Attila, král Hunů
Thomas R. P. Mielke
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87111/attila-kral-hunu-87111.jpg
3
6
6
Attila série
Hunové - už pouhé vyslovení jejich jména vyvolávalo kdysi strach a hrůzu. K jejich králi Attilovi se vážou nejtemnější legendy. Dokonce ještě i dnes, po půldruhém tisíciletí, dávní Hunové zůstávají symbolem hribého násilí a démonických ničivých výprav. Čtrnáctiletý Attila, nejmladší syn hunského knížete, byl v roce 409 zajat a vězněn v Římě jako rukojmí západořímského císaře Honoria. Když gótský král Alarich dobyl Řím, Attilovi se podařilo uprchnout a vrátit se ke svému lidu, žijícímu na dolním Dunaji, aby se stal králem všech Hunů. Attila miluje kočovný život a zprvu odmítá římský způsob myšlení a žití, během svého zajetí a později jako spojenec západořímské říše se však přece jen naučí pohlížet na svět římskýma očima. Stane se ideálním spojencem Říma, ale současně i obávaným nepřítelem.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2003 , AlpressOriginální název:
Attila, König der Hunnen, 1998
více info...
Přidat komentář
Děsná kniha. Autor chce vnést jasno do tavicího kotlíku Evropy 4.-5. století, což je ovšem nemožné. Desítky národů a kmenů, které se přesouvají, bojují hned na stejné straně hned proti sobě, spousta náboženských směrů, desítky jmen vládců, vojevůdců, politiků.
To vše je tlumočeno ústy nevzdělaného patnáctiletého hunského nomáda, který vede historické, filosofické a politické úvahy. Napětí nula, akce jedna, příběh nula. Maximálně se někam jede a po cestě se opět debatuje. Na poslední stránce sice konečně začne bitva, ale tam hned kniha končí.
Nějak jsem se nemohl začíst. Přesto jsem knihu takzvaně přelouskal. Nevím co k tomu víc napsat.
Mielke se rozhodl napsat knihu, která udělá z Attily vojevůdce, politika, zakladatele říše, stratéga a zbaví ho barbarského nánosu, který po staletí má. Román místy přechází v literaturu faktu, kdy není jisté, co je pravda a co autorská fantazie.
Na rozdíl od předchozích komentářů, mně se knížka líbila. I když jak píše eltondo níže, tak se v románu neustále někam cestovalo a vypadalo to chaoticky. Mielke mě ale dovedl vtáhnout do děje, do atmosféry té doby a za to mu patří můj pomyslný dík.
Knížku doporučuju a jdu hned na další díl.