Atmosféry
Peter Zumthor
Kniha zachycuje přednášku, kterou proslulý švýcarský architekt proslovil v červnu 2003 na literárně-hudebním festivalu „Cesty krajinou“. V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura. Na atmosféru, která člověka obklopuje, působí mnoho dílčích impulsů, z nichž některé jsou ryze individuální nebo momentální a některé lze do jisté míry zevšeobecnit. Klade si otázky, jak vymyslet domy, v nichž i v jejich blízkosti by bylo člověku dobře – k tomu bere v úvahu nejrůznější detaily, které ho mohou inspirovat – jsou to obrazy, hudba, dojmy z četby, pohled na krajinu, osvětlení, nahodilé kompozice, vzájemné působení různých materiálů, proporce,… Jak s tím vším zacházet, jak to převést do jazyka architektury? V čem vězí ona magie, která udělá postavený dům krásným a příjemným k pobývání? Autorovo zamyšlení je podáno stejně spontánně, jak byla přednáška proslovena, a ke každé stránce je autorem přiřazena fotografie ilustrující architektovy úvahy.... celý text
Přidat komentář
Rozhodně daleko lepší než Thinking Architecture. Kniha má jasou posloupnost, líbí se mi, jakým způsobem rozebírá jednotlivé poznatky o utváření atmosféry. Některé body jsou celkem očividné, jiné opravdu zajímavé, ale celkově jsou všechny velmi dobře vysvětlené a dány do souvislostí.
"Architecture is spatial art, as people always say. But architecture is also a temporal art. My experience of it is not limited to a single second."
čteno v angličtině
Pokaždé, když čtu nějakou knihu od Zumthora, strávím nad ní spoustu času, protože se stále zastavuji a přemýšlím nad tím, co popisuje. A snažím se vžít do všech míst i pocitů. A pak, když dočtu poslední stránku a knihu zavřu, přijde mi najednou, že vůbec nevím, o čem jsem četla. Že kdyby se mě někdo zeptal na obsah, nebudu mu ho schopna popsat. A přitom cítím, že ve mě ta kniha zanechala nějaký prožitek a že až budu příště něco navrhovat, bude to rozhodně ovlivněné Zumthorovou filosofií.
Naprosto úžasná a geniální kniha pro všechny, kteří studují architekturu nebo se jí věnují. Přepsaná přednáška Petera Zumthora je plná inspirace a myšlenek, nad kterými se pozastavíte a zamyslíte se nad nimi. Tady je počet hvězd zbytečný, protože ať už by jich tu byl jakýkoli počet, nebylo by to dostačující. Škoda jen, že kniha Promýšlet architekturu je k nesehnání.
Toto je kniha pro vnímavé uživatele architektury, nejen pro její tvůrce.
Autor je posedlý hmotou a vytvářením "atmosféry", a tak se jeho kniha zabývá především formou. Možná proto mi přijde kniha dnes už trochu retro, ale ne tak Zumthorovy stavby!
citace:
"Myslím, že je nádherné stavět dům a ten dům vymýšlet z úplného ticha."
"Nejvyšší kompliment pro mě je, když se z mé stavby nedá vyčíst žádný styl, když mi neřeknou: Aha, ty jsi chtěl vymyslet něco extra, nějaký super senzační tvar; ale naopak, když se veškerá zdůvodnění objeví při využívání."
p.s. Když otevřu dveře do bytu, vejdu do prázdné vstupní chodby, ani se nemusím podívat na botník a vím, zda tam on někde je nebo není...prosím, podle ozvěny.
Přepsaná přednáška, přesto krásně strukturovaný text s dobře pochopitelnými větami. Architektonické zamyšlení, teoretické dumání, prostory, souvislosti, spojitosti, materiály, světlo, proporce...