Atlas plemen koček

25.04.2021

Je poznat, že knížka je už starší a kočky se mění.Stejně je pravda, že náš Mikuláš je nejkrásnější kocour, i když v knize není

02.10.2020

Nejdříve osobní poznámka. V dětství jsem začala sbíráním pohledů koček, pak jsem dostala k Vánocům tuto knihu a teď už mám doma třetí živou kočku v pořadí. Možná k mému zájmu přispěl i tento bezvadný Atlas plemen koček, kde jsou chovatelské rady jako je třeba výživa atd. S něčím lze souhlasit, něco třeba ohledně chování mazlíčků se mi v "chovu" neosvědčilo. Skutečným pokladem pak je seznam plemen ušlechtilých koček (k 1.1.1983), kde jsou popisy různých druhů, fotografie kočičích manekýnů a krasavic, bodové hodnocení a opravdu je čím se pokochat.
Jen si říkám, že některé už dnes možná patří k vyhubeným plemenům, díky byznysu, strachu z konkurence a povinným kastracím se v některých případech kříží pouze dva tři jedinci na světě, až zůstanou jen jejich potomci, kteří se už mezi sebou pářit nemůžou. (Chtěla jsem si pořídit šlechtěnou kočku, zvažovala různá vzácnější plemena, které se mi moc líbily. Bohužel, pořadníky u chovatelů jsou plné i s náhradníky. Zamluvené (včetně finančních záloh) jsou už i kočky, které se ještě nenarodily, u budoucích kočičích rodičů, kteří se ještě nepotkali ani nedorostli a požadavky majitelů jsou naprosto neakceptovatelné - striktní zákazy nebo příkazy toho či onoho, kotě mi bude přiděleno, aniž by si mě mohlo samo vybrat (natož abych do výběru mluvila já), návštěva bez ohlášení v mém bytě kdykoli si původní chovatelé zamanou, musí se krmit pouze granulemi, které mi oni určí a oni osobně prodávají, chodit k veterináři z jiného města, kterého mi oni určí, jinak hrozí sankce či odebrání kočky za několik desítek tisíc, smlouvy s požadavky, nad kterými zůstává rozum stát a které až zasahují do osobních svobod... Je mi líto těch nádherných plemen, která nejsou dostupná kvůli podobným absurditám a finančnímu zisku kočičích "mafiánů", kteří si pro jediného samce určitého plemene jedou klidně přes půl planety a jeho vzácné potomky pak nechají vykastrovat, aby se nenarodili další třeba jenom pro to, že se nehodí na výstavy a půjdou k jiným lidem). Teď mám jednoho kocoura z útulku a druhého od toulavé mindy z Vysočiny, všichni mi je chválí, jak jsou krásní a dokonce si i můžu vybrat veterináře poblíž svého bydliště, u kterého nenechám za jednu návštěvu padesát tisíc!
Jo, a ještě pořád mám tento pěkný Atlas plemen koček z 80.let, i když vazba už se rozpadá. :)