Bouře
Kristina Ohlsson
August Strindberg série
1. díl >
Nad poklidnou vesničkou se stahují mračna. První díl atmosférické detektivní série. Stockholmský finančník August Strindberg se rozhodl pověsit kariéru na hřebík a otevřít si vetešnictví. Jenže s jeho příjezdem do ospalé pobřežní vesničky jako by tu veškerá idyla skončila – za bouřlivé noci zmizí oblíbená místní učitelka. Policie v čele se sympatickou Marií Martinssonovou bezvýsledně prohledává okolí a atmosféra mezi starousedlíky houstne. Co se vlastně přihodilo? A proč v Augustovi roste přesvědčení, že klíč k vyřešení záhady má v rukou právě on?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2022 , Kniha ZlínOriginální název:
Stormvakt, 2020
více info...
Přidat komentář
Jak moc nečtu detektivky, tak tuhle jsem přečetla za jeden den zdravotního volna. Takže mě bavila a nejspíš se pustím i do další. Sice dost náhod pro Augusta Strindberga (a ta zmíněná příčina úmrtí matky - tak trochu severského tragikomična), ale hrdinky a hrdinové byli pro mne zajímavě představeni, i prostředí, kde se vše odehrává.
Nějak se mi nepodařilo se začíst. Nevyhoval mi styl psaní, děj mě nebavil, dopadlo to tak, že jsem přeskočila na konec a dozvěděla se rozuzlení.
Mně tato úžasná spisovatelka s darem od Boha, nemůže snad zklamat.
Líbily se mi i její knihy pro děti....
Jedna z nejlepších detektivek, kterou jsem v poslední době četla. Autorka si dala dostatek prostoru na popisy prostředí, osob, počasí, nálady. Kdo nemá rád pomalé příběhy, nebude z Bouře nejspíš tak nadšený. Ale pokud máte rádi styl například Louise Penny, myslím, že to bude trefa do černého.
Severská krimi, která netlačí na potoky krve, násilí a podobně. Je to pozvolnější, ale velmi dobré, ničemu to neubírá na napětí a čtivosti. Severské prostředí, kde se děj odehrává, je také vykresleno dobře. Trošku nechápu bezbrannost policistky, kdo četl, ví o čem píšu a konci bych ubrala půl hvězdičky, myslím, že mohl být jednodušší, ale celkově výborná kniha a těším se na další díl. Takže za 4,5 *
První kniha, kterou jsem od autorky četla, čili jsem moc nevěděla, co čekat, ale byla jsem mile překvapená. "Stockholmáka" Augusta jsem si ihned oblíbila a jsem ráda, že je to začátek celé série s ním. Ocenila jsem, že autorka dokázala vystavět napětí a drama, aniž by používala krvavé popisy scén, jako to dělají třeba Keplerovi (ne že by mi to u nich nějak extra vadilo, ale někdy už je toho přece jen moc, takže u této autorky to pro mě byla příjemná změna). Hvězdičku ubírám za to, že příběh byl trošku natahovaný, a taky za to, že poměrně brzy dá autorka indicie, díky kterým čtenář začne tušit, odkud vítr vane. Nicméně těším se na další díl, který - jak jsem zjistila - vychází už za pár dní. :)
Prvních 400 stránek byla velká pecka napínavé a byli tam i zápletky. ovšem Paní Autorka to zabila koncem který byl Podle mého názoru zvláštní a divní policie to nevyřešila vyřešilo se to same a dokonce nikdo nebyl ani potrestán. Navíc paní Marie policistka která vyšetřovala případ Agnes byla týrání od manžela a myslím si že jako policistka by to měla umět vyřešit a poradit si s tím domácím násilím. Neříkám že je to vyloženě špatné ale chtělo by to zlepšit pokud by kniha měla od 100 stránek míň tak by to bylo lepší takhle to bylo moc dlouhé. Jestli půjdu do druhého dílu to ještě uvidíme Já se trošku bojím že druhý díl budu ještě hroší druhý díl mám mít 520 stránek pokud to bude tady v tom duchů pokračovat tak takhle série bude průměrná.
(SPOILER) Dobrý námět i rozuzlení a zbytečných asi tak 300 stran, kde se opakují stále ty stejné věty. Vyšetřující policistku týrá její manžel a ona vlastně ani nic nevypátrá, protože se to tak nějak celé vyřeší samo. Za mě žádná pecka, ale čtivé to vlastně docela bylo, napínavé taky, takže tři hvězdičky.
Hlavní zápletka by byla vcelku zajímavá, toť bohužel asi vše. Autorka se při psaní nechala příliš unést.
Finančník August Strindberg (ano, jmenuje se stejně jako slavný švédský dramatik) opouští Stockholm a stěhuje se na malebný švédský venkov, aby začal znovu v nějakém klidnějším prostředí. Pronajme si pohřební ústav, v němž chce otevřít bazar, i dům ve vsi.
Jak už to tak bývá, všechno se zkomplikuje. Jen co se August přistěhuje, zmizí jedna jeho sousedka, ostatní sousedé dělají zvláštní narážky na jím pronajatý dům, někteří lidé, s nimiž se setkává, se chovají divně či nepředvídatelně.
Ohlssonová napsala detektivku, která je podle mého gusta: vykresluje především propletenou síť životních osudů jednotlivých postav, velmi dobře pracuje s jejich psychologií, čili knížka není pouhý thriller, v němž se všechno valí dopředu závratnou rychlostí, ale zároveň i psychologický román. Autorka popisuje rovněž přírodní scenérie, to mě vždycky potěší, tempo vyprávění je pomalejší (román má nějakých 480 stran). Nepopisuje brutální vraždy, což kvituju, otevírá i další závažná společenská témata, jako například domácí násilí.
Suma sumárum jsem si čtení dost užila, těším se na druhý díl série a ráda si od autorky přečtu už publikované knihy, jichž je celá řada. Já zatím v minulosti četla jen Henryho tajemství, i s ním jsem byla nadmíru spokojena
Hodnocení: 4,5* z 5*
Spokojenost na všech úrovních. Navíc jsem si i úspěšně zapátrala. To se mi to mluví, měla jsem o dost víc informací, než policie. Ale i tak o překvapení nebyla nouze. Navíc jsem si díky této knize znovu uvědomila, jak je to zlé, když se láska zaměňuje, nebo proměňuje v závislost.
Pomalost příběhu mi vyhovovala. Jediné, co mi vadí je, že se tu rozjíždí další knižní série, což je pro mě z mnoha důvodů trochu problém. Autorku chápu, může si dovolit počítat s tím, že jí to vydají a na jejím místě bych se vymazlených postav taky nechtěla vzdát. Můžu tedy jen doufat, že udrží ten parádní styl a z Kungshamnu se nestane co do úbytku obyvatelstva další Midsomer.
(SPOILER) Kniha se mi moc líbila. August sympaťák, lidičky okolo něj taky. Vraha jsem tak nějak natypovala, pak jsem si zase myslela, že to bude někdo jiný. Zapadlo to do sebe. Nikdo neví, čím ho děti překvapí. A málokdy se s tím srovnají. Rodiče chtějí pro děti to nejlepší. A někdy to s tou láskou přeženou.
První kniha od Ohlssonové kterou jsem četla. Nalákalo mě, že i když severská autorka, tak to není žádný krvavák. Námět bezvadný, ale ze začátku dost nuda. Až tak tak po polovině začal mít děj spád. Samozřejmě jako u všech severských detektivek má policistka problém. Tentokrát to není alkohol ani psychické potíže, ale soužití s násilníkem.
Pachatele jsem tipovala dobře, ale čekala jsem od knihy větší zážitek.
Výborná knížka, už aby vyšla další. Autorka píše čtivě, svižně a zároveň poutavě. Nesnaží se zvyšovat napětí zbytečnými ohavnostmi a brutalitou, tak jak to dělají nyní mnozí jiní. Dokonce se brilantně vyhla klasickým klišé, které se opakuji ve většině detektivek. Kniha se mi opravdu velmi líbila
Knížka mě hodně zklamala. První série byla dokonalá.
Ale tato série asi nebude pro mě.
Celé mi to přišlo utahané, nudné. Hlavní vyšetřovatelka, no možná se to stává i těmto lidem, ale pro mě nepochopitelné.
Motiv podle mě velmi nepřesvědčivý.
August Strindberg by měl být do budoucna hklavní postava a ano je zde hodně zapracovaný, ale není policista a s policií vlastně nic společného nemá. Takže očekávám, že další díly se budou zase točit nějak kolem něj. Těžko odhadnout, jak chce autorka do budoucna tuto sérii pojmout. Možná se bude řešit starší případ, který zde nebyl dořešený nebo to bude vedlejší linka, což bych si tipla.
Je to rozjezdový díl, ale mě nesvědčil.
480 stran více méně o ničem. Škoda.
Knížka se četla sama. Nebyl to žádný krvák, jak jsme u severských detektivek zvyklí. Co my můžeme vědět, co se děje za zdmi našich domů, bytů nebo u sousedů. I když člověk tušil, co za tím vším bude na napětí to nic neubralo. Těším se další díl.
Štítky knihy
moře a oceány detektivní a krimi romány tajemství Švédsko severské krimi vesnice švédské detektivky vetešnictví zakázaná láska
Autorovy další knížky
2013 | Nechtění |
2013 | Sedmikrásky |
2015 | Skleněné děti |
2015 | Lotosové blues |
2022 | Bouře |
Zase pujdu proti mistnimu vysokemu hodnoceni, ale ja nadseni tolik nesdilim. Prislo mi to zdlouhave, v dusledku toho takove nemastne neslane, od poloviny knihy jsem tusila, o co tam pujde. A to nezminuji casto prihlouple pasaze a pribehova vlakna. Tyrana policejni vysetrovatelka mi tam vubec nesedela, zbytecna linka, pak jsem si vlastne ani nevsimla, kdo porad chodil k Augustovi domu a sledoval ho z venku, a proc to delal. No, druhy dil si zcela urcite neprectu.