak úporně si nechávala všechny důležité věci pro sebe téměř až do samého konce.

21.07.2014

Celkove velmi dobre. Prvni pulka na muj vkus trochu pomalejsi. Od poloviny to ma spad. Velmi inteligentne napsane, nuti o knize premyslet. Zajimavy pohled na stret s jinou mimozemskou civilizaci. Doporucuji.